Třinec provozuje rozsáhlou síť školských zařízení. Město na svých stránkách uvádí devět organizací základních škol, tři samostatné mateřské školy a Dům dětí a mládeže. Součástí některých základních škol jsou navíc další mateřské školy a odloučená pracoviště v místních částech. Taková síť má velkou hodnotu.
Umožňuje dětem navštěvovat školu v centru, na sídlišti i v některých vzdálenějších částech města. Třinec zároveň zachovává české i polské školství, sportovně zaměřenou školu a další odlišně profilovaná zařízení. Budovy se opravují. Jen rekonstrukce části střechy ZŠ Koperníkova měla v roce 2025 předpokládanou hodnotu 8,3 milionu korun bez DPH. Další zakázky se týkaly střech, kotelen, sociálních zařízení, elektroinstalací nebo školních kuchyní na různých pracovištích.
To je potřebné.
Dítě nemůže získávat kvalitní vzdělání v budově, do které zatéká nebo která má nevyhovující hygienické a technické zázemí. Otázka však zní: Stačí měřit úroveň školství podle opravených střech, oken a učeben?
Demografický vývoj naznačuje, že Třinec bude muset síť škol plánovat velmi pečlivě. Podle informativních údajů Ministerstva vnitra klesl mezi roky 2015 a 2026 počet českých občanů mladších 15 let v Třinci přibližně ze 4814 na 4283. Jde o snížení asi o 11 procent. Celkový počet obyvatel se ve stejném období snížil přibližně o sedm procent.
Taková čísla neznamenají, že bude každá škola automaticky prázdná. Vývoj se v jednotlivých částech města může lišit. Některá sídliště stárnou, zatímco do jiných lokalit se mohou stěhovat mladé rodiny. Kapacitu ovlivňují také děti z okolních obcí, spádovost, odklady školní docházky, víceleté gymnázium nebo zájem o konkrétní zaměření školy. Přesto je jasné, že město nemůže plánovat školství pouze podle současného počtu tříd. Potřebuje alespoň desetiletou demografickou prognózu pro jednotlivé spádové obvody. Ta by měla ukázat očekávaný počet dětí v mateřských školách, prvních třídách i na druhém stupni. Bez takového podkladu hrozí dva opačné problémy.
Město může investovat desítky milionů do budovy, jejíž kapacita už za několik let nebude potřebná. Nebo naopak podcení lokalitu, do které se stěhují rodiny a kde začnou chybět místa ve školce či škole. Zároveň ale platí, že méně dětí nemusí automaticky znamenat nižší náklady.
Školy řeší rostoucí potřebu podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, problémy s duševním zdravím, šikanou, rodinnými obtížemi, záškoláctvím nebo závislostí na digitálních technologiích. Potřebují školní psychology, speciální pedagogy, asistenty, sociální pedagogy a kvalitní preventivní programy.
Pro menší školu může být velmi obtížné zaměstnat každého odborníka na plný úvazek. Řešením může být společné městské centrum sdílených odborníků. Psycholog, speciální pedagog, metodik prevence nebo kariérový poradce by působil na více školách podle skutečné potřeby. Děti by se k pomoci dostaly rychleji a jednotlivá škola by nemusela sama financovat celý úvazek.
Druhou důležitou otázkou je kvalita vzdělávání. Město jako zřizovatel by nemělo vytvářet veřejné žebříčky, které by školy nespravedlivě rozdělovaly na dobré a špatné. Mělo by ale sledovat dlouhodobé ukazatele: odchody žáků mezi školami, neomluvenou absenci, zájem o střední školy, výsledky anonymních průzkumů mezi rodiči a žáky, stabilitu učitelských sborů a dostupnost odborné podpory.
Nejde o kontrolu učitelů podle jedné tabulky. Jde o včasné poznání, že některá škola potřebuje větší pomoc, jiný druh investice nebo změnu organizace. Třetím tématem je dostupnost škol v místních částech. Město například zajišťuje přepravu žáků z Gutů do Oldřichovic. Zakázka pro období od září 2023 do června 2027 měla předpokládanou hodnotu 1,5 milionu korun bez DPH.
To ukazuje, že rozhodnutí o škole nelze posuzovat pouze podle ceny provozu jedné budovy. Pokud se menší pracoviště omezí nebo uzavře, vznikají nové náklady na dopravu a čas rodičů i dětí. Čtvrtou oblastí je propojení škol s budoucností Třince.
Vznik CirkAreny, průmyslová tradice, zdravotnictví a technické firmy vytvářejí prostor pro systematickou spolupráci. Děti by měly mít možnost poznávat místní podniky, laboratoře, řemesla i veřejné služby dříve, než se rozhodnou o dalším studiu. Ne proto, aby byly ve třinácti letech připraveny pro jednoho zaměstnavatele. Ale proto, aby věděly, jaké možnosti mají přímo v regionu. Pátým tématem je využití školních budov.
Pokud se počet žáků bude snižovat, nemusí být jediným řešením rušení škol. Volné prostory mohou sloužit družinám, dětským skupinám, klubům, celoživotnímu vzdělávání, poradenským službám nebo komunitním aktivitám. Rozhodnutí ale musí vycházet z čísel, nikoli z momentálního politického tlaku.
Třinec tedy potřebuje každoroční veřejnou zprávu o školství. Měla by uvádět počet dětí, kapacity škol, předpokládaný demografický vývoj, investice do jednotlivých budov, personální potřeby a dostupnost podpůrných profesí. Školství není pouze opravená fasáda.
Je to schopnost připravit děti na svět, který se rychle mění, a současně zajistit, aby žádné dítě nezůstalo bez pomoci jen proto, že chodí do menší školy nebo žije ve vzdálenější části Třince.
PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR. BPP, nominován za ČSSD