Nemíním zde papouškovat žvásty vládních politiků a mainstreamových novinářů, kteří se rozchází s principy demokratické vlády zdůrazňované Platónem, ke kterým patří, že profesi politika mohou zastávat jen lidé oplývající ctnostmi, smyslem pro spravedlnost a se schopnosti vládnout jen pro blaho svých občanů. To také znamená nezneužít svého postavení k osobnímu prospěchu a neprosazovat cizí zájmy na úkor vlastních občanů. Z toho plyne, že převlékači kabátů, amorální lidé a neznalci nemají co pohledávat mezi politiky. To samé má platit i pro novináře. Ale bohužel v dnešní době, v ideologicky zmanipulované atmosféře, televizní rozhovory a oslavy vybraných svátků probíhají tak, že zmanipulovaní nestoudně řvou na své oponenty. Tato až primitivní ideologická víra už nepotřebuje argumenty. Jde jen o trapný a nenávistný politický exhibicionismus. A tak dnešek jen potvrzuje Platónovu kritiku demokracie.
Demokracie je záludná, neboť zahrnuje jak lidský, tak i nelidský potenciál. V demokracii vedle dobra lze páchat i zlo. Zlo ani dobro samo o sobě neexistuje. Oba atributy jsou svázané jen s konáním člověka. Zlo i dobro je pouze v nás. Hitler a němečtí nacisté jsou příkladem čirého zla. Hitler se však nenarodil jako zlosyn. Jeho zvrhlá ideologie vznikla v rámci demokracie jako extrémní reakce na neřešený masový pocit křivdy a nespokojenosti s důsledky Versailleské smlouvy umocněné světovou ekonomickou krizí.
Žijeme ve špatném systému EU. Vše se omlouvá jen lidskými chybami a řada z nás si vůbec neuvědomuje, že se nejedná o individuální prohřešky, ale o selhání celého systému. Vyznavači předchozí české vládní »pětikolky«, která patřila k nejhorší vládě v novodobé historii Česka, si nechtějí připustit, že tato vláda skončila výraznou prohrou, protože ignorovala palčivé problémy svých občanů a spíše sloužila cizákům. Odcházející vláda nadělala největší dluh, dopustila enormní zdražení energií, zvýšila inflaci, schválila nestoudný a nic neřešící migrační pakt, zavedla čurbes do stavebního zákona, zplodila falešný rozpočet, připustila emisní povolenky s ETS2, které zruinují domácnosti, připustila, aby se sjezd sudetských Němců uskutečnil v Brně v roce 2026 atd. A tak ti, co byli volbami poraženi, ihned přistoupili ke kritice Babiše, ještě dříve než vstoupí na scénu. Pochopitelně, že Babiš není žádným spasitelem našich problémů. Ne proto, že jde o Babiše, ale proto, že je produktem špatného systému. A špatný systém produkuje jen špatné nebo ještě horší vůdce, jakými právě byli Fiala, Rakušan, Stanjura a spol. Babiš základní problémy nevyřeší, a ani nemůže vyřešit, neboť systém zůstává stejný.
Nelze zapomenout na až absurdní nařízení Babišovy vlády v době covidu. Švédsko nešlo tak nesmyslně drastickou cestou a přesto dopadlo mnohem lépe než Česko. Mnohá navrhovaná řešení nové vlády nejdou na dřeň problémů. Jako příklad lze uvést požadavek sloučit rozhlas a TV pod jednu střechu s cílem ušetřit a lépe objektivizovat zpravodajství. Přitom chybí hloubková analýza tohoto kroku. Jde proto o politické rozhodnutí s absencí souvislostí. Rozhodně tento nápad nevyřeší pošramocenou objektivitu zpravodajských pořadů, neboť jádro pudla tkví ve zpolitizovaném špatném systému, kde objektivita zpráv se nahrazuje ideologickým přístupem.
Klasickou ukázkou této praxe je válečné zpravodajství, kdy se preferuje názor jen jedné strany konfliktu a informace druhé strany se apriori považují za lež nebo propagandu. Přitom v každém vojenském konfliktu platí, že obě strany přiznají pravdu, jen pokud se jim to hodí, a v dalších případech mlží nebo účelově lžou. Američané dokonce vytvořili specializovaný armádní útvar psychologických operací USA s cílem produkovat válečné mystifikace.
