Ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) představený návrh novely lesního zákona celkově výrazně ohrožuje návrat ke zdraví českých lesů, a to i přestože obsahuje několik dílčích zlepšení. Návrh vstupující do mezirezortního připomínkového řízení doslova torpéduje stávající ochranu půdy a biodiverzity ponecháváním části těžebních zbytků a malého počtu stromů na dožití a k zetlení v lesích.
Přestože meziročně klesl podíl vysazovaných listnáčů, ministr chce navíc vlastníky nestátních lesů vyjmout z povinnosti vysazovat minimální podíl listnáčů a jedlí (tzv. melioračních a zpevňujících dřevin).
I když české lesy na mnoha místech trpí degradací půdy, nedostatkem živin a sníženou biodiverzitou, ministerstvo zemědělství navrhuje zrušit v zákoně zakotvenou povinnost, aby vydalo vyhlášku, která má určit limity minimálního množství ponechání biomasy v lesích kvůli přírodní rozmanitosti a ochraně kvality půdy. Ministerstvo má zákonodárci stanovenou povinnost tuto vyhlášku vydat, dosud tak však neučinilo. Zajistit ochranu biodiverzity a půdy tím, že se lesy po těžbě nebudou vyklízet dohola, ale v lesích zůstane alespoň minimálně nezbytné množství těžebních zbytků a dřeva, přitom ministerstvu nařizuje řada domácích strategií a doporučuje řada evropských.
Přestože podíl vysazených listnáčů mezi lety 2021 a 2022 klesl o 6,5 %, chce nyní ministerstvo zprostit vlastníky nestátních lesů dosavadní povinnosti vysazovat aspoň v minimálním podílu listnáče či jedle. Na skutečnost, že nebudou-li nově obnovené porosty dostatečně pestré, budou se v budoucnosti rozpadat a ohrožovat tak stabilitu lesů, upozorňuje rovněž velké množství platných politik.
Návrh zákona obsahuje několik změn, které připravenost lesů na změnu klimatu mohou zvýšit. Mezi ně patří například prodloužení lhůt pro zalesnění a zajištění holin, což pomůže obnově pestřejších a věkově rozrůzněných lesů. Zvýšení lhůt však není dostatečné.
Zákon zároveň zavádí rizikový mechanismus platby za ekosystémové služby, kterým mají majitelům lesů ročně proudit ze státního rozpočtu v součtu miliardy korun. Nebude-li tento mechanismus dobře nastavený, stane se pouze penězovodem státních peněz bez přidaného užitku pro krajinu a obyvatele.
Dostatečnou podporu adaptace lesů na změny klimatu, kterou lidé od novely zákona očekávají, přitom novela nenabízí. V období přicházející změny klimatu je zarážející, že návrh například nezmenšuje maximální povolenou velikost holosečí, i když opuštění holosečného způsobu hospodaření je jedním z nezbytných kroků k zajištění odolnějších lesů. Návrh zákona rovněž nepřináší potřebné úpravy, které by lépe ochránily lesní půdu a vodu před devastací špatným použitím těžké těžební techniky.
Tři roky stará Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035 přitom ukládá v lesním zákoně »regulovat odběr biomasy tak, aby neohrožoval stav lesních ekosystémů« a »upravit opatření pro pestrou druhovou skladbu a přirozenou obnovu, uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů a pro zvýšení infiltrace a retence vody v lesních ekosystémech«. Návrh novely lesního zákona tyto úkoly nejen nenaplňuje, ale jde dokonce přímo proti nim. Zdravotní stav českých lesů je přitom jedním z nejhorších v Evropě.
»Je nezbytné, aby zůstala povinnost všechny české lesy směřovat k pestré druhové skladbě alespoň minimálním zákonným podílem listnáčů a jedlí. Pouze finanční podpora jejich výsadby nemusí postačovat, někteří malí vlastníci ji ani nevyužívají. Bez toho hrozí, že budou opět vznikat nemocné monokultury a ty se při příští vlně suchých let rozpadnou. Ministr se nemůže jen tak zbavit povinnosti k ochraně lesní půdy prostřednictvím ponechání biomasy, kterou na něj vložili zákonodárci, a která plyne z řady schválených dokumentů. Než takto špatnou změnu zákona, tak raději žádnou,« řekl koordinátor kampaně Zachraňme lesy Jan Skalík.
»Jeden krok vpřed a dva kroky vzad: návrh ministerstva je velkým zklamáním pro všechny, kdo očekávali, že pomůže zlepšit stav našich lesů a jejich odolnost a adaptovat je na změny klimatu. Ministerstvo se naopak snaží zbavit povinností chránit lesní půdu, biodiverzitu a zvyšovat pestrost lesů,« řekl expert Hnutí DUHA na ochranu lesů Jaromír Bláha.
(zmk)
Diskuze je uzavřena.