Evropské elity jsou zřejmě nepoučitelné. Iniciativa amerického prezidenta a jeho administrativy je vedena snahou ukončit válečný konflikt na Ukrajině. Naprostá většina evropských elit, vč. české vlády, není schopna vnímat realitu vývoje válečného konfliktu na Ukrajině. A tak se vynořují nejrůznější »výhrady«. Vlastně se jedná o otevřený odpor vůči mírovému plánu, se kterým přichází D. Trump a jeho lidé.
Tou nejpodstatnější částí Trumpova plánu je to, že Rusko získá plnou suverenitu nad Krymem. To není žádná velká změna, protože Krym získalo Rusko záborem a lidovým referendem (jakkoliv Západem zpochybňovaným) v roce 2014. Stalo se tak po státním převratu, kterým byl odstraněn na Ukrajině zcela legálně zvolený prezident Ukrajiny Janukovyč. Krym je konec konců z 80 až 90 % obýván etnickými Rusy či jiným ruskojazyčným obyvatelstvem. Výsledky referenda o připojení Krymu k Rusku by tedy nebyly o moc jiné, i kdyby bylo provedeno za účasti tzv. nezávislých mezinárodních pozorovatelů. Součástí Ruska se de facto stanou také – tedy podle Trumpova plánu – čtyři provincie na východě a jihu Ukrajiny, v nichž žijí miliony etnických Rusů (ti v těchto provinciích tvoří většinu).
Tyto provincie se staly součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky aktem sociálního inženýrství sovětských vůdců Lenina a Stalina v roce 1922. Ruského obyvatelstva žijícího v těchto oblastech se na jeho názor pochopitelně nikdo neptal. Konec konců v Sovětském Rusku vládla tehdy diktatura proletariátu, tedy přesněji diktatura strany bolševiků. To jen tak mimochodem, od čeho je odvozen právní nárok Ukrajiny na převážně ruské provincie na východě a jihu Ukrajiny. Alternativou mírového řešení, se kterým teď přichází americký prezident, je jen pokračování války. Každá válka ovšem končí tehdy, když dojdou patrony nebo peníze na patrony, anebo když dojdou vojáci. Ukrajina je v tuhle chvíli blízko naplnění všech tří faktorů. Patron je málo, mladým mužům na Ukrajině se příliš bojovat nechce. A tak možná statisíce z nich zmizely raději v zahraničí. A peníze, pokud Spojené státy ukončí svoje angažmá v ukrajinské válce, prostě nebudou. Nebo nebudou v takovém rozsahu, jako byly dosud.
A to přesto, že si evropští lídři namrskávají gatě, že dodají potřebné finance (ovšem za cenu obřího zadlužení celé EU, tedy nás všech) a za cenu militarizace ekonomiky EU a jejího víceméně přechodu na válečnou ekonomiku. To je jediná reálná alternativa, ve kterou může Západní Evropa doufat, pokud zhatí Trumpovy mírové iniciativy. Tedy jinak řečeno, válka na Ukrajině bude pokračovat až do posledního ukrajinského vojáka a ekonomického vyčerpání EU i Ruska.
Podle francouzského listu Le Monde, vyzvali šéfové příslušných parlamentních výborů ze sedmi evropských států Spojené státy, aby USA změnily svůj přístup k Rusku. K dobrému tónu komentátorů v mainstreamových médiích dnes patří, když se debatuje o mírové iniciativě amerického prezidenta, vyjádření přání jeho brzkého prohlédnutí, že se s Putinem jednat nedá…
Zmínění představitelé parlamentních výborů ze 7 evropských zemí, mezi nimiž, bohužel, figuruje také zástupce České republiky, vyzvali ve společném prohlášení amerického prezidenta D. Trumpa a Kongres USA »k odhodlání vůči Rusku«. Samozvaní reprezentanti 7 států – ne právě na té nejvyšší úrovni – »odsoudili politiku appeasementu« vlády USA a požadovali zaujmout tvrdý a jednotný postoj vůči Rusku. Ukrajina prý nemůže být předmětem vnějšího tlaku nebo kompromisu ohledně její suverenity. V prohlášení, které podepsali zástupci (jak jinak) Ukrajiny, dále Velké Británie, Francie, tří pobaltských států a České republiky, se dále požaduje okamžité přijetí Ukrajiny do NATO. Prostě chiméry…
To vše je tedy postup, který je v úplném rozporu s mírovými snahami amerického prezidenta. Bylo by dobré, aby ten, kdo za naši republiku tuto výzvu podepsal, dokázal za ní nést také odpovědnost. Aby sdělil českým občanům, proč tak učinil a jaké varianty dalšího postupu nabízí…
Silové řešení, jak se zdá, se ve vztahu k Rusku nedaří prosadit. Přes gradující pomoc Západu Ukrajině v oblasti financí a v dodávkách zbraní, technologií a zpravodajských informací je výsledkem to, že ruská vojska postupují téměř na celé linii 1100 km dlouhé fronty…
Jiří Paroubek
Diskuze je uzavřena.