Zámek Kopidlno je památkově chráněný objekt ve městě Kopidlno, kam se dostanete po silnici z Poděbrad do Jičína. Už je to okraj Českého ráje. Původní vodní tvrz Kopidlanských z Kopidlna byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek za Haugviců, současná podoba je výsledkem několika přestaveb v 17. až 19. století, kdy zámek patřil Šlikům. Zámek je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. Součástí areálu zámku je hodnotný anglický park s palmovým skleníkem. V zámku sídlí Střední zahradnická škola Kopidlno.
Kopidlno je původním sídlem starobylého českého rodu Kopidlanských z Kopidlna, ale první zmiňovaný majitel Petr z Kopidlna v roce 1322 k tomuto rodu ještě nepatřil. Předkem Kopidlanských byl až Zdeněk ze Střevače, který Kopidlno získal někdy před rokem 1383. Za jeho potomků vznikla v Kopidlně vodní tvrz chráněná valy a příkopy. V roce 1508 bylo Kopidlo vypáleno Pražany, s nimiž tehdy Jiří Kopidlanský vedl spor kvůli smrti svého bratra Jana. Vláda Kopidlanských skončila v roce 1527, kdy Zikmund Kopidlanský prodal panství Haugvicům z Biskupic. Právě z kupní smlouvy z roku 1527 pochází první prokazatelná zmínka o tvrzi, i když ta byla nepochybně mnohem starší. Za Jana Haugvice byla tvrz v polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek, který měl tehdy dvoukřídlou dispozici s arkádovým nádvořím. Jan Haugvic prodal v roce 1559 panství s městečkem a zámek s osmi vesnicemi Kryštofu Robmhápovi ze Suché. Po smrti jeho syna Baltazara převzal Kopidlno jako věřitel Jan Rudolf Trčka z Lípy (1614). Jeho manželka Marie Magdalena Trčková uskutečnila v roce 1624 výměnný obchod s Albrechtem z Valdštejna, který Kopidlno začlenil do svého Frýdlantského vévodství. Po Valdštejnově smrti byly jeho statky zkonfiskovány a Kopidlno v roce 1638 koupil za 100 000 zlatých prezident dvorské komory Zikmund Ludvík z Ditrichštejna, od něhož je ještě téhož roku získal Jindřich Šlik. Rodina Šliků vlastnila původně rozsáhlé majetky v západních Čechách, o většinu z nich ale přišla v konfiskacích po roce 1547 a 1620. Zakladatelem jediné větve s majetkovým zázemím až do 20. století se stal císařský generál a prezident dvorské válečné rady hrabě Jindřich Šlik (1580-1650), který na Jičínsku po vraždě Albrechta z Valdštejna získal panství Veliš a Staré Hrady. Usiloval o vybudování nové rodové domény a v květnu 1638 podnikl směnný obchod se Zikmundem z Ditrichštejna, jemuž postoupil své moravské panství Ivanovice na Hané a získal Kopidlno. Zatímco za života Albrechta z Valdštejna se nepřátelská vojska jeho statkům vyhýbala, po jeho smrti Kopidlno několikrát napadli Švédové. Hned po skončení třicetileté války přistoupil Jindřich Šlik k přestavbě poškozeného zámku, která pokračovala i za jeho syna Františka Arnošta (1623-1675). V roce 1660 se v Kopidlně připomíná nový zámek zbudovaný velkým nákladem. Při stavbě zámku byla využita původní dispozice z doby Haugviců a nově bylo přistavěno jižní křídlo se vstupem zdobeným šlikovským erbem. Zámek v Kopidlně se stal hlavním rodovým sídlem Šliků, pozdější generace ale často pobývaly i na nedalekém zámku v Jičíněvsi, který nechal postavit František Josef Šlik (1656-1740). Ervín Šlik (1854-1906) zdědil majetek v roce 1862 a po dosažení plnoletosti realizoval poslední zásadní zásah do podoby zámku přístavbou čtvrtého novorenesančního křídla směrem do parku. Koncem 19. století se Kopidlno řadilo k největším pozemkovým celkům ve východních Čechách, k velkostatku patřilo více než 8 600 hektarů půdy, Šlikové vlastnili mimo jiné Prachovské skály a Ervín Šlik byl také podílníkem prosperujícího cukrovaru v Kopidlně. Ervín Šlik zemřel bez potomstva v roce 1906. Na základě soudního rozhodnutí převzal Kopidlno v roce 1912 rakouský šlechtic hrabě Konrad Johann Ungnad z Weissenwolffu (1855-1912), který zemřel ještě téhož roku. Dědicem se stal jeho syn Konrad Paul (1886-1915), který padl za první světové války v Haliči. Jeho mladší bratr Nikolaus (1895-1917) zemřel o dva roky později v Praze na zánět slepého střeva. Poté se uživatelkou zámku stala jejich sestra Henrietta (1883-1962), provdaná princezna z Thurn-Taxisu, která zde pobývala do roku 1945.
Na základě Benešových dekretů byl velkostatek v Kopidlně v roce 1945 zestátněn a přešel pod správu ministerstva zemědělství. Vzhledem k rozsáhlé oboře a dendrologicky hodnotnému parku s palmovým skleníkem bylo v roce 1947 rozhodnuto o zřízení zahradnické školy a zámecký areál převzalo ministerstvo školství. Výuka Mistrovské školy ovocnicko-zahradnické s původním sídlem v Chrudimi byla na zámku v Kopidlně zahájena v dubnu 1948. Název školy se během let několikrát změnil, náplň studia zůstala ale stejná, v současnosti sídlí na zámku Střední zahradnická škola Kopidlno. Od roku 1948 byl zámecký park průběžně doplňován o novou výsadbu, po roce 2016 probíhá jeho revitalizace.
Areál zámku se nachází v centru města jihovýchodně od Hilmarova náměstí. Významnou stavbou v parku je palmový skleník, který byl postaven v letech 1893-1894 podle projektu Josefa Podhajského. Výstavba skleníku navazovala na úpravy parku z podnětu Ervína Šlika po konzultacích s Františkem Thomayerem. Zámecký park je celoročně přístupný veřejnosti a v každém případě stojí za zhlédnutí. I s nádherným rybníkem, který je jeho součástí.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora