Je tu houbová sezona a sní i my přinášíme několik informací. Co jste o houbách nevěděli? Určitě víte, že jsou chutné a že se dají zpracovat na nepřeberné množství způsobů. Ostatně jsme o tom psali již několikrát. Ale navíc jsou i levné, zkráceně řečeno, když je najdete v lese, máte je zadarmo…
Houby obsahují určité množství bílkovin, aminokyselin a glycidů, i nerostné soli. Též obsahují některé druhy karotenu, provitamin A-karoten (nejvíce pak liška obecná), vitamíny skupiny B (nejvíce hřiby) a dokonce i stopy vitamínu D. Tyto látky se však dají získat snadněji z jiných potravin. V nepatrném množství obsahují houby i některé minerální látky – draslík, fosfor, vápník, železo, sodík, mangan a jiné. Houby obsahují více minerálních látek než zelené rostliny.
Nejvíce však houby obsahují vody – až 95 procent. Ta se při sušení odpaří a proto se hmotnost sušených hub snižuje až desetkrát. Přesto sušené houby obsahují až 30 procent bílkoviny.
Výživnou hodnotu hub, které podáváte jako samostatný pokrm, zvýšíte vejci, kyselým mlékem, smetanou, brambory, těstovinami atd. Stravitelnost hub zlepšíme krájením nadrobno, okyselením octem, citrónovou šťávou nebo přidáním koření. Delší tepelná úprava (min. 20 minut) je nutná například u václavek, koláře a tužších druhů hub – jako je liška obecná nebo kotrč kadeřavý. Zbylý pokrm můžete znovu ohřívat, pokud jste k jeho přípravě použili jedlých, čerstvých a pevných hub.
Houby prospívají zdraví
Jsou důležité díky obsahu vonných a chuťových látek, které napomáhají vyměšování trávicích šťáv. Houby mají význam spíše jako pochutina a koření. Stěny houbových buněk jsou složeny z nestravitelného chitinu, který ale zrychluje pohyb střev a podporuje lepší trávení.
Houby obsahují také některé léčivé látky. Penicilin a podobná antibiotika, dnes tolik nedostatkové zboží, byl původně získáván z druhů nižších hub. Pro snižování hladiny cholesterolu se využívá látek obsažených v houževnatci jedlém. Diabetikům se podávají na snižování hladiny cukru léky obsahující výtažky například čirůvky fialové. Látky působící proti některým druhům rakovinného bujení buněk obsahuje penízovka sametová, hřib žlučník, pýchavky nebo rezavec šikmý.
Jak (ne)poznáte jedovaté houby
Jedovatou houbu rozhodně nepoznáte olíznutím podle palčivé chuti. Proto byste neměli neznámé houby olizovat. Už proto, že nejjedovatější z nich (muchomůrka zelená a závojenka olovnatá) jsou po olíznutí sladké.
Stejným nesmyslem je pověra, že jedovaté houby poznáte podle řezu; ten prý zčerná. Je totiž pravda, že řada smrtelně jedovatých hub zůstane na řezu bílá, některé jen mírně zčervenají. Mnohem lepším řešením je mít po ruce atlas hub, nebo sbírat jen takové houby, které dobře znáte.
Otrava houbami?
Podobným nesmyslem, jaké jsme uvedli výše, je pití mléka poté, co se vám udělá špatně po požití houbového pokrmu. Pověra tak sice praví, ale nejlepším řešením je okamžitá návštěva lékaře. Pokud máte po ruce houby, po nichž se vám udělalo špatně, vezměte je s sebou.
Nikdy nesbírejte huby rostoucí kolem silnic, v příkopech a také ty, které rostou kolem továren. Houby totiž v sobě ukládají těžké kovy, které se při konzumaci uvolní do organizmu. Houby sbírejte jen v místech, která nejsou »civilizací« poškozena.
Děti a houby
Věřte, je to velmi vážné téma. Malé děti do tří let věku by houby vůbec neměly jíst. Později ano, ale jen v malém množství. Pokud je nechtějí jíst, nenuťte je k tomu. Jsou pro ně těžko stravitelné a látky v nich obsažené můžete dětem dodat jinak.
Houby a alkohol
Další zajímavé téma, možná i málo probírané. Jak to tedy je? Určitě na houby nepijte tvrdý alkohol, radí odborníci. Jedno pivko prý však neuškodí, podobně ani sklenka bílého vína.
(jan)
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay