Řekněte, co je to za peníze nějakých těch čtyřicet tisíc eur? Prý méně. Snad jen třicet sedm tisíc. To skoro každý z nás přece vysype obratem z rukávu. No řekněte – vy nemáte v kapse nebo na kartě takové prostředky?
Nevíte, o čem píši? No přece o cestě Petra Pavla z marocké Casablanky marockým tryskáčem typu Hawker společnosti Sarah Airways v době voleb do Prahy jen proto, aby mohl odvolit v místě bydliště, tj. ve středočeském Černoučku. Odvolil, snad se ani nepodíval domů, a zase odletěl tentokrát opačným směrem. Věnoval na to celé odpoledne své dovolené. Bylo to od něho víc než úctyhodné. Můžeme si říci: Konečně máme prezidenta, jaký si náš národ zaslouží!
Ostatně, co je to těch čtyřicet tisíc eur! Pár drobných! Kdyby bylo nejhůř a neměl by je Petr Pavel momentálně na kontě, zaplatí je některý z jeho milionářských přátel, s nimiž se vydal do pouště, aby užil trochu adrenalinu.
Je třeba ho ovšem pochválit, že na zmíněnou cestu si s sebou nevzal svůj superdrahý BMW F 900 GS, jenž loni získal (dostal?) od společnosti CarTec Praha. Má prý však ještě BMW R 1250 GS, CFMOTO 450MT a pochopitelně Harley-Davidsona XL 1200. Tak ušetřil, protože zatížení zmíněného tryskáče by let prodražilo. Nebo vzal? Nevím.
Doprovázeli ho ovšem členové jeho ochranky, kteří s ním odletěli do Maroka a nenechali ho samotného ani cestou do Černoučku, kde odvolil. Co kdyby ho v letadle chtěl někdo zastřelit anebo, nedej bože, sestřelit zmíněný letoun. Zatím však nebylo zvykem v českých luzích a hájích sestřelovat letadlo s prezidentem. Ani bratři Mašínové, kteří přišli na různé zajímavé nápady, včetně podřezání omámeného strážmistra, něco podobného, tedy jak hrdinským činem podnítit demokratickou revoluci, prý neplánovali.
Zda členové ochranky, kteří přiletěli s ním, také v místech svých bydlišť odvolili, nevím. Spíše ne, než ano.
Také čas ochránců něco stojí. Je už neplatí milionářští přátelé. Je platí stát. Nejsem si však jist, zda jejich nadslužba jde na účet Kanceláře prezidenta republiky anebo z peněz Policie ČR. Možná i na ně se složili prezidentovi přátelé. Kdo patří mezi ony přátele, zatím nevím. Jen jedno jméno zaznělo. Pavel Šebor, spolumajitel velké firmy produkující počítačové hry mající mezinárodní dosah. Zranil se v Maroku. Prý dokonce těžce. Proto jeho jméno známe. Co k tomu říci? Adrenalin nese svá rizika. Jednoho českého miliardáře stál dokonce na Islandu život. Jiný Pavel, v té době primátor, se nám však z Himalájí vrátil bez úhony. Takže, proč se bát?
Myslím ovšem, že Petr Pavel za svůj přístup k moderním dopravním prostředkům jistě sklidí obdiv. Divil bych se, kdyby to nebylo i u Motoristů a za tu jeho cestu mu neudělili něco jako generální pardon. Vždyť nejen sesedl ze silné motorky, aby se přes saharské duny přenesl autem (snad ne Lopraisovým?), aby pak se zapnutými majáky proletěl marockou Casablankou a na místním, snad vojenském letišti přesedl na rychlé letadlo a splnil svůj odpolední plán. Pozdravit z výšky Matičku Prahu, dojet připraveným autem pod Říp, odvolit a pak v opačném gardu přes Německo, Francii a Španělsko letět zpět do Maroka.
Odvážný a obdivuhodný muž je ten náš prezident! Vše je v pořádku. Odvolil.
Zbývá jen dořešit platby za muže z ochranky. To však jistě nebude žádný problém.
Závěrečná otázka směřující k nám všem: Nezávidíte tak trochu Petru Pavlovi jeho kamarády? Já ano. Bohužel jsem si zvolil samé kluky a holky z Podhradí a ti by mně, bohužel, i kdyby chtěli, tryskáč kamkoli zaplatit nemohli.
Jaroslav Kojzar


Dnešní president je parodie na tuto úctihodnou státní funkci? Spíš je to obraz celé společnosti po roce 1989 čili průser.Historie jej může zařadit i za Dr.Háchu a to je co říct. Nemáme skutečně štěstí na osobnosti ,ale na obyčejné hajzlíky.
On hlavně ukázal naprostou aroganci moci!
Hodnotový ukotvený prezident Petr Pavel má svoje hodnoty nějak převrácené naruby a naopak. Při tryzně v koncentračním táboře Terezín dne 21.5.2023 tvrdil, že německé válečné zločiny za války páchali naši předkové. Ani se za tuto lež nikdy nestyděl. Takto si Pavel váží obětí, které za sebou nechávali Němci. Pak se nedivme, že Pavel jel 15. března do Německa, a aby si potřásal rukou s Berndtem Posseltem. Pak se také nedivme, že opakovaně vyznamenává válečného zločince Vetchého, za kterým jsou hromady obětí na Ukrajině. Stejný gauner jako Vetchý, přemoudřelý Marek Eben, o něm taky v televizi v pořadu StarDance prohlásil, že Vetchý je statečný občan. V ČR vrány k vráně sedají a oči si nevyklovou. Námi placená Česká televize jim to za naše peníze umožňuje.
