Ve druhé polovině křídového útvaru zalilo severní polovinu Čech a západní Moravy a okolí Drážďan v Německu České křídové moře. Ovšem ještě předtím se vytvoří v prohlubních terénu mělká křídová jezera, na jejichž březích roste bohatá subtropická až tropická flóra, jež obsahuje už více než 50 % krytosemenných rostlin, zachovaná v tehdejších jílových břidlicích. Známe ji i z Kladenska a Rakovnicka. Místy vytvoří dokonce i slabé slojky hnědého uhlí. Asi před 100 miliony let překrývá zdejší krajinu tzv. křídové moře.
Ty nejstarší křídové vrstvy v Čechách označujeme jako vrstvy perucké a obecně lze o nich říci, že se usazovaly ve sladkovodních jezerech a do nich proudících řek a později i v brakických vodách na rozhraní moře a pevniny. Perucké vrstvy obsahují bohatou flóru, která má subtropický až tropický ráz. Na řadě míst v Čechách se nacházejí pozůstatky oné bohaté flóry. Významnými nalezišti jsou Vyšehořovice, Nehvizdy a Kounice nedaleko na východ od Prahy. Další významná naleziště byla na území Prahy (např. Slivenec, Hloubětín, Vidoule či Strahov), v okolí Loun, Peruce, Slaného, Jičína, na Kozákově v Podkrkonoší, na západní Moravě pak u Kunštátu, Velkých Opatovic i v oblasti Boskovické brázdy.
Přes padesát procent zdejších křídových rostlin patří již mezi rostliny krytosemenné. Místy se však hojně vyskytují i rostliny nahosemenné a kapradiny. Naše křídová flóra odráží různá prostředí od bažin s tropickými typy kapradin až k suchomilným areálům s výrazně suchomilnou vegetací. Místy se vyskytují i stanoviště se zvýšenou salinitou (třeba u Nehvizd), pro které je typickou rostlinou Nehvizdya obtusa a vyšší podíl nahosemenných rostlin.
Vyšehořovické jezero by asi poskytlo trochu jiný obraz. Na březích potoka blížícího se ke svému ústí do rozsáhlého jezera, je hustý prales. Vzadu, dále od potoka a jezera rostou mohutné kmeny jehličnanů rodů Sequoia, Araucaria či Cunninghamia, střídající se malebně tu a tam se skupinami obrovských listnatých stromů, v jejichž temném stínu a vlhkém ovzduší blízkého břehu rostou překrásné stromovité kapradiny a cykasy. V bujné směsici vlhka milovných rostlin, rostoucích z velikých vodních tůní, z kterých vynikají rostliny druhu Butomites cretaceus, problýskávají tu a tam velké, dlanitodílné listy druhu Aralia kowaleskiana a také předchůdce dnešního břečťanu druh Hedera primordialis, ovíjející se těsně kolem kmenů eucvalyptů a brání hlubšímu pohledu do pralesa. Na hustě zarostlém svahu vystupuje podivná Krannera se svými tlustými, řemenovitými, kolmo nastraženými listy. Níže, na příkrém svahu, roste spletité houští widdringtonií, juniperů, magnolií a dalších keřů zajímavých jehličnanů, kapradin, myrhovníků a dalších, aby tu a tam z nich vyrostla skupina krásně rostlých platanů, jejichž listy se ve volném prostoru třepetají a šumí, dodávajíce velkolepého rázu celé oné křídové krajině.
Asi jsem se nechal trochu unést krásou oné dávné krajiny, ale fakt je jeden, že flóra českých peruckých vrstev patří k světově nejbohatším křídovým květenám.
Někdy je krásné se ve své mysli i fantazii těmi dávnými krajinami toulat, zvláště když víte, že zkameněliny, které nelžou, vám to potvrzují. Snad i proto jsem paleontologem. Přeji vám všem krásné dny a i tu fantazii.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora