STŘÍPKY Z NAŠÍ KRAJINY: Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou je obec ve Středočeském kraji, okrese Beroun, asi 30 km JZ od Prahy a necelých 5 km východně od Berouna. Leží v srdci Chráněné krajinné oblasti Český kras a společně s Karlštejnem a starodávným Tetínem patří mezi nejzajímavější nejen turistické lokality okresu. Je významná svými geologickými a paleontologickými nálezy, jež zajímají vědce a veřejnost na celém světě, i když zde žije 198 obyvatel.

Povězme si něco z jeho lidské i přírodní historie. Obojí je velmi zajímavé.

Napřed tedy tu lidskou. Poustevník svatý Ivan se zde podle pověsti usadil zhruba v polovině 9. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v polovině 11. století u jeskyně svatého Ivana založil dceřiný klášter. Roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství. V době husitských válek, v roce 1420, se do sv. Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl poničen a vydrancován. Roku 1517 zde bylo založeno opatství.

Současné budovy vznikly v letech 1653–1661. V letech 1726–1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer. Klášter byl zrušen roku 1785 a přeměněn na zámek. Od roku 1925 zde byla škola. 1. ledna 1950 bylo zařízení oficiálně nazváno Tábor nucených prací. Vězňové docházeli do okolních lomů na těžké práce. Po zrušení tábora byl objekt v letech 1951–1953 přestavěn na věznici. Po nátlaku Mezinárodního Červeného kříže byla v květnu 1955 zrušena. Později zde byla škola pro příslušníky komunistické tajné policie StB, nakonec od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra. V současnosti v bývalém klášteře působí Svatojánská kolej, Vyšší odborná škola pedagogická, a ekologické centrum Kavyl.

Kostel sv. Jana Křtitele s jeskyní svatého Ivana je raně barokní stavba z let 1657–1661 postavená podle plánů Carla Luraga. Uprostřed kostela stojí náhrobek svatého Ivana, ve kterém je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní svatého Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana.

V kostele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan, syn polabského (obodritského) knížete Gostimysla (zkoumání kosterních pozůstatků potvrdilo, že kostra je tisíc let stará a patřila muži, který žil dlouho ve vlhku a živil se vegetariánsky). Místními lidmi byl od začátku považován za svatého a za prvního českého světce, ještě před svatou Ludmilou a svatým Václavem.

Dominantou vesnice je 50–60 metrů vysoký pás impozantních vápencových masivů Svatojánské skalní stěny, která se v nejvyšším místě vypíná do výšky 150 metrů nad klášter a dominuje tak celému okolí. Asi v polovině cesty k vyhlídce u kříže na vrcholu skály, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1714. Na vrcholu skály existovalo pravěké hradiště U Kříže, z něhož se dochovala část čelního opevnění. V obci je hřbitov s kaplí svatého Maxmiliána v neogotickém slohu, kterou projektoval Bernhard Grueber. V kryptě kaple se nachází rodinná hrobka Bergerů. Kapli s rodinnou hrobkou dal postavit v letech 1847–1849 JUDr. Maxmilián Berger, předseda spolku pro postavení Národního divadla v Praze.

Svatým Janem protéká potok Loděnice, místně nazývaný Kačák, který na svém zbývajícím toku k ústí do Berounky proráží pod kopcem Třesina u sousední vesnice Hostim ukloněné souvrství devonských vápenců a vytváří působivou skalní stěnu. Při větších deštích se jindy tichý potok dokáže rozvodnit a krátce zaplavit můstek i okolní komunikaci. V nedaleké trampské osadě Fort Adamson vznikla populární píseň »Kačák hučí jak Mississippi«.

Svatý Jan pod Skalou je tradiční, byť méně známou horolezeckou lokalitou v nejbližším okolí Prahy. Z hlediska horolezeckých aktivit jsou zde nejvýznamnější vápencové masívy Křížová stěna a Dušičková stěna, na kterých se nachází výstupů střední a vyšší obtížnosti, skála je lámavá. Lezení je povoleno od července do prosince, Dušičková stěna celoročně. Novější sportovně zajištěné cesty jsou v lomu pod skanzenem Solvayovy lomy, kde je lezení rovněž možné celoročně.

Lidé, kteří mají rádi přírodu, čas od času podnikají výlety, při nichž ponejvíce pozorují živočichy a rostliny, takže živou přírodu. Ale málo kdo si všímá té přírody neživé, přitom je nasnadě si uvědomit, že bez ní by žádný život nevznikl.

Proto se Vám pokusím nastínit pár zajímavostí z hornin, které nás všude obklopují, protože, jak řekl jeden docent z naší university: »Horniny jsou jediným solidním základem našeho světa.«

Když půjdete do Svatého Jana od Loděnice, vystoupáte na strmý kopec, projdete okolo prastaré sopky, která se zde vystupovala z moře někdy ve starších prvohorách (spodní silur) a složena je převážně z diabasů. Dále pokračujeme stoupáním přes pásmo tufitických břidlic. Pak, na úpatí v zatáčce je naleziště staroprvohorních zkamenělin a pokračujete dále pásmem vápenců (též prvohorních). Nakonec se různými oklikami dostanete do obce Svatý Jan pod Skalou, kde vás zaujme velice morfologicky zajímavý útvar.

Jde o tzv. »zkamenělé listí«, jakoby obalené bílou hmotou. Tomuto útvaru říkáme travertin, někdy též ne zcela přesně pěnovec.

To je různě zpevněnou, pórovitou horninu karbonátového složení, tudíž ji lze pozorovat tam, kde je mocný sled usazených vápencových sedimentů. Ke vzniku travertinů je zapotřebí dále tekoucí voda a působení rostlin. Rostlinstvo odnímá vodě oxid uhličitý, který vyvolává cementační proces, opětné vysrážení karbonátu. Uhličitany se vysrážejí právě na listech, které dokumentují flóru i faunu, jež zde panovala před tisíci lety. Travertiny se leckde těží jako dekorační kámen, či se po úpravě používají jako substrát pro některé masožravé rostliny.

Právě tento útvar lze shlédnout v obci Svatý Jan pod Skalou, poblíž Berouna. Zde se jedná o sladkovodní akumulaci studených pramenů. Místní pěnovce zde nabývají holocenního stáří (cca 2700-8000 let). Dále přítomnost travertinů dokládá, že v okolní lokalitě by se eventuelně mohly nacházet krasové jevy (které ke svému vzniku také potřebují vodu).

Tato lokalita se kromě jiného pyšní jistou pověstí o bájném poutníku Ivanovi, který právě kdysi obýval jednu z travertinových jeskyní. Na tomto místě byl založen kostel a později benediktský klášter, jehož návštěva je neméně zajímavá. Nad travertinovou skálou se vznáší výr velký (Bubo bubo). Další zajímavostí zde je přítomnost vzácného korýše, bezkrunýřky slepé (Bathynella natans), která byla poprvé objevena v pražských studních v 19. století a vyvolala biologický rozruch.

Proto by se toto místo mohlo stát cílem vašeho výletu a po shlédnutí travertinů se můžete osvěžit v nedaleké hospodě. A moc nepátrejte po jménu toho docenta, co horniny za jediný pevný základ světa, já ho také znám. Je to pěkný vykuk!

Václav Ziegler

FOTO – Josef Mucha

REKLAMA
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Velká americká města začínají budovat novou společnost

V USA, ale i v »české kotlině«, si stále mnozí nedokážou úplně uvědomit společenský vývoj a výsledky nedávných voleb...

Analýza: Víra v Boha existuje, ale existuje i Bůh?

Dnešní moderní člověk se na jedné straně snaží odhalit hluboká tajemství přírody na základě vědeckého zkoumání, ale na straně...

Kdy padl Babylon? Kdy a proč zmizelo »Město hříchu«?

Babylon založili představitelé první světové civilizace, Sumerové, ve třetím tisíciletí př. n. l. Tehdy šlo o malou osadu, která...

17. listopad 1989 by nebyl bez 17. listopadu 1939

Když dnes vzpomínáme na devět německými okupanty popravených studentských představitelů ze 17. listopadu 1939, řekněme si o nich i...

Okamura v Ruzyni: »V roce 1989 byly požadavkem svobodné volby.« Mluvil o respektu k jejich výsledku

Kvůli roku 1989 se poněkud zapomíná na rok 1939. Takový byl vzkaz předsedy Poslanecké sněmovny a SPD Tomia Okamury...

DALŠÍ NOVINKY

Sparta předvedla v Českých Budějovicích velký obrat: z 1:4 na 6:4

Hokejisté pražské Sparty předvedli v předehrávce 20. kola extraligy parádní obrat. V Českých Budějovicích prohrávali po dvou třetinách už...

Zima se začne hlásit o slovo. Sníh může o víkendu dorazit i do nižších poloh

Česko čeká během víkendu výrazné ochlazení, které se naplno projeví na začátku příštího týdne. Od neděle až do úterý...

Astronomové možná poprvé pozorovali hvězdu, která pohltila svého souputníka

Tým astronomů mohl podle nové studie vůbec poprvé v historii pozorovat hvězdu, která pohltila svého hvězdného společníka. Když hvězdy dosáhnou...

Historická dohoda mezi Trumpem, Putinem a Si Ťin-pchingem o jaderných zbraních. Reforma OSN

Dnes se v čínském Šen-čenu odehrály historické okamžiky, kdy se prezidenti Číny Si Ťin-pching, Spojených států Donald Trump a...

Velká americká města začínají budovat novou společnost

V USA, ale i v »české kotlině«, si stále mnozí nedokážou úplně uvědomit společenský vývoj a výsledky nedávných voleb...

Zemědělci se nedočkají slíbených podpor v listopadu. Peníze mají přijít až v lednu

Zemědělci, kteří počítali s předčasnou výplatou podpor na hospodaření ve znevýhodněných oblastech už v závěru listopadu, si budou muset...

Idea evropanství do současnosti. Historická paměť (nejen) v Brně…

Každoroční brněnské česko-německé sympozium v Moravské zemské knihovně a Moravském zemském muzeu se letos (od 18. do 20. listopadu)...

Ina Urbanová, Tanja Kauerová a Vlasta Horváth společně vyučují rockový zpěv

Mezinárodní konzervatoř Praha je skvělou startovní čárou pro každého, kdo má v plánu se prosadit v šoubyznysu. Na této...

Analýza: Víra v Boha existuje, ale existuje i Bůh?

Dnešní moderní člověk se na jedné straně snaží odhalit hluboká tajemství přírody na základě vědeckého zkoumání, ale na straně...

Hubněte bezděčně. Pět momentů, kdy to »jde samo«

Nejčtenější články mezi muži jsou ty o autech, mezi ženami vévodí texty o hubnutí. Dobře míněných rad, jak shodit...
REKLAMA
Poslední zprávy