Vhled do života náboženské komunity novokřtěnců neboli habánů přináší antropologický a archeologický výzkum hřbitova v Přibicích na Brněnsku. Tým odborníků z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity tam pracuje pátou sezónu. Letošním cílem je najít okraj pohřebiště, které je téměř se stovkou koster největším zkoumaným hřbitovem habánů v Česku. Speciální metodou chtějí vědci zkoumat stravovací návyky komunity.
»Chceme využít takzvanou izotopovou analýzu, která umožňuje odhalit stravovací návyky pomocí stopových prvků obsažených v částech kostí a zubů, kam se právě podle toho, co jedli, stopové prvky jako dusík nebo stroncium uložily,« uvedl vedoucí výzkumu Tomáš Mořkovský. Výsledky analýzy pak vědci porovnají s geologickou mapou Evropy a databází izotopů.
Vědci chtějí také udělat genetickou analýzu, která poskytne informace o původu habánů. Žili v uzavřených komunitách, které se odlišovaly od ostatního obyvatelstva způsobem života podle vzoru prvních křesťanů. Habáni vynikali v řemeslech, pracovali jako nožíři, hodináři i vinaři, ceněná byla jejich keramika. Na Moravu přišli ze Švýcarska a Tyrolska v 16. století.
Komunita měla v Přibicích jeden z největších habánských dvorců, podle aktuálních odhadů antropologů tam žilo kolem 400 lidí. Šlechta nad nimi držela ochrannou ruku, jelikož pro ni byli zdrojem zisků z daní, navíc přinášeli inovace. Soužití vydrželo sto let. Po bitvě na Bílé hoře se dvorec stával cílem dobyvačných výprav a zanikl. Habáni, kteří přežili, odešli na Slovensko a do Rumunska. Někteří se později usadili v Kanadě.
»Umístění hřbitova mimo zástavbu poskytuje vynikající předpoklady k tomu, aby se podařilo ho prozkoumat v celém jeho původním rozsahu. Habánská pohřebiště jsou totiž často zcela zničena, případně se nacházejí v zastavěných oblastech,« doplnil Mořkovský. Při výzkumu pohřebiště se našly špendlíky, hřebíky a součásti zapínání oděvů jako háček a očko, jaké se používají dodnes.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Václav Šálek, Facebook/ Ústav antropologie Masarykovy univerzity