Ostravská zoologická zahrada chová na 20 druhů želv – vodní i suchozemské. Jsou mezi nimi běžnější i velmi vzácné druhy. Některé z nich se v zoo i rozmnožují. Mláďata se líhnou a následně pobývají v chovatelském zázemí. Momentálně jsou zde mláďata želv vroubených a želv ostruhatých.
Dospělé jedince řady druhů želv mohou návštěvníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava vidět na různých místech areálu. Některé jsou chovány i v zázemí mimo zraky návštěvníků. V zázemí vždy probíhá inkubace vajec a následný odchov mláďat. V jednotlivých expozicích by nebylo možné zajistit 100% vhodné podmínky pro vývin želvích vajec, konkrétně teplotu, vlhkost atd. U želv je známo, že o pohlaví mláďat rozhoduje teplota, při níž probíhá inkubace. Při vyšších teplotách se většinou líhnou samičky, při nižších samečkové. Malé želvy jsou hned po vylíhnutí samostatné a nepotřebují péči rodičů. V současné době jsou v zázemí mláďata dvou druhů suchozemských želv, a to želvy vroubené a želvy ostruhaté.
Dospělé želvy vroubené (tři samci a dvě samice) obývají expozici v blízkosti Pavilonu indických zvířat. Loni na začátku léta přemístili chovatelé snůšku zahrabanou ve venkovním výběhu do líhně. Doba inkubace u tohoto druhu čítá 60–75 dní. První mládě se vylíhlo 30. srpna, poslední pak 8. října 2021, celkem 14 želviček. Mláďata v současné době měří okolo 10 cm. Dospělí jedinci dorůstají do velikosti až 35 cm a mají velký apetit.
Želva vroubená (Testudo marginata) je největší suchozemskou želvou Evropy. Vyskytuje se původně jen v Řecku a Albánii. Obývá středomořské křovinaté trnité porosty, pobřežní duny i olivovníkové háje. Zadní okrajové (marginální) štítky krunýře jsou vyhnuty směrem nahoru. Jejich charakteristický tvar, který dal tomuto druhu i jeho vědecké jméno, se objevuje až u dospělých jedinců. Zbarvení mladších zvířat je světlé, dospělí jedinci bývají tmaví. Páření následuje ihned po probuzení ze zimního spánku. V květnu až červnu klade samice do zemního důlku 3–11 vajec. Samice mohou mít jednu, ale také až tři snůšky za rok! První dva týdny po vylíhnutí zůstávají mláďata ukryta pod zemí, kde nepřijímají běžnou potravu, ale přesto rostou, protože se žijí ze žloutkového váčku.
Želvy ostruhaté obývají v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chovatelsko-expoziční zařízení u Pavilonu afrických zvířat. Bylo vybudováno tak, abychom v něm tyto velké teplomilné želvy nejen prezentovali návštěvníkům, ale také aby zde měly vhodné prostředí pro nakladení vajec. V současnosti zde žijí čtyři dospělí jedinci, dva samci a dvě samice. Z pískového lože, kam samice kladou vejce, byly snůšky postupně odebírány do líhně v zázemí. První snůšku přemístili chovatelé na konci listopadu loňského roku, poslední v lednu tohoto roku. Doba inkubace želv ostruhatých je delší, trvá 90–120 dní. První mládě se vyklubalo 25. února. Zatím je jich 26 a ještě se líhnou další. Váha čerstvě vylíhlého mláděte je cca 40 g. Dospělá želva může dosáhnout váhy i 100 kg. Po vstřebání žloutkového váčku jsou krmena trávou a lučním senem.
Želva ostruhatá (Centrochelys sulcata) je třetí největší suchozemskou želvou na světě. Její původní domovinou jsou suché savany a polopouště na jižním okraji Sahary, od Senegalu na západě až po Súdán a Etiopii na východě. Vysokým teplotám a suchu je želva ostruhatá dobře přizpůsobená, vyhrabává si nory nebo u ní v některých místech převažuje noční aktivita. Na každé straně u ocasu má dva až tři silné výrůstky – jakési ostruhy. Odtud český název. Na předních nohou má rohovinné šupiny připomínající brnění, které jí pomáhají při hrabání. Hmotnost této želvy může dosahovat až 100 kg a délka krunýře bývá až 80 cm (vzácně až 100 cm). Dnes je i tento druh vzácný a ohrožený vyhubením. Původní areál rozšíření je dnes už jen ostrůvkovitý.
Marcela Špičková