Přepište dějiny…

…ne, Česká republika nevyhrála a jen tak brzy nevyhraje zimní olympijské hry v ledním hokeji. Mám na mysli můj slogan, který jsem právě vymyslel v reakci na počínající marketingovou kampaň proti Rudé armádě. Tuším, že v nadcházejících dvou týdnech to bude festovní masakr. Máte-li ještě rozum, jste-li ještě soudní, kupujte papírové kapesníky, co unesete, poněvadž historii potečou slzy proudem…

Čili ten můj fungl nový slogan… »Přepište dějiny, Českou republiku osvobodil 15. března 1939 německý wehrmacht. Rudá armáda v květnu 1945 proti vůli občanů zabránila vyhlazení českého národa a totální germanizaci těch, kteří by zbyli.«

Že jsem se pomátl na rozumu? Nemám ten pocit. Když jsem si dnes na medium.seznam.cz přečetl titulek, že… »Maršál Koněv nebyl hrdina, ale donašeč a válečný zločinec«, po dlouhé době mně zatrnulo natolik, že bych sáhnul do trezoru po zbrani, kdybych nějaký trezor a zbraň měl. Obojí nemaje, což považuji za štěstí…, rozprostřel jsem prsty na klávesnici a z toho vzteku se aspoň vypisuji.

Z onoho komentáře s výše uvedeným titulkem citovat nebudu, autor zůstal obsahu titulku věrný od začátku do konce. Vlastní myšlenky jsou v tento moment cennější, než tyhle zvratky. A ty vlastní myšlenky vám sdělují, že tahle rakovina historie metastázuje do celé společnosti – metastáze nekompromisně zasáhly školství, média, literaturu, umění (viz např. Netrebko), politické instituce všeho druhu a bohužel, byť logicky, především veřejné mínění (o tento zásah jde v první řadě), které se dobrovolně nechává infikovat čímkoli krom zdravého rozumu – třeba tzv. proticovidovými vakcínami. Jedem stejně jedovatým jako citovaný titulek o válečném zločinci Koněvovi.

Nehodlám se v tom dál pitvat, nicméně dvě stručné poznámky na závěr: 1) Připravme se před blížící se vzpomínkou na záchranu obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava Rudou armádou před zednářsko-sionisticko-nacisticko-rothschildovskou genocidou na masivní přepisování historických faktů dosud nebývalého rozsahu…, a 2) Přál bych autorům podobných poblitin, aby se aspoň jednou tváří v tvář setkali s vězni koncentračních táborů, osvobozených Rudou armádou под командованием маршала Конева (např. Osvětim) a z očí do očí jim přečetli ten titulek. Vážení, držku od ucha k uchu byste měli v mžiku natrženou… Taková je pravda. Ta dnešní, ta historická. Neměnná.

Jan Čech