Václav Klaus na výročí republiky kritizoval EU. Česká státnost podle něj chřadne

Bývalý prezident Václav Klaus při dnešním shromáždění před pražským Obecním domem varoval před oslabováním české státnosti, rostoucím vlivem evropských institucí a nebezpečnou militarizací veřejného prostoru. U příležitosti 108. výročí vzniku samostatného Československa vyzval k větší politické odpovědnosti a důraznějšímu hledání mírových řešení současných konfliktů.

»Letošní 28. říjen považuji za jiný,« uvedl Klaus s tím, že zásadní proměny nevidí pouze v české politice, ale především v Evropě a ve světě. Domácí politickou scénu podle něj sice ovlivnily výsledky voleb, změna však nebyla dostatečná. Kritizoval také opoziční politické síly, které podle něj dosud nepřijaly volební porážku a svými střety komplikují fungování nové vlády. Jako příklad zmínil spor o financování veřejnoprávních médií, který označil za druhou televizní krizi.

Za vážnější problém než domácí politické spory považuje bývalý prezident stav české státnosti a proměny Evropské unie. »Naše státnost, tak těžce před 108 lety vybojovávaná, chřadne, resp. stává se pouhou chimérou,« prohlásil. Podle Klause se Česká republika stále více pouze utvrzuje v představě, že je skutečně samostatným a suverénním státem, zatímco její možnosti ovlivňovat vlastní budoucnost oslabují domácí nedostatky i tlak zvenčí.

Kriticky se vyjádřil také k zářijovému projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ve Štrasburku. Podle Klause její vystoupení ukázalo směr, kterým se Evropská unie dlouhodobě ubírá. Varoval před oslabováním demokracie, posilováním úřednických aparátů, omezováním významu národních států a stále větší centralizací rozhodování. Evropské elity podle něj zároveň odmítají nést odpovědnost za problémy kontinentu, který podle jeho hodnocení stále více zaostává za zbytkem světa.

Největší obavy ale Klaus vyjádřil v souvislosti s rostoucím důrazem na válku a zbrojení. Upozornil na to, že vojenské konflikty, zbraně a bojové operace stále častěji dominují veřejnému prostoru, zatímco možné důsledky dalšího rozsáhlého střetu si lidé podle něj dostatečně nepřipouštějí.

Současnou atmosféru přirovnal k období před první světovou válkou, kdy si jen málokdo dokázal představit rozsah následné katastrofy. Podobné podcenění rizik podle něj hrozí i dnes, kdy pokračuje válka na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě.

»Téměř od nikoho neslyšíme slovo mír. Toto slovo se stalo slovem opovrhovaným,« řekl Klaus. Zároveň upozornil na vystoupení Julie Mendelové, bývalé tiskové mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, která v září na akci Evropského parlamentu zdůraznila potřebu mírového řešení. »Mír je jediné východisko z krize, do které se všichni propadáme. Ztrácíme zemi, ztrácíme národ. Není žádný lepší okamžik pro mír než právě teď. … Kdo chce skutečně bojovat proti Rusku, ať jde na frontu,« citoval druhý prezident ČR za potlesku několika stovek přítomných, mezi nimiž nechyběli ani ministři Boris Šťastný, Igor Červený či Oto Klempíř.

Klaus současně varoval před představou, že současné konflikty lze vyřešit pouze úplným vítězstvím jedné strany a porážkou druhé. Připomněl, že slovo válka má konkrétní a ničivý obsah, který by neměl být v politických debatách zlehčován. Možnost, že politici válečnou rétoriku používají jen k překrytí vlastních problémů, podle něj nelze považovat za uklidňující. Podobně podle něj uvažovali lidé i před rokem 1914.

Na závěr projevu vyzval české politiky, aby rostoucí nebezpečí brali vážně a hledali základní shodu na potřebě předcházet dalším konfliktům. Případný nový světový konflikt by totiž podle něj mohl mít vzhledem k ničivosti současných zbraní ještě horší následky. »Nemáme mnoho času,« zdůraznil bývalý prezident a vyzval občany, aby letošní výročí republiky využili k vážné debatě o budoucnosti země. Podle něj může každý přispět k tomu, aby se neopakovaly tragédie minulosti.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková