Radnice a občané: informování ještě není skutečná komunikace

Třinecká radnice používá řadu komunikačních kanálů. Má oficiální web, Třinecký zpravodaj, městský magazín, Facebook, Instagram, YouTube, aplikaci Třinec v mobilu, Portál občana i elektronickou podatelnu. Občané mohou hlásit závady, obracet se na jednotlivé odbory a sledovat informace o projektech. To není málo.

Aplikace pro hlášení závad během prvních dvou let přijala několik stovek podnětů. Město uvádí, že zaměstnanci magistrátu na oznámení reagují a podle možností závady řeší. Do přípravy strategického plánu se v roce 2023 zapojilo prostřednictvím dotazníku 1427 respondentů. Město využilo také rozhovory s dvaceti osobnostmi a podněty studentů.

Participativní rozpočet pro rok 2026 pracuje s částkou 600 tisíc korun. Má podpořit dvacet komunitních, kulturních a sportovních projektů částkou až 30 tisíc korun. V roce 2025 lidé v prvním kole rozdali 5654 hlasů a vybrali patnáct letních projektů. To všechno ukazuje, že město komunikaci a zapojování občanů úplně nezanedbává. Přesto je správné položit otázku:

Mají občané možnost pouze přijímat hotové informace a vybírat drobné akce, nebo mohou skutečně ovlivnit důležitá rozhodnutí ještě předtím, než jsou uzavřena? Informování probíhá převážně jedním směrem.

Radnice sdělí, co se bude stavět, kdy začne uzavírka nebo jak bude projekt vypadat. To je důležité, ale jde především o oznámení. Skutečná komunikace začíná dříve. Ve chvíli, kdy ještě existuje více možností. Kdy se může rozhodovat mezi parkovištěm, zelení, bydlením nebo jinou investicí. Kdy projekt není vysoutěžen a každá zásadní připomínka neznamená drahé přepracování.

Participativní rozpočet je užitečný, ale jeho současná podoba podporuje zejména jednorázové komunitní akce. Částka 600 tisíc korun odpovídá pro představu přibližně dvěma desetinám procenta investičních výdajů města plánovaných na rok 2025. Obě částky samozřejmě slouží jinému účelu, srovnání ale ukazuje, že občané rozhodují přímo jen o velmi malé části veřejných prostředků.

To není argument pro zrušení současného participativního rozpočtu. Je to důvod k jeho rozšíření o investiční část.

Občané by mohli každoročně rozhodovat například o několika menších úpravách veřejného prostoru, chodnících, přechodech, hřištích, zeleni nebo vybavení místních částí. Projekty by připravilo město nebo občané a před hlasováním by prošly technickým a finančním posouzením. Druhou změnou by měl být veřejný systém podnětů.

U každého oznámení by občan viděl datum přijetí, odpovědný odbor, aktuální stav a výsledek. Podněty, které se týkají stejného problému, by se spojily, aby bylo zřejmé, kolika lidí se věc týká. Město už podobný princip částečně používá při hlášení závad. Mohl by se rozšířit také na investiční a koncepční návrhy. Třetím opatřením by měly být standardní lhůty pro odpověď.

Ne každý problém lze vyřešit do týdne. Radnice by ale měla alespoň do stanovené doby oznámit, kdo podnět řeší a kdy lze očekávat další informaci. Odpověď »vzali jsme na vědomí« není skutečným vyřízením podnětu. Čtvrtou změnou by měla být srozumitelnější prezentace velkých projektů. Občan nepotřebuje pouze vizualizaci budoucí stavby. Potřebuje znát celkovou cenu, podíl dotace, očekávané provozní náklady, zvažované alternativy, termín, rizika a způsob, jakým bude po dokončení vyhodnocen přínos.

U významné stavby by město mělo zveřejnit stručný jednostránkový přehled, kterému porozumí i člověk bez technického nebo ekonomického vzdělání. Pátým prvkem jsou veřejná setkání. Neměla by probíhat pouze v pracovní době a pouze v centru. Potřebná jsou večerní setkání v místních částech, možnost sledování online a následné zveřejnění odpovědí.

Debata nemůže znamenat, že každé přání občana bude splněno. Město má omezený rozpočet a musí rozhodovat také o nepopulárních věcech. Občan má ale právo vědět, proč jeho návrh nebyl přijat a podle jakého kritéria dostal přednost jiný projekt. Šestou změnou by měla být každoroční zpráva o komunikaci s občany.

Uváděla by počet přijatých podnětů, průměrnou dobu první odpovědi, počet vyřešených případů, nejčastější témata a přehled opatření, která vznikla na základě občanských připomínek. Taková zpráva by nehodnotila pouze výkon komunikačního oddělení. Ukazovala by, zda se zpětná vazba skutečně proměňuje v rozhodování. Komunikace radnice nemá být reklamou města ani permanentním konfliktem mezi vedením a kritiky. Má být službou.

Město nemusí souhlasit s každým občanem. Musí mu ale naslouchat, odpovědět a své rozhodnutí srozumitelně vysvětlit. Dobře komunikující radnice není ta, která zveřejňuje nejvíce příspěvků. Je to radnice, u které občan ví, že jeho otázka nezmizí bez odpovědi.

PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku PS PČR. BPP, nominován za ČSSD