Tým čínských vědců odhalil kontinuální evoluční historii rýže a sledoval její cestu od divoké ke zdomácnělé rýži v průběhu neuvěřitelného období 100 000 let.
Zjištění zveřejněná v pátek v časopise Science nejen vrhají nové světlo na vývoj lidské společnosti a počátky zemědělské civilizace, ale také představují přesvědčivý důkaz, že Čína je rodištěm rýže.
Pěstování a domestikace rýže, která je základem stravy miliard lidí na celém světě, měly významný vliv na vývoj čínské civilizace.
Vědce z různých vědních oborů již dlouho fascinuje studium toho, jak lidé začali poprvé pěstovat divokou rýži a jaká byla evoluční cesta od divokých ke kultivovaným odrůdám.
Archeologické nálezy rýže na lokalitách jako Che-mu-tu a Šang-šan ve středním a dolním údolí řeky Jang-c‘-ťiang od 70. let 20. století vrhají světlo na klíčovou roli tohoto regionu jako kolébky pěstování rýže.
Nicméně identifikace dobře zachovaných ukazatelů, které odlišují divokou rýži od kultivované rýže v regionu, datovaná do posledního glaciálního maxima, a objasnění mechanismů a procesů, které stály za raným lidským využíváním, kultivací a domestikací divoké rýže, zůstávají hlavními výzvami archeologického výzkumu.
Výzkumný tým, který vedl profesor Lju Chou-jüan z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd, provedl systematickou studii fytolitů v moderních planě rostoucích a domestikovaných rýžových rostlinách a půdách.
Zjistili, že nárůst počtu faset s rybími šupinami na cibulovitých fytolitech koreluje se znakem domestikace. Na základě těchto zjištění vyvinuli normu pro rozlišení divoké rýže od jejích domestikovaných protějšků.
S využitím tohoto srovnávacího kritéria se výzkumná skupina pustila do archeologických vrstev a přírodních profilů v lokalitě Šang-šan a v lokalitě Che-chu-šan ve východočínské provincii Če-ťiang.
Analýza odhalila kontinuální trajektorii rýže od divoké k domestikované v rámci vrstvy kulturní lokality Šang-šan a její vztah k lidským aktivitám a klimatickým změnám.
Podle studie byla divoká rýže v oblasti dolního toku řeky Jang-c‘-ťiang rozšířena již přibližně před 100 000 lety, což položilo základy pro následné využití a domestikaci rýže.
Přibližně před 24 000 lety, což se shoduje s nástupem posledního glaciálního maxima, začali předkové člověka sbírat a využívat divokou rýži. Tato adaptace jim umožnila hledat nové zdroje potravy uprostřed problémů, které přinášelo ochlazující se klima.
Zhruba před 13 000 lety se začali věnovat pěstování rýže. Přibližně před 11 000 lety došlo k rychlému nárůstu výskytu fytolitů charakteristických pro domestikovanou rýži, který překročil hranici svědčící o domestikaci.
»Náš výzkum odhalil, že počátky pěstování rýže ve východní Asii a pěstování pšenice v jihozápadní Asii probíhaly současně,« uvedl profesor Čang Ťien-pching z Ústavu geologie a geofyziky, jeden z odpovídajících autorů studie.
»Představuje to významný milník v historii vývoje lidstva a výrazně prohloubilo naše chápání globálních počátků zemědělství,« řekl Čang.
Podle Čanga také 100 000 let dlouhý proces šíření divoké rýže, který vyvrcholil její domestikací na kulturním nalezišti Šang-šan, odhaluje složitou provázanost mezi rýží, klimatem, lidskými postupy a kulturním vývojem.
Tento inovativní objev významně ovlivňuje naše chápání koevoluce člověka a rýže, vývoje lidské společnosti, počátků zemědělské civilizace a významu kultury Šang-šan, komentoval studii její recenzent.
(Xinhua)