Ostravská zoologická zahrada má za sebou další úspěšný rok. I přesto, že byl areál kvůli silné vichřici a záplavám několik dní uzavřený veřejnosti, byla překonána rekordní návštěvnost z roku 2023. Podařilo se odchovat přes 1500 mláďat a byla mezi nimi řada velmi vzácných a raritních odchovů. 33 z nich bylo vypuštěno do přírody. Byl navýšen příspěvek na ochranu přírody – z každého vstupu putuje už pět korun na podporu záchranných programů. Zoo také hostila významnou mezinárodní konferenci EAZA Conservation Forum 2024. Proběhlo několik rekonstrukcí a úprav expozic, přibyly nové druhy, došlo k několika významným transportům zvířat.
Řádění přírodních živlů
Počasí, které je důležitým a zásadním faktorem pro návštěvu zoologické zahrady, v loňském roce potrápilo ostravskou do té míry, že musel být areál hned dvakrát zcela uzavřený veřejnosti. Poprvé to bylo jen na jeden den (20. června). Večer před tím zasáhla Moravskoslezský kraj silná bouře s vichřicí. V lesnatém areálu vyvrátila desítky stromů a polámala tisíce větví. Ještě větší škody pak napáchaly silné a vytrvalé deště opět doprovázené silným větrem v polovině září. »Zoo leží na kopci, ale i tak byla řada míst v areálu zaplavena, přelily se rybníky, zcela pod vodou skončila expozice Mokřady, kde naštěstí nechováme žádná zvířata. V podmáčené půdě pak opět popadalo mnoho stromů. Odklízení a zajištění areálu tentokrát trvalo celý týden. V obou případech mohutné kmeny a větve poškodily některá hrazení u výběhů zvířat, voliéry, lavičky a další zařízení, dlouhé hodiny také nešel v zoo proud. Škody způsobené živly za obě události překročily částku milion korun. Naštěstí ale nebyl ani v jednom případě nikdo zraněn, neuhynulo žádné zvíře,« popisuje nelehkou situaci ředitel zoo Jiří Novák.
Rekordní návštěvnost
Navzdory živelním událostem a uzavření areálu překročila třetím rokem návštěvnost Zoo Ostrava hranici 600 000 osob. A potřetí se dokonce podařilo překonat rekord předchozího roku. V roce 2024 do zoo dorazilo rekordních 630 577 lidí. Přes 18 tisíc více než v roce 2023, kdy dorazilo 612 455 lidí. Rekordní byly i některé měsíce, například v únoru přišlo do zoo díky nebývale teplému počasí neuvěřitelných 25 524 návštěvníků, v březnu pak 61 340. Rekordní byl i květen s bezmála 95 tisíci.
EAZA Conservation Forum
Na začátku června se v Ostravě uskutečnila mezinárodní ochranářská konference EAZA Conservation Forum 2024, kterou se završily dva roky intenzivních příprav této mimořádně významné akce. Zoo Ostrava byla jako historicky první zoo v ČR pověřena Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA) hostováním a organizací této konference. Zúčastnilo se jí 130 ochranářů ze 30 zemí nejen z Evropy, ale i ze zámoří – Argentiny, Kostariky, USA, Namibie, Jižní Afriky, Izraele a Indonésie. Program konference byl zaměřen zejména na to, jak co nejlépe zajistit ochranářské aktivity s vysokou kvalitou a pozitivním dopadem. Během tří konferenčních dnů se uskutečnilo 14 zasedání, 25 odborných prezentací, 4 workshopy, byly promítnuty 3 ochranářské filmy. Kromě toho proběhlo nespočet neformálních schůzek a jednání. Zoo Ostrava se na konferenci prezentovala dvěma příspěvky, představila svou ochranářskou strategii a připravovaný dokumentární seriál.
Chov zvířat v roce 2024
Zoo Ostrava chovala na konci roku 2024 451 druhů zvířat v 6103 jedincích. Zhruba jedna třetina druhů patří k ohroženým a je vedena v mezinárodním Červeném seznamu (The IUCN Red List). Sedm taxonů je zařazeno dokonce v kategorii vyhubený v přírodě (Extinct in the Wild), což je poslední kategorie před kategorií vyhubený (Extinct). V souladu s posláním moderních zoologických zahrad se i Zoo Ostrava podílí na zachování biologické rozmanitosti a je zapojena do bezmála stovky mezinárodních záchranných programů na udržení životaschopných populací vzácných živočichů chovaných v lidské péči. Dva z těchto programů zároveň i vede (Evropský ex situ program pro šimpanze a Evropský ex situ program pro živorodkovité)
Mláďata
V ostravské zoologické zahradě se za uplynulý rok 2024 narodilo, vylíhlo či vykulilo přes 1500 mláďat – zástupců všech skupin živočichů. Více než polovina mláďat byla u ryb, nemálo také u ptáků, savců, plazů a obojživelníků. U primátů se narodilo mládě kriticky ohroženého lemura mongoze (Eulemur mongoz) – jedno ze dvou mláďat narozených v Evropě – a již třetí mládě šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus). Zaznamenali jsme prvoodchov u jelínků vepřích (Hyelaphus porcinus porcinus), vikuní (Vicugna vicugna), hus kuřích (Cereopsis novaehollandiae), medak šikmošupinných (Oryzias loxolepis) a klaunů ostnitých (Amphiprion biaculeatus). Po třech letech se podařilo odchovat dvě mláďata kriticky ohrožených prasat visajánských (Sus cebifrons negrinus) z Filipín, po dlouhých dvanácti letech čtyři mláďata varanů papuánských (Varanus salvadorii), kterých žije v evropských zoo pouhých 26 jedinců.