Přečtěte si projev celý a nevytrhávejte jednu větu. Snad si zde Vetchý vaši pomluvu nepřečte, protože důkazy o jeho válečných zločinech byste asi nedodal a vy myslíte, že pokud bude ČT placena z rozpočtu tak to nejsou vaše peníze? No buď neplatíte daně nebo nejste náš občan.
Projev prezidenta republiky při Terezínské tryzně
21. května 2023
Vážení přeživší a pamětníci, vážení ústavní činitelé, vážení velvyslanci, představitelé Židovské obce, dámy a pánové,
třetí květnovou neděli tradičně věnujeme uctění obětí nacistické genocidy. Na Národním hřbitově Terezín si už 76 let připomínáme více než 155 tisíc lidí, kteří prošli terezínským ghettem. Podle propagátorů zrůdné nacistické ideologie založené na představě vlastní nadřazenosti se tito lidé provinili špatným etnickým původem. Jako Židé byli zbaveni základních lidských práv. Čelili děsivým životním podmínkám, ponižování a také trvalému strachu, že budou deportováni tam, odkud není návratu.
Na oběti našich historických chyb nesmíme zapomínat. Nesmíme zapomínat na rodiny ani jednotlivce, kteří šlapali pěšky, s těžkými zavazadly v rukách z nádraží v Bohušovicích do Terezína, a domnívali se, že jedou za prací a že se o víkendu vrátí domů. Domov, bohužel, už mnozí z nich nikdy nespatřili. Podle historiků každý čtvrtý vězeň v Terezíně zemřel. Téměř 90 tisíc osob odvezly transporty do vyhlazovacích táborů.
Norimberské rasové zákony představují tragické memento zla, jakého se člověk na člověku může dopustit. Ukázaly nám, jak zranitelná je lidská společnost pod tlakem propagandy a lživých zpráv. Je smutnou pravdou, že zločiny nacistického režimu procházely, protože většinová společnost o nich dlouho mlčela. Možná neměla sílu na odpor. Možná z pohodlnosti. Pomohla tomu i nacistická snaha skrýt pravdu a umění manipulace s myslí veřejnosti. Příkladem úspěchu propagandy je legenda o městě, které „Vůdce daroval Židům.“ Takto zněl název propagandistického filmu natáčeného právě v Terezíně.
Tato unikátní pevnost, po celé Evropě známá jako jeden z vrcholů vojenského inženýrství, se nakonec stala symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout a poučit se z nich. Nerad jsem se dočetl, že některé budovy v tomto městě jsou v havarijním stavu nebo že se jejich část dokonce zřítila. Je důležité, aby vláda intenzivně hledala cesty, jak postupné destrukci tohoto místa zabránit, protože je zdrojem naší historické paměti. Umožňuje předávat svědectví dalším generacím. Je to důležité kvůli současným hrozbám, jako jsou různé formy extremismu, fobií nebo vypjatého nacionalismu.
Podobně jako nacistická propaganda, tak i Putinovo Rusko dnes označuje válku na Ukrajině za něco nutného a spravedlivého. Paradoxně za pokus o „denacifikaci“. Absurdní ruské lži, že stát s demokraticky zvoleným prezidentem židovského původu, jehož rodina přežila holokaust, potřebuje osvobodit od nacismu, musíme důrazně odmítnout. Je to pouze snaha, jak odvrátit pozornost od slabosti vlastního Putinova režimu a sjednotit ruské domácí publikum proti údajnému démonickému vnějšímu nepříteli.
Přál bych si, aby historie našim dětem a vnoučatům už nikdy v budoucnu nedala stejnou lekci, jakou byla druhá světová válka. Doba není a nebude lehká. Občany v Česku, i v celé Evropě, trápí těžkosti každodenního života způsobené ekonomickými i sociálními důsledky války. Únava z války dostává politiky pod tlak a znesnadňuje úsilí o zodpovědné hospodaření se státními rozpočty. Udržet jednotu k podpoře Ukrajiny tak bude stále náročnější. Na tomto místě bych proto chtěl apelovat, abychom nerezignovali na naši společnou snahu Rusko na Ukrajině porazit, a odmítnout tak ignorování pravidel mezinárodního řádu, kterého jsme svědky. Motivací by nám měla být právě naše historická zkušenost, o které dnes mluvíme. Je správné, že si ji připomínáme a dáváme do souvislosti s dnešní situací. Jen tak se můžeme vyhnout opakování chyb minulosti.
Petr Pavel, prezident republiky, Památník Terezín, 21. května 2023y
Daleko komičtější než strašení minulým režimem, které v předchozím článku odsuzuje jiný autor, je bulvární strašení prezidentem, který prý jinak nikoho nezajímá.😀
Já vás chápu, stále nemůžete vstřebat, že v případě prezidenta se politicko-výchovná práce vás komunistů naprosto minula účinkem. Ano i já mám státnici z marxismu-leninismu, která byla povinná pro všechny vysokoškoláky od roku 1981. I já si pamatuji na ty neskutečné kydy hlavně v předmětu vědecký komunismus, které byly naprosto odtržené od reality. Takže prezidentovi se v jeho příklonu k demokratickému systému vůbec nedivím.