Příznivý vliv kojení na rozvoj poznávacích funkcí u dětí naznačila studie, na které spolupracoval česko-slovenský tým. Efekt byl patrný u dětí kojených alespoň půl roku a déle, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV) v dnešní tiskové zprávě. Kojení také podle vědců zřejmě pomáhá zmírnit negativní dopady vysoce znečištěného ovzduší na psychický vývoj malých dětí.
Vědci sledovali vývoj 147 dětí z okresů České Budějovice a Karviná. Karvinsko zvolili proto, že je tam výrazně vyšší míra znečištění ovzduší než na Českobudějovicku. Právě znečištění může mít podle expertů za následek zpomalený vývoj poznávacích funkcí u dětí.
»Ve znečištěné oblasti předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v pěti letech,« popsal molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám, který se na studii podílel. Šrám se výzkumu dopadů znečištění na zdravotní stav dětí v Moravskoslezském kraji věnuje dlouhodobě.
Odborníci sledovali na Českobudějovicku 80 a na Karvinsku 67 dětí narozených v letech 2013 a 2014. Když děti dosáhly pěti let, hodnotili experti jejich poznávací funkce použitím Bender-Gestaltova testu (BG) a Ravenova testu (RCPM). Při prvním testu měly děti za úkol nakreslit předložené geometrické obrazce, což zkoumalo jejich percepčně-motorické schopnosti a možné projevy neurologického poškození. Ravenův test je inteligenční test měřící pochopení komplexnosti vzorů a schopnost dětí ukládat a vybavovat si informace. Z dotazníků, vyplněných matkami, pak vědci zjistili informace o kojení a dřívějším vývoji sledovaných dětí.
»Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,« uvedl Šrám, který působí v Ústavu experimentální medicíny AV. Efekt půlročního a delšího kojení podle akademiků zřetelněji vykázaly výsledky Bender-Gestaltova testu, který měří vizuální a motorické schopnosti. »Lze předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví zejména na vývoji kognitivních funkcí u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší,« dodal Šrám. Studie také ukázala, že kvalitu vývoje poznávacích funkcí ovlivnila i úroveň vzdělání matek. Děti matek vysokoškolaček dosáhly výrazně lepších výsledků u Ravenova testu.
Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální medicíny AV, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a Univerzitní nemocnice L. Pasteura ve slovenských Košicích.
Studii letos zveřejnil Biomedical Journal of Scientific & Technical Research.
(mac, čtk)
FOTO – pixabay