Rozdíly mezi vládními politiky lze spatřit hlavně ve dvou rovinách. V hodnotách jejich IQ a v míře, se kterou jsou ochotni či schopni stát se prospěcháři s využitím svého politického postu. Platón ve své kritice zdůraznil, že právě systémové chyby demokracie vedou ke ztrátě stability a nakonec k tyranii či totalitě. A to se děje v EU právě nyní.
Můžeme dnes hovořit o Čtvrté říši
Na dnešním špatném systému EU se podepsalo hned několik faktorů. Negativní ovlivnění se projevilo hned při zrodu EHS, které předcházelo EU. A to v kontextu poválečného vývoje Německa, kdy se Německu nepodařilo zcela zvládnout jeho denacifikaci. Tolerance k nacistům pokračovala. Dokonce spolkový kancléř Adenauer projevil zdrženlivý postoj v otázce poválečné denacifikace, která podle jeho slov přinesla hlavně spoustu neštěstí. Není čemu se divit, když bezpečnostního poradce a ředitele kancléřského úřadu vykonával bývalý významný nacistický právník, Hans Globke, který pomáhal zformulovat rasistické norimberské zákony. V roce 1951 západoněmecká vláda vyhlásila rozsáhlou amnestii. Z věznic bylo propuštěno 792 176 vězňů, přičemž přes tři tisíce z nich byli vysocí důstojníci a funkcionáři SA, SS a nacistické strany NSDAP. Došlo k opětnému začlenění německých nacistů zpět do německé společnosti, průmyslu, politiky, státní služby a dokonce i do německé armády a do vysokých velitelských struktur NATO. V roce 1953 přesáhl tento počet bývalých nacistů v rámci vrcholové německé státní správy přes 30 % všech těchto zaměstnanců. To se týkalo i poslanců Německého spolkového sněmu, politiků i justice.
V rámci Operace Paperclip se ilegálně přesunulo z Německa do USA několik tisíc nacistických pohlavárů, včetně vysokých důstojníků SS a gestapa. Připomeňme některé z nich: Wernher von Braun – nacistický nejvýznamnější raketový fyzik, člen NSDAP a SS. Generál Reinhard Gehlen- šéf zpravodajství na východní frontě. Ukrajinec Michael Karkoc – vysoký důstojník ukrajinské Waffen SS, divize Galizien (Galičina), která se dopustila brutálních válečných zločinů. Dr. Walter Schreiber – hlavní lékař Třetí říše a odborník na anthrax, který se podílel na experimentech na vězních koncentračních táborů. Dr. Kurt Blome, který se zabýval výzkumem biologických zbraní testovaných na vězních v koncentračních táborech a za své válečné zločiny byl souzen v Norimberku, ale nakonec nebyl odsouzen. Pracoval v US Army Chemical Corps a následně na velitelství vojenské špionážní služby USA. Ale vraťme se k EU.
Na zrodu EU se podíleli prominentní nacisté a kartely, kteří budovali Třetí říši.Proto lze dnes hovořit o Čtvrté říši. Stačí jmenovat vysoce postaveného nacistu a člena svazu »ochránců nacistického práva« Waltera Hallsteina, zakladatele EHS (budoucí EU) a následně prvního šéfa nevolené Evropské komise. Dalším garantem pochybné a nedemokratické struktury EU se stal nacista, válečný zločinec a člen vedení IG Farben Fritz Ter Meer, odsouzený Norimberským procesem. Podílel se na zformování a podpisu tzv. Římské smlouvy, která později vyvrcholila v Lisabonskou smlouvu v roce 2009. K ruce mu byl další nacista a vysoký funkcionář IG Farben, Carle Wurster.
Dušan Sedlák ve svém článku uvádí, že nedaleko od hlavního vyhlazovacího tábora »Osvětim 2 – Březinka« vznikl průmyslový areál o rozloze 24 km2, na němž se nacházela tehdy největší chemička světa, která patřila pod kartel IG Farben. V tomto areálu umíraly desetitisíce moderních otroků z celé Evropy každý měsíc. V současnosti se jen občas někteří historici a učebnice skromně zmíní, že kousek od Osvětimi měla pobočku »firma« IG Farben. Tato »firma« přitom již k roku 1938 zahrnovala 880 mezinárodních korporací (500 německo-francouzských a 380 anglo-amerických). Vedle těchto kartelů existovaly desítky bank, které investičně podporovaly nacistickou mašinérii i kartely. V USA vznikla oficiální pobočka kartelu s názvem American IG. Kdo se o tuto problematiku zajímá, nechť si přečte knihu »Hell‘s cartel« (Pekelný kartel), autor D. Jeffreyse.
Nejvíce zkompromitovaní členové představenstva a dozorčí rady IG Farben byli v poválečných procesech s nacistickými zločinci odsouzeni k mnohaletým trestům. Po odpykání trestů (často notně zkrácených) však opět zasedli v představenstvech a dozorčích radách koncernů, které vznikly restrukturalizací původní IG Farben. Obžaloba v Norimberku prokázala, že bez účasti korporací IG Farben by ke druhé světové válce ani nemohlo dojít! Základní kameny, na nichž pochybné a nedemokratické struktury EU dodnes fungují, vychází z dílny nacistických zločinců. Podrobnosti o této spolupráci německých nacistů si lze přečíst v knize německého autora Matthiase Ratha: »Nacistické kořeny bruselské EU«.
Vláda nevolená EK a potřeba nového nepřítele
Klíčovou infrastrukturu EU tvoří 50 000 dobře placených byrokratů a několik stovek tzv. europoslanců, kteří většinou nejsou nositeli kritiky rozumu. Jejich hlavním cílem je udržet se co nejdéle v těchto křeslech, neboť mají moc a tučné finanční náležitosti, které lze považovat za jistý korupční mechanismus s cílem, aby se bruselští aktéři nestali potížisty. Tento systém usnadňuje vládnutí nevolené EK.
Tento vývoj umožnil aktérům EU třetí pokus o dobytí Evropy, ale tentokrát nevojenskou cestou za pomoci politicko-ekonomických mechanismů a pod vlajkou bruselské EU. To ovšem nevylučuje vyfabrikovat vojenský konflikt s Ruskem v rámci tzv. operace pod falešnou vlajkou.
EU potvrzuje i další postřeh Platónovy kritiky demokracie, který říká: Když si lídři v demokratickém systému uvědomí, že v důsledku neřešených nebo špatně řešených problémů může nastat radikální odliv voličů, pak začnou hledat nového nepřítele, aby odvedli jejich pozornost a mohli i za těchto podmínek nadále upevňovat svoji moc. To se dnes děje a úhlavním nepřítelem je Rusko. Proto tři nejmocnější evropské státy Německo, Británie a Francie vsadily na nové velké zbrojení s tím, že očekávají otevřenou válku s Ruskem v roce 2030, kdy předpokládají, že jejich revitalizace vojenské mašinérie bude už dostatečná na konflikt s Ruskem. Válečný konflikt na Ukrajině vůbec nemusel vzniknout. Západ však předpokládal, že cestou k oslabení či poražení Ruska se může stát proxy válka na Ukrajině. O to se v první řadě postaral tehdejší premiér britské vlády Boris Johnson. Ale vývoj konfliktu ukázal, že Západ opět podcenil možnosti Ruska a ruskou mentalitu. A tak se stalo, že výsledek války na Ukrajině, bez ohledu na finanční a vojenskou pomoc ze strany EU, je dnes jasně daný, prohraný. Přitom Západu nevadí obrovská korupce přímo řízená ukrajinským vedením. Američané si to už uvědomili, na rozdíl od Bruselu, a proto dnes přeřadili jen na své ekonomické zájmy a od rusko-ukrajinského konfliktu dávají ruce pryč.
Německo chce revanš za prohranou 2. světovou válku, a proto opět plánuje novodobou Drang nach Osten. Zdálo se, že genocidní plány Němců už vzaly za své. To byla chyba, neboť řádná denacifikace v Německu neproběhla. Z Německa nikdy nic dobrého nevzešlo, je nepoučitelné. Hluboce se mýlili ti, kteří si mysleli, že šílenost nacistů a jejich vražedná rusofobie je jen minulostí. Přitom nám Němci dosud ani náznakem neuhradili reparace za teror a drancování v době Protektorátu Čechy a Morava. Dluží to i Polsku. Francie s Británií nás zradily a podepsaly tzv. Mnichovskou dohodu. Jejich zrada urychlila německou expanzi. V historii platí, že kdo zradil jednou, zůstává zrádcem navždy, a vsázet na jejich přátelství je projevem idiotismu. Francie a Británie opět tolerují německé zbrojení. Polsko to nemile sleduje. Nezapomnělo na německou krvavou lázeň.
