Muzeum Kampa znovu otevřelo svou stálou expozici díla Františka Kupky, které je jeho stěžejním artiklem. Menší část dlouhodobé expozice je věnovaná dílu sochaře Otto Gutfreunda. Stálá expozice v minulé podobě se otevírala na podzim roku 2019, poté však bylo muzeum stejně jako mnohá další kvůli pandemii s přestávkami dlouhé měsíce uzavřeno. Šéfkurátor muzea Jan Skřivánek řekl, že novou podobu expozice dokreslují zápůjčky, díky nimž návštěvníci uvidí průřez malířovým dílem od rané tvorby až po poválečná díla, která jinak v českých sbírkách chybí.
»Hlavní zajímavost expozice je v tom, že není postavena jen na dílech Medy Mládkové, ale i na dílech zapůjčených z dalších soukromých sbírek a jedné státní instituce. Tou je Správa Pražského hradu, od které máme půjčený klíčový obraz Biblioman, což bylo Kupkovo programové dílo z let 1896 a 1897. Je prvním Kupkovým obrazem, který byl přijat na pařížský salon,« uvedl Skřivánek.
Na relativně malém prostoru dvou pater muzeum podle něj díky těmto zápůjčkám může představit Kupku od rané tvorby z konce 19. století až do 50. let. »V tom je expozice unikátní, protože nejenže nabízí poměrně ucelený průřez Kupkovým dílem, ale je v ní zastoupena i poválečná tvorba,« upřesnil. Významnou sbírku Kupkova díla má i Národní galerie Praha, jejím základem je ale nákup, který československý stát učinil v roce 1946, a potom také výkup Waldesovy sbírky, i v ní ale byla díla kupovaná v meziválečném období. »Z Kupkovy tvorby po roce 1946 v českých veřejných institucích nic není,« dodal.
Kolekce děl Františka Kupky tvoří jeden z pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových a mapuje Kupkovu cestu k nefigurativnímu umění. K řadě olejomaleb ve sbírce patří i kresebné studie, které v Kupkově případě dokládají promyšlenou cestu k finálnímu dílu.
Nová stálá expozice představuje Kupkovu tvorbu chronologicky v sedmi kapitolách. Divák tak může sledovat jednotlivé fáze Kupkova analyzování jednotlivých malířských prostředků tedy linii, plochu, světlo a barvu, včetně důležité fáze Kupkova vývoje, kdy definoval svůj koncept barevných ploch, díky němuž rozvíjel odlišné budování plochy obrazu. Vystaveno je více než 70 děl včetně obrazu Amorfa – Teplá chromatika, kterou spolu s Amorfou – Dvoubarevnou fugou Kupka vystavil na dalším z pařížských salonů v roce 1912. Ten byl zásadní pro moderní umění. Právě tento rok bývá také uváděn jako zrod abstraktního malířství. Druhé z těchto Kupkových děl vlastní právě Národní galerie.
Poslední část nové stálé expozice je věnována Otto Gutfreundovi, jehož sbírka v Muzeu Kampa obsahuje 17 plastik a řadu kreseb a návrhů. Návštěvníci tak mohou spatřit jeho práce českého expresionismu a kubismu i plastiky z údobí civilismu, kterými se Gutfreund zapojil do budování nového vizuálního stylu první Československé republiky.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Ondřej Deml, Museum Kampa