Opoziční strany ani napodruhé nedokázaly ve Sněmovně prosadit vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro pád koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů hlasovalo 83 přítomných poslanců, zatímco 94 zákonodárců se postavilo proti návrhu. K vyslovení nedůvěry by byla potřeba nadpoloviční většina všech 200 poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. Vláda tak nadále pokračuje s důvěrou Poslanecké sněmovny.
Návrh na vyslovení nedůvěry podpořili poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Jejich hlasy ale na svržení kabinetu podle očekávání nestačily. Z vládního tábora naopak hlasovali proti všichni přítomní poslanci koaličních stran. Z celkového počtu zákonodárců bylo devět opozičních a 14 koaličních poslanců omluveno.
Samotnému hlasování předcházela mimořádně dlouhá debata, která zabrala tři jednací dny a přibližně 27,5 hodiny čistého času. Opozice své vystoupení opírala především o kritiku návrhu státního rozpočtu na příští rok, otázku premiérova střetu zájmů a výhrady k fungování některých státních institucí. Zaznívala také tvrzení, že vláda podle opozice ohrožuje národní bezpečnost. Koaliční poslanci naopak využili schůzi k obhajobě dosavadní práce vlády.
Výraznou část jednání ovlivnila také nepřítomnost premiéra. Andrej Babiš se krátce před hlasováním vracel z předvolebních mítinků hnutí ANO v Roudnici nad Labem, Litoměřicích a Lovosicích. Ze schůze byl omluven do 17.30. Opoziční poslanci jeho nepřítomnost kritizovali a tvrdili, že koaliční většina během jednání především prodlužuje čas, aby premiér mohl do Sněmovny dorazit. Babiš nakonec před samotným hlasováním v dolní komoře byl.
»Byli jsme svědky třídenního jednání, kdy bylo jasné, že jsme před volbami a že jde o mediální prostor,« řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a připomněla například kandidaturu šéfa lidovců Jana Grolicha do Senátu.
Šlo už o druhý pokus opozice o svržení současné vlády. První se uskutečnil počátkem února, tedy jen několik týdnů poté, co kabinet získal důvěru Sněmovny. Tehdejší schůzi vyvolal mimo jiné spor mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem kolem jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Ani tehdy opozice potřebný počet hlasů nesehnala.
Historie samostatné České republiky přitom zná pouze jediný případ, kdy se návrh na vyslovení nedůvěry vládě skutečně podařilo prosadit. Stalo se tak 24. března 2009, kdy Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka. Pro pád kabinetu tehdy hlasovalo 101 ze 197 přítomných poslanců. K opozici se přidali i čtyři poslanci z tehdejšího vládního tábora.
Od té doby přečkaly hlasování o nedůvěře všechny další české vlády. Ani současný kabinet tak po druhém opozičním pokusu o svržení ve Sněmovně nekončí.
(pk)
Trapně ztracený čas z peněz daňových poplatníků.