Trump – světovládnost

»Jsme Amerika. Svět nám leží pod nohama. Monroe se svou doktrínou byl břídil. Amerika Američanům? Nemyslel na budoucnost. To Reagan a starý Bush byli daleko chytřejší. Ale také neměli správné státnické vidění. Přišel jsem konečně já. Zbývají mně ještě tři roky a uvidíte, co tentokrát ze světa udělám.« Tak nějak může myslet jen psychopat, úplný blázen nebo… žádné nebo. Tak myslí prezident Spojených států amerických. Tak zřejmě myslí Donald Trump.

Je prezidentem USA, jmenoval se úřadujícím prezidentem Venezuely, těší se na to, jak se s ním o svou Nobelovu cenu rozdělí venezuelská disidentka Machadová, až přijde do Bílého domu, už se vidí, jak v Havaně přebírá moc (prý jeho zdejším prezidentským favoritem je dosavadní americký ministr zahraničí Rubio), o Grónsku jednal jeho vyjednavač v Kodaní a uzme ho za každou cenu, do Íránu pošle své muže z některé z blízkovýchodních základen, v plánu je pacifikace některých zemí v Africe, prezident Kolumbie se musí dostavit na kobereček a asi předat moc, pro Kanadu a Mexiko má další scénář, stejně jako pro Brazílii a Uruguay.

Evropa při tom musí držet krok, je přece na USA zcela závislým světadílem. Na názor se jí nikdo neptá. Proč také? USA jí dodají zbraně, munici, ropu, iPhony, muziku, cokoli, ale za ceny, které Spojené státy stanoví. Ať si ti hloupí Evropané, kteří vymýšlejí takové blbosti, jako je Green Deal, troufnou odporovat! V celé Evropě jsou američtí vojáci a ti zcela bez ostychu provedou akce typu Venezuela, nebo možná CIA už vymyslela jiné varianty. A myslíte, že se Evropská unie postaví nějakému podobnému řešení na odpor? Naivkové.

Opravdu, shrneme-li, je správné tvrdit, že nás, tedy Českou republiku, Spojené státy třikrát osvobodily? Já myslím, že brzy, aniž do toho budeme mít co mluvit, nás, tedy Evropu, osvobodí i počtvrté. Tentokrát však od Bruselu, což možná by z těch všech hrůzných zpráv byla jediná dobrá.

Kateřina Jirousová