Jiří Wolker, jen sto let uplynulo…

Je sto let od doby, kdy po dlouhé nemoci zemřel v Prostějově jeden z našich největších básníků, pamatujete?

Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět

a pro spravedlnost jeho šel se bít.

Dřív než moh‘ srdce k boji vytasit,

zemřel – mlád dvacet čtyři let.

Nebylo to však pravda. Nebylo mu ještě těch dvacet čtyři. Chyběly téměř tři měsíce do jeho čtyřiadvacátých narozenin.

Nebyl první ani poslední, koho nám jako ještě zcela nerozvinutý, ale už výrazně se do dění zapisující talent vzala těžká nemoc – Mácha, Patricie Janečková… nebo politická nenávist – Orten, Javor… Nebyl první ani poslední z těch, jejichž talenty nám navždy ukradla nemoc oné doby, nemoc chudých – tuberkulóza. Jen namátkou jmenuji Havlíčka, Němcovou, Kafku…, i když Wolker a ani Kafka nepatřili mezi ty, kteří by trpěli chudobou. Tehdejší medicína s ní neuměla účinněji bojovat a nakazit se bylo možné bohužel leckde. Bída byla na jedné straně mince, bohatství jejím reverzem. Těch prvních bylo mnohem, mnohem víc. Do objevení a obecného užívání penicilinu a dalších účinných léků bylo ještě daleko.

Za svých necelých dvacet čtyři let Jiří Wolker vytvořil dílo, které poznamenalo další generace. I když dnes je odsouván do pozadí kvůli svému levicovému pohledu na svět, nemění to nic na jeho velikosti. Stejně se dnešní polistopadová společnost, tedy alespoň její ideologové, dívají na S. K. Neumanna, Nezvala, Kainara, Floriana a snaží se je upozadit.

Wolker přestál léčbu v Tatranské Poliance. Nepomohla mu. Ani péče zde nebyla nejlepší. Vykrmený básník se sice jevil jako léčený, ale jeho plíce takovou léčbu a zčásti i »studený odchov« odmítaly. Koncem podzimu roku 1923 už nemohl ani psát a své dopisy diktoval. Proto rodinný lékař doporučil převést ho domů. Stalo se. Jenže ta doprava mu přitížila. Ve studeném »dobytčáku« ho dopravili na Moravu. Štědrý den, Nový rok… vnímal to ještě?

To levicové myšlení snad přišlo s válkou a jejími důsledky. Měli jsme sice republiku, ale i umírající hladem, keťasy a zbohatlíky, demokracii, ale i střelbu do demonstrujících. Jen místo kokard už střelci měli policejní či četnické republikánské přilby. Sociální demokracie proradně prodala vládu a nepodřídila se většině delegátů na sjezdu. Moc jednotlivců byla přece jen víc, než volání po rovnosti. Pro Jiřího Wolkera to znamenalo přiklonit se k levici, stát se členem Sdružení marxistických akademiků a Devětsilu, později i komunistické strany. Mezi jeho přátele patřili Biebl a celá plejáda začínajících levicových literátů. Zdá se však, že Jiří Wolker byl ze všech z nich ten nejvyspělejší. Říkává se, že tělo tuší, co přijde, a vrhá všechny síly, všechnu svou energii do nějaké činnosti či do nějakého díla. Je to prý vzepětí, poslední obrana před vyvrcholením, před… ano, před smrtelným bojem. Tak to alespoň bylo u Wolkera.

I když se dožil velmi krátkého věku, zůstala po něm celá studnice moudrosti uložená v jeho básních. Ty byly dospělejší než on sám, než jeho tělo dokázalo připustit…

Utichly továrny, utichly ulice,
usnuly hvězdy okolo měsíce
a z města celého v pozdní ty hodiny
nezavřel očí svých jenom dům jediný,
očí svých ohnivých, co do tmy křičí,
že za nimi uprostřed strojů, pák, kotlů a železných tyčí
dělníků deset své svaly železem propletlo,
aby se ruce a oči jim změnily ve světlo.

Antoníne, topiči elektrárenský,
do kotle přilož!…

Antoníne,
muži můj jediný,
proč tak se mi vracíš,
v tyto hodiny?
Proč jsi se miloval
s tou holkou proklatou,
s milenkou železnou,
ohněm a lopatou?
Proč muž tu na světě
vždycky dvě lásky má,
proč jednu zabíjí
a na druhou umírá?…

Dělník je smrtelný,
práce je živá,
Antonín umírá,
žárovka zpívá:
Ženo má, — ženo má,
neplač!

Jiří Wolker – narozen 29. března 1900 v Prostějově, zemřel 3. ledna 1924 taktéž v Prostějově. A mezi tím? Kousek života a sbírky a další díla Host do domu, Těžká hodina, U rentgenu, O milionáři, který ukradl Slunce, Poštovní schránka, Věci, Nemocnice, Hrob, Nejvyšší oběť, Svatý Kopeček, Epitaf…

A ještě zmiňme jeho postesknutí směrované na ty, co se stále nebojí jít za svým snem sociální rovnosti. Tentokrát z lůžka nemocného…

Na nemocniční postel padá svět
a alarm jeho slyším mezi obvazy,
soudruzi do boje jdou pro spravedlnost,
soudruzi do boje jdou a nikdo neschází.

Na nemocniční postel padá svět,
však smrt též na ni dýchá z temných zákoutí.
Proč nemohu jít s vámi, soudruzi?
Proč musím umírat, když chtěl jsem padnouti?

A my? Půjdeme?

Jaroslav Kojzar

REKLAMA
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Velká americká města začínají budovat novou společnost

V USA, ale i v »české kotlině«, si stále mnozí nedokážou úplně uvědomit společenský vývoj a výsledky nedávných voleb...

Analýza: Víra v Boha existuje, ale existuje i Bůh?

Dnešní moderní člověk se na jedné straně snaží odhalit hluboká tajemství přírody na základě vědeckého zkoumání, ale na straně...

Kdy padl Babylon? Kdy a proč zmizelo »Město hříchu«?

Babylon založili představitelé první světové civilizace, Sumerové, ve třetím tisíciletí př. n. l. Tehdy šlo o malou osadu, která...

17. listopad 1989 by nebyl bez 17. listopadu 1939

Když dnes vzpomínáme na devět německými okupanty popravených studentských představitelů ze 17. listopadu 1939, řekněme si o nich i...

Okamura v Ruzyni: »V roce 1989 byly požadavkem svobodné volby.« Mluvil o respektu k jejich výsledku

Kvůli roku 1989 se poněkud zapomíná na rok 1939. Takový byl vzkaz předsedy Poslanecké sněmovny a SPD Tomia Okamury...

DALŠÍ NOVINKY

Sparta předvedla v Českých Budějovicích velký obrat: z 1:4 na 6:4

Hokejisté pražské Sparty předvedli v předehrávce 20. kola extraligy parádní obrat. V Českých Budějovicích prohrávali po dvou třetinách už...

Zima se začne hlásit o slovo. Sníh může o víkendu dorazit i do nižších poloh

Česko čeká během víkendu výrazné ochlazení, které se naplno projeví na začátku příštího týdne. Od neděle až do úterý...

Astronomové možná poprvé pozorovali hvězdu, která pohltila svého souputníka

Tým astronomů mohl podle nové studie vůbec poprvé v historii pozorovat hvězdu, která pohltila svého hvězdného společníka. Když hvězdy dosáhnou...

Historická dohoda mezi Trumpem, Putinem a Si Ťin-pchingem o jaderných zbraních. Reforma OSN

Dnes se v čínském Šen-čenu odehrály historické okamžiky, kdy se prezidenti Číny Si Ťin-pching, Spojených států Donald Trump a...

Velká americká města začínají budovat novou společnost

V USA, ale i v »české kotlině«, si stále mnozí nedokážou úplně uvědomit společenský vývoj a výsledky nedávných voleb...

Zemědělci se nedočkají slíbených podpor v listopadu. Peníze mají přijít až v lednu

Zemědělci, kteří počítali s předčasnou výplatou podpor na hospodaření ve znevýhodněných oblastech už v závěru listopadu, si budou muset...

Idea evropanství do současnosti. Historická paměť (nejen) v Brně…

Každoroční brněnské česko-německé sympozium v Moravské zemské knihovně a Moravském zemském muzeu se letos (od 18. do 20. listopadu)...

Ina Urbanová, Tanja Kauerová a Vlasta Horváth společně vyučují rockový zpěv

Mezinárodní konzervatoř Praha je skvělou startovní čárou pro každého, kdo má v plánu se prosadit v šoubyznysu. Na této...

Analýza: Víra v Boha existuje, ale existuje i Bůh?

Dnešní moderní člověk se na jedné straně snaží odhalit hluboká tajemství přírody na základě vědeckého zkoumání, ale na straně...

Hubněte bezděčně. Pět momentů, kdy to »jde samo«

Nejčtenější články mezi muži jsou ty o autech, mezi ženami vévodí texty o hubnutí. Dobře míněných rad, jak shodit...

5 KOMENTÁŘE

Diskuze je uzavřena.

REKLAMA
Poslední zprávy