21. srpna si připomínáme mnoho událostí. Když nahlédneme do seznamu významných dní Organizace spojených národů (OSN), zjistíme, že v onen den si svět připomíná Mezinárodní den památky obětí terorismu. To v Česku si připomínáme památný den s názvem: Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Ano, tak zní celý název památného dne. Nikde nenajdeme zmínku o tom, že se jednalo okupaci Sovětskými vojsky, ani Ruskem, jak se nám snaží namluvit čelní představitelé 5demoliční vlády. Pravda je taková, že do tehdejší ČSSR intervenovala vojska Varšavské smlouvy – tedy vojska Sovětského svazu (včetně Ukrajinců), Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky a Bulharské lidové republiky. To jen na vyjasnění nastalého zmatku, který nám bude předkládat šéf Kuratoria, lampasák Otakar Foltýn. Bojovník proti všem dezinformacím.
Jenže jaká byla vlastně pravda? Když nahlédneme do seznamu publikací, které vydává Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zjistíme, že vydal knihu Josefa Pazderky: Invaze 1968 ruský pohled. A ejhle, v knize je výpověď generála narozeného na Ukrajině, jenž velel sovětským vojskům, která operovala z tehdejší Německé demokratické republiky, Romana Kosenka. Ovšem vedle něj se na operaci Dunaj podíleli i další velitelé narození na Ukrajině. Jednalo se hlavně o hlavního velitele všech vojsk v rámci operace Dunaj Ivana Pavlovského. Celou operaci připravili Andrej Grečko (Ukrajinec) a Ivan Jakubovskij (Bělorus). Takže kdo vlastně připravil operaci Dunaj? Byli to Rusové nebo Ukrajinci? Velkorusové nebo Malorusové? Ti samí, kterým dnes 5demoliční vláda spolu s krvavou Jane vehementně pomáhá?
Tím to ale nekončí. V roce 2022 historik Prokop Tomek (z ÚSTR) prohlásil, že »vinit Ukrajince ze srpnové okupace je ubohé. Národnost Sovětů nehrála roli«. Jedná se o zajímavé tvrzení, protože pokud tuto logiku použijeme na národnost L. I. Brežněva, který byl Ukrajinec, tak můžeme říci, že vinit Brežněva ze srpnové invaze je ubohé. Zajímavé je, že je všude samý Ukrajinec. Všude, kam se podíváš. Dokonce i bratři Kličkové jsou potomci vojáka, který nás okupoval a sídlil v Mimoni. Jak Vitalij, stejně Vladimir chodili do místní školy určené dětem sovětských okupačních důstojníků a to v letech 1980 – 1985. Dnes se ale o těchto věcech nesmí moc mluvit, protože byste asi šířili dezinformace a úřad O. Foltýna nazývaný Kuratorium by si na vás posvítil. Ale je nutné nebát se a pojmenovávat věci pravými jmény.
Odkaz minulosti je totiž nutné vykládat tak, jak se dějiny skutečně odehrály. Nemá v nich co pohledávat ideologie nebo jakékoliv upravování pro obhájení dnešních kroků. Minulost se stejně nedá změnit. Stejně jako se nedá změnit osud Františka Kriegla, haličského žida, tedy vlastně Ukrajince, který jako jediný nepodepsal tzv. Moskevské protokoly. Paradoxem dneška je, že se k tomuto člověku nikdo nezná. Jak je to možné, když vláda vyzdvihuje hrdinský boj Ukrajinců vůči Rusům? Že by to snad bylo proto, že Kriegel byl komunista? Ale byl přeci Ukrajinec, takže proč jej nevyzdvihnout do popředí právě teď? Všichni z 5demoliční vlády i prezident P. Pavel mlčí.
Odkaz tehdejších událostí pro budoucnost je ale jasný bez ohledu na to, jak skončí konflikt na Ukrajině. Jsou to naše dějiny, které jsou pevně ukotveny v našem prostoru a formující náš národ. Jsou to smutné události, které ale nemají nic společného se současnou dobou, která je úplně někde jinde. Ať už rozdělením globálních sil či neexistencí Sovětského svazu. Na závěr lze říci jen jedinou skutečnost. Tou je fakt, že dnešní Rusko není Sovětský svaz a je nutné takto na vztah k roku 1968 nahlížet.
Jan Klán
Diskuze je uzavřena.