Není to tak dlouho, co se hovořilo o nálezu dinosauřích kostí nedaleko Kutné Hory. Konečně, i u nás se našli dinosauři. Ovšem křídoví, staří kolem sta milionů let. A přitom zub pravěkého zvířete, dinosaura, ležel přes padesát let v depozitáři brněnské Masarykovy univerzity. Až si ho povšiml student a učinil senzační objev. Zjistil, že zub patří dravému dinosaurovi z jurského období a jeho stáří může být o 60 milionů let větší, než je u těch křídových. Jde o první věrohodně zdokumentovaný případ výskytu masožravého dinosaura z druhohor a zároveň první pozůstatek suchozemského obratlovce z období jury na území České republiky.
Vše začalo revizí paleontologických sbírek Přírodovědecké fakulty, při které pomáhali studenti. Tehdejší studenti narazili ve sbírkách na zvláštní zub. Na štítku byl německý nápis, podle kterého šlo o zub mořského příbuzného krokodýlů teleosaura. Vzorek byl nejspíš původně ve sbírkách Německé techniky v Brně, která zanikla v roce 1945. Mladého badatele nejdříve trochu zmátlo to, že zub byl nalezený v hornině, která v té době ležela na dně moře. Druhohorní dinosauři žili ale jen na souši. To nejspíš způsobilo původní chybné zařazení. Zub se našel na lokalitě Švédské šance v brněnské Slatině. Většinu území tehdy v juře pokrývalo mělké moře. Dinosaurus mohl spadnout do vody a utopit se. Jeho kosti pak mohl proud poponést. Později se student k zubu vrátil. Rozhodl se, že zjistí, kterému obratlovci patřil. Takže důvodem jeho studia byla zvědavost. Paleontologové musí být zvědaví. Podařilo se mu určit, že zub dlouhý téměř pět centimetrů, patřil dinosaurovi ze skupiny Tetanurae. Ten žil přibližně před 160 miliony let. Tito dominantní masožravci představovali vrchol tehdejšího potravinového řetězce na souši. Byli to velcí, bipédní (chodili po dvou nohách) masožravci, jejichž vrchol byl v juře a na počátku křídy. Chodili po zadních končetinách, přední končetiny byly zkrácené se třemi prsty, měli dlouhý a silný ocas, jejich délka byla čtyři až šest metrů. Ten náš mohl být velký právě kolem šesti metrů. Kam se na něj svou velikostí hrabou všichni ostatní naši dravci, savci počínaje a ještěry konče. Tetanuři byli v Evropě v době jury velmi rozšíření. Přesto až do teď neexistoval přesvědčivý důkaz výskytu jurských suchozemských dinosaurů v Česku.
Tetanurae je skupina teropodních dinosaurů, zahrnující většinu jejich odvozených druhů a také všechny současné i vyhynulé ptáky. Tito teropodi se poprvé objevují během rané nebo střední jury (asi před 180 až 165 miliony let) a v podobě ptáků přežívají až do současnosti. Mezi tetanury patří obecně známé rody dravých dinosaurů, jako jsou Allosaurus, Spinosaurus, Giganotosaurus, Tyrannosaurus, Velociraptor nebo vyhynulí i současní ptáci, jako je třeba vrabec domácí.
Takže i v naší republice byl nalezen jurský dinosaurus, a hned to je velký predátor. Fosilní zub pochází z lokality Švédské šance u Brna, což je zaniklý lom na rohovcový vápenec, obsahující mořské sedimenty z doby, kdy bylo toto území zaplaveno mořem. Celkem zde bylo až do poloviny 20. století (než byl lom zasypán) objeveno asi 128 druhů mořských živočichů včetně amonitů, lilijic nebo ježovek. Vše naznačuje, že nedaleko odtud bývalo kdysi pobřeží jurského moře a jurská pevnin a součást pevniny vindelické, na které tito velcí dravci žili a lovili. Zub se nezachoval jen náhodou. Zuby jsou nejpevnější částí zvířecích i lidských těl (i když u lidí to někdy tak nevypadá), proto dlouho odolávají erozním činnostem a zachovávají se i v mořských usazeninách, když předtím mohly být vláčeny vnějšími geologickými silami po tvrdém povrchu Země. O to více bychom si jich měli vážit!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora