Jan Lipavský, aktuálně známý z role ministra zahraničí, je pirátskou pěšáckou figurkou na šachovnici velkého hegemona. Poslušně a občas i fanaticky plní svoji roli a okopává kotníky Číně a dalším zemím. Upřímně svoji závislost na USA přiznává. Například když koncem dubna strašil komunistickou Čínou, zdůraznil ČTK, »aby Evropská unie měla bližší postoj s USA v těchto věcech«. V květnu to pak opakoval pro mezinárodní publikum.
Jeho antikomunistické zaměření má však určité trhliny. Letos 9. června si dal ministr na svůj twitterový účet vyznání, že vietnamský ministr zahraničních věcí Bui Thanh Son je jím vítán na projednání rozvíjení našich vztahů do strategického partnerství a prohlubování spolupráce. Stojí za připomenutí, že Bui Thanh Son je významným vietnamským komunistou, od ledna 2021 zastává další důležitou roli, neboť byl na 13. Národním sjezdu Komunistické strany Vietnamu zvolen oficiálním členem ústředního výboru strany. KSČM asi brzy pošle Lipavskému srdečné poděkování za rozvíjení spolupráce s vietnamskými komunisty.
13. června se soudruh Lipavský zase rozjel. Na Twitter si dal fotky a komentáře o tom, jak ho přivítal angolský ministr obrany Joao Ernesto de Santos a o tom jak jsou naše země strategickými partnery. Na dalším tweetu si zas pochvaloval, jak se setkal s angolským ministrem ekonomiky a plánování Caetano Joao, který absolvoval českou univerzitu a mluví plynně česky. Samozřejmě, plánování je důležitou součástí socialistické ekonomiky, už od dob Československé socialistické republiky, která měla se socialistickou Angolou velmi úzkou spolupráci.
Pan Lipavský zapomněl dodat, že členové angolské vlády jsou soudruzi z Lidového hnutí pro osvobození Angoly (MPLA), které má velkou komunistickou tradici. Pro osvěžení mysli můžeme připomenout, že ještě za portugalského panství v Angole v roce 1956 podzemní se Angolská komunistická strana spojila se Stranou jednotného boje za Afričany v Angole a vytvořila právě MPLA. Poté MPLA za pomoci Sovětského svazu a ČSSR porazila kapitalistické síly v Angole a vládne do dneška. Po osvobozenecké válce po roce 2002 se Angola stala hlavním africkým partnerem Čínské lidové republiky a spolupracuje se stále více zeměmi.
Jak je možné, že kapitalistickému Lipavskému vadí komunistická Čínská lidová republika, zatímco soudruh Lipavský prohlubuje spolupráci s Vietnamskou socialistickou republikou? Komunistická strana Číny mu vadí, zatímco Komunistická strana Vietnamu mu nevadí? A přitom navazuje na československou socialistickou spolupráci s angolským lidovým hnutím za osvobození Angoly s komunistickou tradicí? Jaký je asi důvod? Je neprofesionál a nevzdělanec, nebo cynický pokrytec? Nebo obojí? Politik, který ztratil věrohodnost. Není ovšem ve své Pirátské straně jediný.
Možná si ještě někdo vzpomene na dalšího podivného piráta, na zatvrzelého komunistobijce Hřiba, který není schopen dělat skoro žádnou politiku a zviditelnil se hlavně mediálními aférkami, například s Tchaj-wanem a s přejmenováváním ulic. Zdá se, že byl asi nejslabším primátorem v dějinách Prahy. Jelikož na něj dějiny asi brzy zapomenou, není třeba se jím víc zabývat.
Pirátská strana je ideologický chaos pravicových a středových členů s levicovými zbytky pod oportunistickým vedením. Samozřejmě v první řadě je vidět předseda Bartoš, který obrátil a stal se z alternativního levicového aktivisty mainstreamovým pravicovým politikem. Dříve byl součástí Antify a dnes je velkým zastáncem NATO a ukrajinské militarizace. Pod Bartošovým vedením se strana likviduje kolaborací s pravicovou vládou ODS, TOP 09, STAN a lidovců, která systematicky ožebračuje české občany, ničí českou ekonomiku a škodí v zahraničí. USA kopou za své zájmy, ale proč za ně kopou piráti s českou vládou? Proč piráti hodili občany ČR přes palubu? Jen kvůli svým ministerským platům a nahrávkám dalším členům Pirátské strany? Pirátská strana má pouhé čtyři poslance v Poslanecké sněmovně PČR, tj. pouhá dvě procenta poslanců. Skoro žádné občany nereprezentuje, ale většině občanů antidemokraticky vnucuje svoji vůli, například Lipavským, kterého občané nezvolili.
Lipavský může ze své pozice ministra zahraničních věcí svojí neprofesionalitou, nevzdělaností a oddaností cizím zájmům celkem dost Českou republiku autoritářsky poškodit. Zároveň však nechtěně dialekticky navazuje na naši zahraniční socialistickou spolupráci. Je pozoruhodné, že antikomunistický soudruh Lipavský proti svému záměru dokázal rozvinout komunistické dědictví jako žádný jiný pirát. Kam se na Lipánka hrabe pirátka Michailidu ze Star Treku.
Jan Klán
Diskuze je uzavřena.