Tam, kde jednou budou ležet Čechy, Morava a Slezsko, byla v době permského útvaru souš, která patřila soustavě vysokého variského horstva, které se vlivem intenzivní eroze rychle snižovalo a poskytovalo spoustu zvětralého materiálu četným limnickým pánvím, které se na jejich území nacházely. Jednou z nejdůležitějších byla vnitrosudetská pánev. Ano, ta, v jejíchž uloženinách se u nás našly první stopy triasových dinosaurů. Jenže v tu dobu kde byli dinosauři. Ještě dlouho museli čekat, než spatřili sluneční paprsky.
V širším okolí jezer pánve se rozkládala poušť, jež své zbarvení získala rychle vznikajícími oxidy železa a hliníku. V okolí jezer rostly typické stromovité plavuně, přesličky a kapradiny jako Autunia conferta, Calamites gigas, Sigillaria brandii, Pecopteris Pernica a jim podobné rostliny. Tam, kde byly hlinitější půdy, rostly jehličnany Walchia piniformis. Ale i v těch jezerech byl velmi čilý život. Sladkovodní žraloci druhů Xenacanthus decheni a Xenacanthus oelbergensis proháněli paprskoploutvé ryby rodu Paraamblypterus i menší jedince obojživelníků stegocephalů, kterých tu žila řada druhů. Největším z nich byl Cheliderpeton vranyi, který dorůstal až 120centimetrové délky. Tento cheliderpeton vzezřením a způsobem života připomínal dnešní krokodýly. Žil v jezerním systému v dnešních severovýchodních Čechách a jihozápadním Německu, kde lovil menší sladkovodní ryby a obojživelníky. Kromě holotypu se našlo několik dalších nekompletních koster (hlavně ještě nedospělých jedinců) a lebek. Kromě tohoto obra tu byly zjištěny i další druhy stegocephalů jako Branchiosaurus pusillus, discosauriscus pulcherimus, Palaeosiren biennerti a ještě jiní. Také zde žili sladkovodní mlži, škeblovky či lasturnatky a nalezena byla také sladkovodní medúza druhu Medusina limnica a řada stop členovců a obojživelníků.
Nejlepšími nalezišti těchto kolem 285 milionů let starých živočichů jsou vápencové polohy v profilech hornin v okolí Broumova, např. v Olivětíně či Otovicích.
Během spodního permu, v době usazování těchto vrstev, tady probíhala silná sopečná činnost, při níž se dostávaly na zemský povrch hlavně melafyry a ryolity, a to i v okolí samotného Broumova v Javořích horách. A v těch horninách se nachází řada krásným nerostů, jako jsou acháty, jaspisy, křišťály, ametysty či záhnědy. Občas se ve zdejších lomech i najdou.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora