Nedá mně to, abych se nepodíval na pedagogy, kteří působí ve vysoké politice. Hodlám se především zaměřit na náplň, kvalitu a výsledky jejich práce, jakož i na jejich morálku.
Bez dlouhého přemýšlení mám v tu chvíli na mysli hlavně Miloše Vystrčila, takto předsedu Senátu a bývalého středoškolského učitele, který mě nedávno zaujal v rozhovoru pro Novinky.cz, když pronesl následující sentenci – parafrázuji: »Vyšší zálohy na energie musí zvládnout nějakou dobu lidé sami, musíme přemýšlet, jak se uskromnit«. Nepřispěchal ale vůbec s návrhem, jak to mají občané udělat, když ceny energií vzrostly okamžitě, a to skokově, zatímco jakýsi úsporný tarif i záloha podpory na elektřinu, plyn a teplo budou reálné snad až od října t. r.
Už se těším na kýžený obolus (= nepatrná peněžní částka), abych ho vzápětí s patřičným rozčilením použil ve hře »na čáru«. Tak to totiž je, zálohy na elektřinu se zvedají přinejmenším na dvojnásobek, na plyn o 300 % (sic!).
Premiér Petr Fiala -vysokoškolský profesor politologie, bývalý rektor, prorektor a ministr školství – nás chlácholí a kazatelským způsobem přímo ubezpečuje – cituji: »Nenecháme nikoho padnout.« Tomu nemohu a nehodlám ani uvěřit, situace se mění den ze dne, bohužel k horšímu a pan ministerský předseda se se svou vládou k ničemu zásadnímu, tedy k radikálnímu řezu, neodhodlal. Možná, že o nějakém dílčím řešení uvažuje. Nevím. Našinec se potom nemůže divit, že je v rámci Evropské unie hodnocen opravdu, ale opravdu nejhůře, a to předsedáme Evropské komisi.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce vypustil z úst tezi, že nám SRN v případě nouze pomůže a bude se s námi s lecčíms přátelsky dělit. Prostě jeden nonsens za druhým. Každá větší evropská země si totiž pečlivě hlídá své výdobytky i své energetické zásoby a nemůže se přece na nikoho ohlížet. Byli by opravdu malověrní.
Miloš Vystrčil učil na gymnáziu matematiku toliko šest let, od roku 1990 lze jeho politickou kariéru nazvat přímo smrští. Přes zastupitele města se pak stal jeho starostou, zastupitelem kraje, hejtmanem Kraje Vysočina, senátorem za svůj obvod, předsedou senátorského klubu ODS, místopředsedou ODS, až byl nakonec zvolen předsedou Senátu Parlamentu ČR v roce 2020 po úmrtí Jaroslava Kubery. Tedy v jeho případě bezesporu výčet funkcí více než běžný. Skoro bych řekl, že byl prachobyčejným »ouřadou s klotovými rukávy«. Ale že by se snad za tu mimořádně dlouhou funkcionářskou éru naučil solidně vyjadřovat, to se říct nedá, je to všechno plytké a bezobsažné, jsou to fráze a kde kupř. ve větě či souvětí skončí, tam pak zase stejným způsobem začíná. Už jsem někdy někde psal, tak zopakuji, Démosthenés by zaplakal.
K tomu ke všemu již od roku 2010 externě vyučuje na Polytechnickém institutu v Jihlavě – nemylte se, to je vysoká škola! Docela rád bych chtěl vědět, zda splňuje veškeré požadavky, kladené na takového pedagoga, možná, že je mu mnohé odpuštěno (vědecká činnost, učebnice, skripta etc.). Prostě pašalík jak znovustvořený, ten člověk bona fide stihne všechno.
Daleko horší je ale skutečnost, kdy Miloš Vystrčil, spolu s 1. místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (1948) a dalšími, bezpříkladně hodlal prostřednictvím aktivizace čl. 66 Ústavy ČR zbavit prezidenta Miloše Zemana funkce z důvodů jeho zdravotní indispozice. Pan prezident byl na podzim loňského roku náhle hospitalizován v ÚVN v Praze, M. Vystrčil ze své pozice dokonce úkoloval vedení nemocnice, vyžadoval totiž po něm taková vyjádření, jaká by potřeboval a vůbec si neuvědomoval, že lékařské tajemství je zákonem, kdy ředitel nemocnice, ošetřující lékař a zdravotnický personál nejsou oprávněni říci či poskytovat informace o diagnóze a léčebných postupech pacientů.
To, co tehdy tito iniciátoři vyvolali, lze považovat přinejmenším za neetické, spíše ale za jednání proti lidskosti. Veřejnost si unum necessarium jistě zapamatovala, hlavně, domnívám se, pro letošní volební rok.
Jiří Růžička byl rovněž středoškolským učitelem na gymnáziu, později úspěšným ředitelem školy. Vystudoval FTVS při UK v Praze a odborně pomáhal v tělovýchovných institucích, organizovaných ministerstvem školství. Ale nabídky na tak vysoké funkce v politice přece nepřicházejí každou chvíli, takže čtyřiasedmdesátiletý senátor (ne)může být užitečný, co myslíte?
Vít Rakušan je také středoškolským učitelem s aprobací Nj, D a Politologie. V současné době o něm, jako o ministru vnitra víme docela dost, většinou negativního. Jednoduše řečeno, problematiku nezná a nastalé kauzy neřeší. Dnes jsme dostali do schránky »vemlouvací« leták STANu ke komunálním zářijovým volbám s jeho podpisem, ve kterém se praví, jak Starostové umějí řešit každodenní problémy lidí věcně, konstruktivně a bez ideologických klišé. Doposud jsem nepřišel na to, co tím předseda myslel – skutečnost je jiná.
Marek Výborný je také středoškolským učitelem a byl dokonce ředitelem gymnázia. V PS zastává post předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL a určitě se měl jednoznačně vyjádřit k situaci (a veřejně ji odsoudit), která se stala minulý týden při setkání představitelů ANO s voliči v jednom moravskoslezském městě. Mladá matka, členka KDU-ČSL, tam s asi dvouletým dítětem na ramenou hrubě napadala předsedu Hnutí ANO, dá se říci, že byla v amoku a nenechala se pořádkovou službou vůbec uklidnit.
Mlčení představitelů této politické strany v tomto ohledu mě opravdu znepokojuje. Věřme tomu, že se snad nejedná o podporu a schvalování boje za každou cenu proti opoziční straně.
Miloslav Samek