Doupovské hory v západních Čechách jsou pro poznání české oligocénní fauny velmi důležité. Zejména naleziště u Valče je v tomto směru významné. Také zde byly nalezeny pozůstatky jednoho z nejstarších druhů nosorožců nejen u nás, ale na celém světě. Někteří paleontologové dokonce soudí, že rod Ronzotherium má zásadní význam pro další vývoj čeledi nosorožců. Jeho předchůdci se objevilis v období eocénu ve spodních třetihorách, ale náš druh se objevil až v oligocénu před o něco dříve než 30 miliony lety. Ronzotherium bylo malé až středně vysoké zvíře, které dosud neměl nosní roh, ale jeho tělo bylo dosti podobné dnešním nosorožcům a kopýtko mělo vyvinuté na třetím, prostředním prstě, jako dnešní nosorožci. Ale mělo ještě zřetelný čtvrtý prst. V čem se dnešním nosorožcům hlavně podobalo, byly jejich zuby, jejich chrup.
V jakém prostředí zde zvíře žilo? Víme, že Doupovské hory jsou sopečného původu, dokonce víme, že jsou vlastně jednou obrovskou sopkou s mnoha krátery. Někteří badatelé se domnívají, že v původním prostředí se před prvními explozemi Doupovského vulkánu v oblasti rozkládala mělká průtočná jezírka obklopená příbřežním lesíkem tvořeným olšemi, jilmy a jinými listnatými stromy, doplněnými kapradinami a liánami. Toto prostředí bylo překryto první vrstvou vulkanoklastické napadávky a vytvořilo tzv. hlavní fosiliferní vrstvu (tj vrstvu s nálezy zkamenělin), dříve odhalenou i na jiných lokalitách. Jiní srovnávají zdejší prostředí s prostředím dnešní východoafrické riftové prolákliny s teplým klimatem, s lesy a rozsáhlými savanami při vodních plochách vedle otevírající se příkopové struktury a s tím spojenou sopečnou činností. Představu o klimatu v oblasti pomohla upřesnit metoda »Coexistence Approach« provedená na rostlinných nálezech z lokality Valeč. Výsledky ukazují na průměrnou roční teplotu 9,3-21,7 °C, průměrnou teplotu nejteplejšího měsíce 22,3-28,6 °C, průměrnou teplotu nejchladnějšího měsíce 2,7-13,6 °C a průměrné roční srážky mezi 979 a 1741 mm. Přestože teplotní rozpětí je velké (a při počtu taxonů z lokality je to pochopitelné), přesvědčivě dokazuje mírné podnebí, jen o něco teplejší než současné klima České republiky. Průměrné roční srážky vykazují nadprůměrné hodnoty a můžeme předpokládat humidní klima.
Tak v takovém prostředí se pohyboval náš druh Ronzotherium cf. filholi (značka »cf«. odkazuje na přibližné určení druhu, nikoliv rodu zvířete). Zvíře bylo býložravé a vyskytovalo se nejen u nás, ale v tehdejší Evropě, Blízkém Východu a Mongolsku, v přibližně podobných teplotních podmínkách. Své rodové jméno získalo podle vrchu Ronzon, na jehož úpatí leží první (tzv. typické) naleziště rodu a ten vrch se nachází ve Francii.
Můžeme být hrdi na to, že tak vzácné zvíře žilo kdysi i u nás. A také na to, že jemné sopečné vyvrženiny zachovaly pozůstatky tohoto druhu nosorožců.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora