Ministr zemědělství Marek Výborný v úvodu nedávno zveřejněné Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství v roce 2022 uvádí, že »zalesňování holin bylo příležitostí pro realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu, zejména druhového složení lesů.« Bližší pohled do této zprávy ale naproti tomu ukazuje, že se kvůli celkovému nárůstu umělého zalesňování vysázelo nejvíce hektarů smrku za posledních dvacet let a podíl listnáčů na výsadbách meziročně poklesl o 6,6 %. Urychlované zalesňování smrkem se přitom děje navzdory varování vědců, že povede k málo odolným lesům.
Samo ministerstvo přitom uvádí, že potřebujeme odolné lesy, které budou setrvale zadržovat uhlík, a nedostanou nás tak opět do problémů s jeho rychlým uvolněním. Únik uhlíku při nedávném rozpadu nestabilních smrkových monokultur může Českou republiku stát desítky miliard korun za nenaplňování závazků na snižování emisí.
Na přirozené obnově i umělém zalesňování nadále hraje zcela klíčovou roli smrk. Informuje o tom Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, jejíž závěry mohly snadno zapadnout. V roce 2022 dle ní bylo vysazeno 12 676 hektarů smrku, přirozeně se obnovil na dalších 3931 hektarech, a je tak s velkým odstupem stále nejčastěji obnovovanou dřevinou.
Ministerstvo jeho výsadby dotovalo v obdobném podílu jako v minulých letech i přestože Evropská unie jeho výsadby z ekologických důvodů nepodporuje, a evropské peníze tak šly výhradně na obnovu listnáčů a jedlí. V rámci Národního plánu obnovy se Česká republika zavázala ke »každoroční obnově plochy 12 000 ha druhově pestrou skladbou klimaticky odolných dřevin«. Z dřívějších výkazů ministerstva přitom vyplývá, že 5800 hektarů zalesnění cílovými dřevinami, které za klimaticky odolné považovat nelze, nebyla Evropská unie ochotná financovat, a platilo je tak ministerstvo ze státního rozpočtu. Směrování státní finanční podpory tím pádem vedlo například k zalesnění 4434 hektarů smrkem ztepilým nad 5. lesním vegetačním stupněm, což ovšem dle právního názoru Hnutí DUHA porušuje Pokyny pro státní podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech.
Výsadby smrků se totiž dějí v situaci, kdy zpráva sama uvádí, že se podíl smrků starších 59 let se středně vážnou ztrátou či poškozením jehlic zvýšil ze 62,8 % v roce 2021 na 65,2 % v roce 2022, a v souvislosti s tím ubylo stromů s mírnějším poškozením. Právě ztráta jehlic je přitom hlavním znakem dlouhodobého zhoršování zdravotního stavu smrků.
Ministerstvo zemědělství ve své zprávě zároveň upozorňuje, že s ohledem na rozpad smrkových monokultur »nepříznivá emisní bilance bude pokračovat nejméně několik dalších let, dokud se výše těžby nevrátí k normálu.« Skutečnost, že ministerstvo svůj přístup k výsadbám nemění ani s využitím evropských peněz, které měly pomoci sektor strategicky proměnit, pravděpodobně ublíží České republice při jednáních o našich dlouhodobých klimatických závazcích, což nás může stát až desítky miliard korun.
Hnutí DUHA předložilo Plán pro zdravé lesy, spolu s vědci komplexně zpracovaný a 85 000 lidmi podporovaný soubor návrhů změn legislativy, dotací a zadání pro s.p. Lesy ČR, které výše uvedené problémy řeší. Tyto návrhy již v říjnu minulého roku předalo ministru Výbornému, který je nyní má možnost včlenit do novely zákona o lesích. Dosavadní jednání ministerstva zemědělství ale naopak naznačují, že ministr dokonce chce ze zákona vypustit stávající povinnost vysazovat v nestátních lesích část porostů listnáči a jedlemi. Předložení zákona do mezirezortního připomínkového řízení již dle vyjádření ministerstva zemědělství téměř nic nebrání.
»Není asi lepší ilustrace nekorektního způsobu argumentace nazývaného cherry picking, než vykazování třešní v jinak smrkových výsadbách a jejich prezentace jako druhově pestré skladby klimaticky odolných dřevin. V kampani Zachraňme lesy dlouhodobě kritizujeme ministerstvo za to, že nevyužívá příležitost, jak zajistit dlouhodobé pohlcování uhlíku obnovou odolných lesů. Přes miliardové částky, které si z Evropské unie ministerstvo na podporu výsadeb vyjednalo, je smrk nadále zdaleka nejčastěji vysazovanou dřevinou. Povede to nejspíš k dalším holým kopcům a ztrátě desítek miliard v rámci jednání o klimatu. Ministr zemědělství by měl v měněném zákoně o lesích posílit povinnost vysazovat meliorační a zpevňující dřeviny. Podle dosavadních jednání to ale vypadá, že ministerstvo naopak vede k tomu, aby stávající povinnost v nestátních lesích vysazovat listnáče a jedle ze zákona zcela vypadla,« řekl koordinátor kampaně Zachraňme lesy Jan Skalík.
(zmk)