Mnozí možná namítnou, co je to za titulek, ale já tu hlášku v jeho druhé části slýchal doma, když jsem se rozčiloval (nebo naopak radoval) nad nějakým sportovním výsledkem. Dnes už vím, že je to pravda, ale tenkrát jsem okamžitě přestal řešit onen sportovní výsledek, ale začal se rozčilovat nad tím, jak může někdo nechápat takovou tragédii (nebo naopak nejvýznamnější událost)…
Ale to byla jiná doba. Hokejová reprezentace vozila celkem pravidelně medaile, stejně jako skokani nebo běžci na lyžích, biatlon teprve vlastně začínal být populární.
Ano, biatlon. Sport prý pro lenochy nebo-li líhany – vždyť se u něj leží. Pamatuji si samozřejmě tu nedávnou vlnu, kdy se ale jen vrátil. Ti, kteří jsou na tom podobně, jako já, znají jména Jan Matouš (první český medailista na MS v biatlonu 1987 v Lake Placid) nebo ženská štafeta Burešová, Novotná, Adamičková, která vybojovala v roce 1989 bronzovou medaili na MS ve Feistritz. Tehdejší Eva Burešová později jako Háková přidala další drahé kovy – na světových šampionátech 1992 (Novosibirsk) bronz v závodu družstev a 1993 (Borovec) zlato ve štafetě a navíc v roce 1996 (Ridnau) titul mistryně Evropy.
Při olympijských hrách 2002 v Salt Lake City, kdy »řádil« Nor Ole Einar Björndalen tak, že v žádném ze čtyř závodů nenašel přemožitele, pronesl před hospodskou televizí jeden chytrák právě onu větu o líhanech. Odměnou mu bylo absolvování pokusu: 30 dřepů, pět střel ze vzduchovky, 30 dřepů, pět střel ze vzduchovky, 30 dřepů, pět střel ze vzduchovky, 30 dřepů, pět střel ze vzduchovky, 30 dřepů. Po úvodních srandičkách ho celkem brzy přešel humor a o biatlonu už se nikdy nebavil…
To tedy bylo dost dlouho před obdobím českých medailových žní a dnes jsme rádi za pátá místa ve sprintu (Markéta Davidová, Michal Krčmář) nebo stíhacím závodě (Davidová) a 7. místo ve smíšených štafetách, dvojice Adam Václavík a Jessica Jislová nakonec porazila »Korejce« Timofeje Lapšina s Jekatěrinou Avvakumovou. Určitě je to tím, že biatlonu teď vládnou »béčka« – nemyslím tím kategorii »B«, ale fonetický tvar příjmení dvou norských bratrů – Johannes Thingnes a Tarjei Bö. Podle písmen tak změnili dobu, kdy spíše platilo, že »kdo nemá ‚er‘ je amatér«. Doslova to platilo při jednom závodu tuším v roce 2021, kdy stupně vítězů obsadila trojice Arnd Pfeiffer, Simon Eder a Lukas Hofer. Ale spíš jsem myslel nedávnou nadvládu Francouze dokonce se dvěma »er« – Martin Fourcade. A ten vlastně nastoupil v době, kdy byla v kurzu obě písmena – nejen již zmiňovaný Ole Einar Björndalen, ale připomenout třeba i sourozence Larse a Toru Bergerovi. Vlastně do kategorie s »er« zapadají i Gabriela S(K)oukalová a Ondřej Moravec.
O krásném týdnu hokejistů se stříbrnou tečkou už psal v pátek kolega Petr. Běžkaři si dnes protrpěli šílenost jménem poslední etapa Tour de Ski, kterou byl tradičně výjezd na sjezdovku Alpe Cermis. Dva čeští zástupci se trefili do čísla jedenáct. V ženském závodě vyjela jako jedenáctá na sjezdovku Kateřina Razýmová, která si díky tomu polepšila na 17. příčku. Michal Novák obsadil jedenáctou příčku v konečném pořadí, dnes dojel na patnáctém místě.
Ani norský král tohoto ročníku Johannes Hösflot Klaebo, ani Švédka Frida Karlssonová, která prestižní seriál ovládla poprvé v kariéře, dnešní etapu nevyhráli. Švédka se v závěru stoupání propadla až na patnáctou příčku tak vyčerpaná, že se nakonec ani nezúčastnila slavnostního vyhlášení vítězů. Na nejrychlejší Claudelovou ztratila minutu a 40 sekund, ale i tak vyhrála Tour o 33,2 sekundy před Kerttu Niskanenovou z Finska. Na trůnu vystřídala Natalju Něprjajevovou, která se tohoto ročníku nesměla zúčastnit kvůli sankcím na Rusko.
Častými sběrači úspěchů jsou dlouhodobě tenisté. Někdy jak na houpačce, někdy muži, jindy ženy, někdy v singlu či deblu, jindy v týmech. I to potvrdil tento víkend. Linda Nosková životní vystoupení na turnaji v Adelaide premiérovým titulem na okruhu WTA nezavršila. To první ročník United Cupu smíšených družstev vyhrál v Sydney výběr USA, který v základní skupině porazil i české tenisty. Ve finále proti Itálii uspěli Američané hned v prvních třech dvouhrách, pomohla jim také skreč Lorenza Musettiho. Po úvodní výhře Jessicy Pegulaové 6:4, 6:2 nad Martinou Trevisanovou odehráli Musetti s Francesem Tiafoem jen úvodní set. Dvacetiletý italský tenista poté nemohl pokračovat s poraněným ramenem. Třetím bodem dovršil pro USA zisk trofeje Taylor Fritz po dvou tie-breacích s Matteem Berrettinim.
United Cup nahradil dosavadní ATP Cup a formátem duelů smíšených týmů navázal na Hopmanův pohár. V třech australských městech Sydney, Perthu a Brisbane se turnaje zúčastnili hráči a hráčky z 18 zemí, české barvy reprezentovali například dvojnásobná wimbledonská vítězka Petra Kvitová či Jiří Lehečka. Hrálo se o podíly z dotace 15 milionů dolarů a body do světového žebříčku.
Prostě nejsme béčka a chleba levnější nebude…
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.