Připravuje se utajené místečko pro kriticky ohroženého motýla

Vyřezávkou dřevin dnes začala ve východních Krkonoších příprava utajené lokality pro vysazení kriticky ohroženého druhu motýla jasoně červenookého. Přípravy pro návrat vzácného motýla do Krkonoš trvají déle než rok, jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června 2023, řekl předseda ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři v oblasti spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP), která má hlavní sídlo ve Vrchlabí.

»Příprava lokality bude rozložena do několika měsíců, zásahy bude nutné průběžně opakovat,« upřesnil Číp.

Nová generace jasoně červenookého, která vznikla v chovatelské stanici v Královéhradeckém kraji, bude základem pro krkonošskou populaci. Jasoň je podle vědců jedním z ukazatelů zdravé přírody, protože tam kde prospívá, se obvykle daří i dalším druhům nejen hmyzu, ale také celému ekosystému.

»Celý chov by byl zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem, proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu,« uvedl chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.

Na vyřezávání dřevin dohlížejí odborníci z ochranářské skupiny JARO a botanici Správy KRNAP, aby nedošlo k poškození přírody.

»Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit,« řekla koordinátorka české části projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.

Jasoň podle ní potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. »Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu,« upřesnila Macečková.

Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy začala letos v několika oblastech střední Evropy. Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.

Projekt je zároveň zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy.

Mise za návrat jasoně červenookého je financována z 60 procent Evropskou unií z programu LIFE, zbytek zajišťují ochranáři z vlastních zdrojů, dobrovolnickou prací a dary veřejnosti. Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+.

Jasoň červenooký, latinsky Parnassius apollo, nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna. Dříve se vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech ČR, zejména na horách a v podhůří. »Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá,« řekl na konci února Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR. »Chovat housenky tohoto motýla není jednoduché, o to těžší je dosáhnout toho, aby se dospělí motýli úspěšně spářili a následně samičky nakladly dostatek oplozených vajíček,« potvrdil Fric.

»Ještě nikdy nebyla oficiálně do ČR přivezena vajíčka tohoto mezinárodně přísně chráněného druhu. Jejich transport ze záchranné chovatelské stanice motýlů polského Krkonošského národního parku bylo možné zajistit díky široké mezinárodní spolupráci odborníků a úředníků,« dodala Macečková.

Z vajíček se krátce po převozu v pátek 1. dubna vylíhly housenky a mohl začít proces chovu v náročných chovatelských podmínkách. »Housenky se postupně výstražně zbarvovaly a intenzivně krmily živnou rostlinou rozchodníkem, bez níž by jejich zdárný vývoj nebyl možný. Poté se vykrmené housenky zakuklily a za šest týdnů vyletěli z kukel dospělí motýli,« uvedl entomolog Michal Hykel. Líhnutí se neděje najednou. Proto je možné poletující imaga, jak se říká dospělým motýlům, pozorovat zhruba měsíc na začátku léta.

Z bezmála dvou stovek kukel se vylíhlo v červnu prvních několik desítek dospělců. Ty se entomologovi a chovateli motýlů Miloši Andresovi podařilo již úspěšně spářit a oplozené samice začaly klást první vajíčka. »Na konci června bylo tedy již jasné, že se český chov podařilo úspěšně zvládnout,« dodal Číp.

V chovu je dospělý motýl velice citlivý na teplotu prostředí, která zásadně ovlivňuje jeho kondici a rozmnožování. »Je nutný téměř nepřetržitý dozor s přikrmováním několikrát za den. Jakákoliv chyba nebo opomenutí znamená v praxi velmi rychlý úhyn tohoto vzácného motýla,« dodal k náročnému chovu Andres.

(mac)

FOTO – ČTK/David Taneček, ČTK/Dan Krzywon, wikipedia/(CC BY-SA 3.0) a GNU/Hectonichus a Frank Vincentz, wikipedia/(CC BY-SA 4.0)/Zeynel Cebeci a Oleg Kosterin a Alpsdake, wikipedia/(CC BY-SA 3.0)/Joan Carles Hinojosa Galisteo