Dále se podařilo odchovat dvojčata pand červených (Ailurus fulgens fulgens) i mládě vzácné kočky rybářské (Prionailurus viverrinus). Stejně výjimečným je i odchov dvou mláďat levhartů cejlonských (Panthera pardus kotiya). Zajímavé odchovy se zdařily i u kondorů královských (Sarcoramphus papa), supů bělohlavých (Gyps fulvus), kulíšků nejmenších (Glaucidium passerinum) nebo křepelek korunkatých (Rollulus rouloul).
Nové druhy
Mezi nové druhy pořízené v roce 2024 patří například pár sambarů skvrnitých (Rusa alfredi), pár orlů východních (Haliaeetus pelagicus), trio koroptví rudohlavých (Arborophila torqueola), 5 mangust žíhaných (Mungos mungo), chameleon laločnatý (Chamaeleo dilepis) a dále několik druhů ohrožených paprskoploutvých ryb, jako například rájovčíci (Parosphromenus anjunganensis), bojovnice zelenooké (Betta livida) či bojovnice červené (Betta rutilans). V několika případech došlo k návratu dříve chovaných druhů – karakala (Caracal caracal), osináka afrického (Atherurus africanus). Nově mohou návštěvníci v pavilonu Tanganika obdivovat kriticky ohrožené gekony modré (Lygodactylus williamsi), kteří byli dříve chováni v zázemí. Naopak jsme ukončili chov gazel perských (Gazella subgutturosa subgutturosa).
Transporty
V roce 2024 proběhlo v Zoo Ostrava neuvěřitelných 165 transportů. »Celkem jsme do Zoo Ostrava dovezli 184 jedinců. Naopak, ze zoo jsme úspěšně odvezli 635 jedinců – většinou se jednalo o odchovaná mláďata, která posílila chovy v jiných zoologických zahradách. Hned na začátku roku jsme vyměnili našeho mladého samce lva indického (Panthera leo persica) za samce ze Zoo Krakov,« popisuje vedoucí zooložka Jana Pluháčková. K podobné obměně či dovozu nových chovných samců došlo i u dalších druhů – hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius), jelena milu (Elaphurus davidianus), onagera (Equus hemionus onager), nandu pampového (Rhea americana), jaka domácího (Bos mutus f. grunniens) či tany severní (Tupaia belangeri).
Ale ani co se týče samic, zoo nezahálela – dovezla novou samici jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi), kriticky ohroženého morčáka šupinatého (Mergus squamatus), korunáče Sclaterova (Goura sclaterii), dvě chovné samice v přírodě vyhubených siků vietnamských (Cervus nippon pseudaxis) i novou samici zebry Grévyho (Equus grevyi). Proběhl i odvoz poměrně početné skupiny mláďat vzácných želv Hamiltonových (Geoclemys hamiltonii), celkem 28 jedinců, které se rozmnožují jen v několika málo zoologických zahradách, nebo 13 mahsírů obřích (Tor putitora), přičemž tři z těchto ohrožených ryb byli dospělí, tj. přes půl metru velcí jedinci. Mezi nejkomplikovanější transporty jistě patřil odvoz samce lemura červenobřichého (Eulemur rubriventer), samce vodušky abok (Kobus megaceros) a samice levharta cejlonského do Zoo Singapur. Na konci roku pak zoo dovezla samce medvěda ušatého (Ursus thibetanus) ze Státního zámku Konopiště.
Stavby
Největší stavbou roku 2024 byla rekonstrukce zadní a nejstarší části pavilonu Tanganika, kde se zabydlela skupinka mangust žíhaných. Dále v zoo probíhaly rekonstrukce, úpravy a rozšíření hned několika expozičních celků: rekonstrukce a rozšíření průchozí Voliéry Papua, rekonstrukce dvou voliér v komplexu Voliér ptáků Tibetu a Číny, rekonstrukce střechy Malé Amazonie, rozšíření seníku v expozici Na Statku a rozsáhlá a náročná rekonstrukce návštěvnické části pavilonu slonů. Na závěr roku ještě proběhla výstavba vyhřívané jeskyně ve výběhu lvů a úprava výběhů šelem v komplexu Jižní Amerika. Dokončen byl také rozsáhlý projekt elektrifikace celého areálu zoo.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Monika Vlčková, Tomáš Dvořák