Pokud si na dobrou noc čtete o tom, jak se svět zalije sluncem, až se po silnicích všech tříd budou prohánět elektromobily, vězte, že usínáte s pohádkou pro dospělé. A vězte rovněž, že k výrobě takové baterie, vážící zhruba 500 kilogramů, je zapotřebí zpracovat zhruba deset tun soli na lithium, patnáct tun rudy na kobalt, dvě tuny rudy na nikl a dvanáct tun rudy jako takové. Na jednu jedinou baterii jest nutno vykopat dvě stě tun zeminy. Navzdory tomu vás dnes a denně mainstreamová média, politici bez ohledu na příslušnost a pohlaví a nabrífovaní rádoby odborníci krmí s čistým svědomím (spíš bez svědomí, neboť oni žádné nevlastní) báchorkami o tom, že elektromobily jsou pro životní prostředí oproti autům na klasická fosilní paliva takříkajíc darem z nebes. Amen – slušelo by se dodat.
Henri Barbusse, francouzský romanopisec konce 19. a první poloviny 20. století, nás, věrné nohsledy a posluchače takových báchorek, po právu učinil spoluzodpovědnými právě za onen »amen«. Vyjádřil to takto: »A chci také hlavně říci, že pravými a věrnými spolupachateli všech těch politických a vojenských katů a šašků demokracie jste vy, kdo zůstáváte v klidu a pronášíte amen, vy ostatní ‚počestní lidé‘ a ‚dobří občané‘.«
Ono je úplně jedno, činíme-li ono spolupachatelství vědomě či z křišťálové neznalosti. Výsledek bývá pokaždé týž. Snad ani Hitler s Goebbelsem dohromady neoblbli ve 30. letech minulého století německé obyvatelstvo tak masově, jako Leyenová a spol. evropské občany bezmála o století později strategickými žvásty nazeleno. Tomuhle prašivému zelenému byznysu se jednou škaredě utáhne smyčka kolem krku.
Nejde samozřejmě jen o elektromobily. Nedávno jsem vstřebával zajímavé informace od komentátora Michala Svatoše o větrných elektrárnách.
Podle Norské agentury pro ochranu životního prostředí se Bisfenol A obsažený v lopatkách větrných turbín odlupuje vlivem větrů a dešťů v mikročásticích sklolaminátu – a tyto mikročástice se potom jako potrava, a nebo vdechnutím, dostávají do lidských těl. Norská agentura odeslala svá zjištění Bruselu! Podle vědeckých závěrů se u člověka o váze 75 kg začnou projevovat závažné negativní karcinogenní a mutagenní poruchy zdraví, pokud je vystaven kontaminaci 0,01875 gramu Bisfenolu A. Jedna lopatka větrné turbíny váží průměrně 20 tun a je vyrobena ze sklolaminátu, který obsahuje Bisfenol A! Samotná lopatka větrné turbíny je ale nebezpečným odpadem i bez Bisfenolu A, protože obsahuje skleněná vlákna, která se chovají v lidských plících jako karcinogen! Spálením lopatek ve spalovnách vzniká velké množství popelového prachu tvořeného těmito nebezpečnými vlákny, a ta unáší vítr směrem od západu Evropy na východ Evropy – EU má jediný plán na likvidaci vysloužilých větrných lopatek – spálit je! Protože větrné lopatky jsou považovány za kompozitní odpad – nesmí se ukládat na skládkách! Ale mohou být při spalování jako prach vypouštěny větrem do východní Evropy! Podle prestižní vědecké studie budou v příštích letech představovat vysloužilé větrné lopatky 10 % všeho evropského kompozitního odpadu!
Jak vidíte – bruselská větrná ekologie znamená zamoření Evropy miliony tun odpadu tvořeného kompozitními vlákny, která jsou karcinogenní pro lidský organismus, a desítkami tun mutagenní látky Bisfenol A, která ničí reprodukci lidí a zvířat! Proč to všechno? Protože větrné turbíny se vyrábějí v Německu! Německo na nich bohatne! Německá prosperita závisí na kombinaci větrných a plynových elektráren! Plyn z Ruska nahradí Německo plynem z USA. Proto Německo zakazuje jaderné elektrárny po celé Evropě – protože by přišlo o svůj zlatý důl!
Takhle to je se vším tím „zeleným“, co přichází od vznešených aktivistických pomatenců. A my, ti »počestní lidé« a »dobří občané«, cituji-li ještě jednou Barbusse, zůstáváme v klidu a pronášíme amen.