S dějinami nutno zacházet opatrně

Jsou politici, kteří se domnívají, že podpůrné příklady z dějin dodají váhu jejich argumentům. Jenže, jestliže něco vyřknou, pak musí dobře vědět proč. Je možné se sice splést, to se ještě odpouští, viz americký prezident Bush, ale používat jako výstrahu pro oponenty hrozbu Noci dlouhých nožů, svědčí spíše o hlouposti než o vzdělanosti. O tom by své mohl vyprávět expremiér Topolánek. Nejsme totiž ve třicátých letech minulého století. Ani slovo koncentrační tábor mající být hrozbou opozici, jež údajně je proruská a tudíž nepřátelská státu, není chytrým výrokem tentokrát všemocného plukovnického poradce Fialovy vlády.

Když pak moderní politik vysloví hrozbu spojenou s komíny za vyhlazovacím táborem, čtenář si pomyslí: idiot. Začne se hrozit jeho názorů. Ví sice, že až k oněm komínům nedojde, ale že odhalují způsob myšlení takového politika. Tedy, bude-li mít v rukou moc. Pokud je zavřen v zamřížovaném oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice, pak není třeba se vzrušovat. V případě stávajícího politika by si však opravdu měl dát otázku, zda vyslovená hloupost už nepřekročila Rubikon, tedy obyčejnou trpělivost a toleranci?

Prohlašuji, že nechci řešit žádné xenofobní postoje. Ostatně, nemělo by to smysl. Byly-li xenofobní anebo skutečně jen vyjádřením hlouposti, vyšetří jiní. Ti se pak také s nimi musí vypořádat. Šlo-li o podvrh, nebo nikoli, bude řešit policie. V současnosti se nelze divit jakékoliv podpásové ráně stoupenců poražených fialovských sil. Nedivil bych se tomu. Nenávidí až za hrob. Šlo-li o hloupost, měli by si odpovědní politici dát otázku, zda šlo o úlet anebo o přesvědčení, s nímž hloupý politik chce řešit zájmy celé společnosti. Pak bych ho, tedy já, raději viděl na jiném místě, kde by třeba uplatnil své nikomu nevadící vlohy. Rozhodnou ovšem jiní. My v podzámčí nikoli. Na jejich bedra bude přesunuta odpovědnost, ať přistoupí k řešení takovému nebo jinému.

Podotýkám, že odlišuji nácky a nacionalisty, xenofoby a líbivé frajírky, kteří myslí, že umí všechno, znají historii, ale kromě pohledné tváře a svého ega dokazují, že vlastně znají jen málo. Musí se učit, ještě hodně učit. Za pochodu se však zkušenosti ve vysokých funkcích obyčejně získat nedají. Při špatném kroku nebo třeba jen malé překážce v cestě se může leccos zkazit, dokonce je možné i zakopnout a upadnout. Pak ale nemusí mít problémy jen špatně pochodující, ale také ti kolem něj, kteří pochodují s ním.

Jaroslav Kojzar

Dodatek: Že by třeba číslo 18 nebo 88 nosil xy na tričku a věřil v jeho historické poslání, nevěřím. Zmínka o muži, jenž ona čísla představuje, byla jen další nedomyšlený úlet (pokud nejde o podvrh). Bojím se však takových postojů, které, ukáže-li se, že byly myšleny vážně, by mohly v nepředvídaných situacích vyústit v problém nás všech.