Britští molekulární biologové vyvinuli a v první fázi klinických zkoušek úspěšně otestovali buněčnou terapii, která údajně chrání pacienty před smrtí při rozvoji nejtěžších forem covidu v důsledku nekontrolované zánětlivé reakce. Informovala o tom tisková služba Anglia Ruskin University (ARU).
»Naše experimenty ukázaly, že vstřikování buněčné terapie do těla pacientů s nejtěžšími formami koronaviru vedlo k potlačení zánětu v jejich těle. Výsledkem bylo, že pacienti měli výrazně nižší pravděpodobnost vzniku zápalu plic a menší pravděpodobnost úmrtí na infekci než pacienti v kontrolní skupině,« uvedl profesor ARU Justin Stebbing, jehož slova cituje tisková služba univerzity.
K tomuto závěru dospěli vědci v první fázi klinických zkoušek buněčné terapie založené na takzvaných iNKT-buňkách. Jedná se o poddruh buněk imunitního systému, které kombinují funkce a vlastnosti T-buněk a takzvaných NK-buněk. Hrají důležitou roli v primární odpovědi organismu na různé bakteriální infekce a jsou také zodpovědné za potlačení hyperaktivní imunity.
Vědci předpokládali, že zavedení kultur těchto buněk do těla nositelů těžkých forem covid-19 povede k obnovení rezervoáru vyčerpaných T-buněk, v důsledku čehož začne tělo aktivněji bojovat s infekcí a produkovat méně signálních molekul, které přispívají k rozvoji zánětu. Fungování této terapie testoval profesor Stebbing se svými kolegy na 25 dobrovolnících s těžkými formami covidu.
Jejich pozorování a experimenty ukázaly, že injekce iNKT buněk pomohly zachránit život 70 % pacientů, zatímco v kontrolní skupině přežilo pouze 10 % pacientů. Buněčná terapie zároveň snížila výskyt bakteriálního zápalu plic o 80 % a zvýšila míru přežití o 57 % u pacientů, kteří byli napojeni na systém ECMO, který přímo vstřikuje kyslík do krevního oběhu.
Jak profesor Stebbing zdůrazňuje, úspěšné dokončení první fáze I studie buněčné terapie otevírá cestu k randomizovaným klinickým studiím zahrnujícím podstatně větší počet pacientů. Tyto pokusy prý připraví půdu pro široké využití buněk iNKT k záchraně životů pacientů s těžkými koronavirovými infekcemi, uzavírají vědci.
Rozvoj nejtěžších forem covid-19 je v některých případech doprovázen tzv. cytokinovou bouří. Tak medici a biologové nazývají silný zánětlivý proces, který vzniká v důsledku nadměrně aktivní reakce vrozeného imunitního systému na infekci. Spuštění této reakce vede k tomu, že imunitní buňky začnou poškozovat plicní tkáně, což narušuje jejich činnost a často vede k rozvoji těžkých forem zápalu plic a smrti pacienta.
(TASS)