Vždy jsem si myslel, že jsou dva druhy sportu – individuální a kolektivní, ale také letní a zimní. Ty zimní (a vlastně i kolektivní) se pomalu, ale jistě blíží k sezónnímu konci. A tím se dostáváme k dalšímu dělení – muži a ženy. Světový šampionát hokejistů se teprve blíží, ženy už v Kanadě hrají.
České hokejistky po historickém úspěchu, kterým byla bronzová medaile z loňského světového šampionátu, letos poprvé hrají elitní skupinu A, ze které mají všechny týmy zajištěn přímý postup do čtvrtfinále. V úvodním zápase porazily Japonsko, o dva dny později vyzvaly historicky vůbec poprvé nesilnější ženský tým světového hokeje z Kanady. Dnes ve 21.00 nastoupí proti USA a v pátek 12. dubna v závěrečném zápase proti na posledním MS »bramborovým« Švýcarkám. Poté ve dvou dnech osmička nejlepších rozehraje vyřazovací fázi turnaje. Semifinálové zápasy proběhnou 15. dubna, o den později se sehraje zápas o 3. místo. Finále je naplánováno na pondělí 17. dubna v 1.00 ráno našeho času.
V diskuzi pod jedním z článků o souboji s Kanadou kdosi napsal: »Je to o ničem, nechápu, proč se to hraje. Radši tam měli dát záznam z utkání Sparty.« Nezmiňoval bych to, kdyby to onen mudrc nezopakoval asi třikrát. Nic proti fandění Spartě, ale momentálně se hraje také semifinále play off extraligy a nějak tam tu Spartu nemohu najít…
Je fakt, že ženský hokej je logicky jiný, než ten v podání »pánů tvorstva«. Ale nemělo by to vést k tomu, aby někteří tvrdili, že hokej je pouze pro muže. Jsou však »sporty«, které by jednak neměly být za sport vůbec považovány, a už vůbec by se jim neměly věnovat ženy. Na druhou stranu asi nikdo nemá právo někomu nějaký sport zakazovat, takže to berte pouze jako můj (a možná i mnohých dalších) názor s jednou trochu rýpavou poznámkou: kdyby některá z aktérek tohoto zmiňovaného »sportu« měla fyzicky vysvětlit své argumenty, proč některý sport není vhodný pro ženy, asi by to mnohé »klávesnicové« diskutéry dost bolelo…
Věřím, že mnozí zaznamenali obrázky ze »sportovního« úvodního souboje nové sezony americké organizace PFL, v němž Martina Jindrová inkasovala tvrdý kop na hlavu, po kterém již po necelých dvou a půl minutách otřeseně padla k zemi.
Američanka Amber Leibrocková získala důležitých šest bodů do tabulky, ve které se nachází deset bojovnic. Do vyřazovacích bojů o zisk vysněného opasku šampionky a šeku ve výši jednoho milionu dolarů (v přepočtu 21 milionů korun) postupují jen nejlepší čtyři.
Jestli tomu někdo říká sport, budiž. Pro mne to sport není ani v podání mužů. Ano, vidím tu částku na šeku, to teď ve sportu hraje až první roli. To mi vlastně ani nevadí, jen jsem asi »měkota« a nedělá mi dobře záběr »ukopnutí« kohokoli hlavy, natož ženské. Ale ve finále evidentně »jen« chybu a za ty se platí – budu věřit, že si tento »sport« vybrala sama a dobrovolně, s tím se dá žít…
Další »divnověc« se sice stala v týdnu, ale »provalila« se až včera.
Dvaadvacetiletá plavkyně Riley Gainesové prosazuje zákaz startu trans sportovkyň v ženských kategoriích a volá po samostatné kategorii pro trans sportovce. Po čtvrtečním projevu na Státní univerzitě San Francisco jí napadli trans aktivisté, přičemž jeden z mužů v ženských šatech ji několikrát udeřil pěstí.
Gainesová je jednou z tváří iniciativy Save Women’s Sports (Zachraňte ženský sport). Stala se jí poté, co čelila na celonárodním univerzitním šampionátu NCAA americké trans sportovkyni Lie Thomasové. Prodělal pubertu jako muž, několik let patřil k průměru v mužských kategoriích a ještě v roce 2019 závodil pod jménem Will Thomas. Po hormonální terapii se prohlásil za ženu a po přechodu mezi ženy začala vyhrávat soutěže a přepisovat tabulky historických časů.
Takže to vypadá jednoduše – ale je to fér? Možná by řešením bylo zavedení soutěží sportovců třetích kategorií. Nemyslím zavádění samostatných kategorií pro každé pohlaví, když vlastně nikdo neví, kolik jich právě je. Ale jednu transkategorii. Ale startovat lze jen v jedné z nich – sportovci přece nejsou perpetlík.
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.