Molekulární biologové z Číny a Spojených států zjistili, že zrychlený rozvoj aterosklerózy u nositelů diabetu 2. typu je spojen s nadměrně vysokou aktivitou molekuly RNA Merrical v imunitních buňkách přítomných ve stěnách tepen. Informovalo o tom tiskové oddělení americké Brigham and Women’s Hospital (BWH).
»Naše experimenty odhalily molekulární mechanismy, které jsou příčinou dysfunkce cévní stěny charakteristické pro diabetiky. To nám umožnilo identifikovat klíčovou cílovou molekulu, která může zpomalit zrychlený rozvoj aterosklerózy u nositelů diabetu,« uvedl docent Mark Feinberg z BWH.
Feinberg a další vědci dospěli k tomuto závěru při pozorování zdravotního stavu myší geneticky predisponovaných k rozvoji diabetu 2. typu. U těchto hlodavců, stejně jako u lidí s touto metabolickou poruchou, dochází k neobvykle častému a rychlému rozvoji aterosklerózy, která se velmi špatně léčí pomocí léků a dietních zásahů.
Během těchto pokusů čínští a američtí molekulární biologové zjistili, že rozvoj aterosklerózy u diabetických myší souvisí s tím, že jejich imunitní buňky produkují neobvykle vysoký počet kopií dosud neznámého vlákna RNA, které vědci nazvali Merrical. Tento řetězec nukleotidů se nepodílí na tvorbě bílkovin, ale reguluje interakce mezi buňkami cévní stěny a buňkami makrofágů.
Makrofágy jsou typem imunitních buněk, které nejen chrání tělo před infekcemi, ale podílejí se také na tvorbě cholesterolových usazenin uvnitř cévních stěn. Feinberg a jeho kolegové zjistili, že nadbytek Merrylu v makrofázích tento proces významně urychluje, což vysvětluje vysokou míru rozvoje aterosklerózy u nositelů diabetu.
Vedeni touto myšlenkou vytvořili vědci krátký řetězec nukleotidů (gapmeR), který potlačil produkci Merricu v imunitních buňkách myší. Jeho pravidelné injekce zpomalily tvorbu cholesterolových plaků v různých částech aorty myší o 74-86 %, což výrazně zlepšilo stav oběhového systému hlodavců. Vědci doufají, že podobného účinku lze dosáhnout manipulací s úrovní aktivity tohoto RNA vlákna v makrofázích lidí s cukrovkou.
Podle statistik WHO dnes trpí cukrovkou 1. a 2. typu přibližně 463 milionů lidí. První forma vzniká v důsledku autoimunitních onemocnění, zatímco druhá forma je způsobena chronicky vysokou hladinou cukru v krvi. Rozvoj obou forem diabetu je doprovázen velkým množstvím poruch funkce organismu, včetně opožděného hojení ran, zrychleného rozvoje aterosklerózy a dalších poruch funkce cév.
(TASS)