Evropa se musí probudit, Američani jsou už vzhůru
Podle Trumpa je EU na cestě k civilizačnímu vymazání. Na porážce Němců, kteří prakticky ovládli celou Evropu, se jednoznačně v první řadě podílel tehdejší Sovětský svaz a posléze se k němu přidaly Spojené státy. Ostatní hráli jen druhé housle. Kdyby to nenastalo, tak dnešní Evropa by tady nebyla. Bývalý americký zpravodajský důstojník a zbrojní inspektor OSN, Scott Ritter, Němcům doporučil, aby se opět seznámili s Chartou OSN, s částí, která hovoří o nepřátelských státech. A to v souvislosti s jejich snahou opět vybudovat obrovskou armádu s cílem přípravy na válku s Ruskem. Německo tak znovu prosazuje agresivní politiku. A Rusové určitě nezapomněli na to, že německé zbrojení zplodilo Druhou světovou válku. Evropa by se měla rychle probudit, protože Spojené státy se už probouzí. Proto vyzývají Evropu k odpovědnosti. Amerika už nebude garantovat evropskou bezpečnost bianko šekem a nebudou nečinně přihlížet na to, co Evropa dnes činí. Kancléř Merz vede Německo špatnou cestou. Německá snaha vybudovat silnou armádu se opět vrací ke své nedávné válečné historii, vrací se na cestu Třetí říše. EU zapomíná, že se dnes Spojené státy, ve smyslu své »Strategie národní bezpečnosti«, dívají na Rusko jako na partnera stability, nikoliv jako na nepřítele. Jinak řečeno, kdo se snaží podkopat tento jejich partnerský vztah s Ruskem, stává se nepřítelem pro USA. To se netýká jen Německa, ale i Francie s Emmanuelem Macronem a Británie s Keir Starmerem.
Válku vždy začínají politici, ne vojáci, kteří pak nasazují vlastní životy. Politici válku inicializují, ale sami odmítají podstoupit přímé válečné útrapy. Proto vymýšlí různé důvody, aby nemuseli do války. Kvůli těmto psychopatickým politikům a válečným štváčům se musí prosadit zásada: Kdo chce válku, pak musí sám i s celou svou rodinou jít na frontu. Nejlépe do první linie, aby byli zářivým příkladem. A hned bude vymalováno.
Ale dnešní válečná mašinérie politiků zapomíná na souvislosti. Výroba výzbroje, výstroje a dostatečných zásob proviantu atd. je jedna věc, ale získat dostatečný počet vycvičených a psychicky odolných vojáků je druhá věc. Mladá generace, která odvykla od povinné vojenské služby, už nechce dobrovolně poslouchat vojenský dril a umírat ve válce pro cizí zájmy. Právě to se dnes ukazuje v Německu, kde probíhají velké demonstrace proti »dobrovolně povinné« vojenské službě. V Německu dokonce padl návrh, že pokud se nezíská dostatečný počet dobrovolně odvedených branců, přejde se k losování. Vede se plamenná diskuze, zda znovu zavést brannou povinnost. Po mnoha letech zrušené branné povinnosti to je velký sociální, organizační, ekonomický i prostorový problém, který může otřást s vládní garniturou, a to nejenom v Německu.
Zhoubná snaha o celoevropský totalitní superstát
Aby bruselské doupě mohlo bezproblémově rozhodovat o nás a bez nás, musí členské státy připravit o poslední zbytky suverenity. Proto chce zrealizovat vytvoření evropského superstátu. Prvním krokem bude ustanovení centrálního daňového úřadu s filiálkami ve členských zemích. To bude nezvratný krok k celoevropskému totalitnímu superstátu. Naplní se tak cíle jednoho z otců zakladatelů evropské integrace vichistického kolaboranta Roberta Schumana. Genderová politika, zelené šílenství, nesmyslný způsob boje proti změnám klimatu, neboť se neberou v úvahu Milankovičovy cykly, digitální měna, omezování demokracie a další nesmyslné unijní postoje, jen plodí ekonomické ztráty i další propady EU. Proto i následný vývoj se bude dít pod falešným praporem bruselské demokracie. Tato cesta do pekla bude obalovaná bruselskými frázemi a demagogií o eurounijním ráji na zemi. A kdo to nebude chápat, natož to bude kritizovat, bude postižen. Jakýkoliv pokus členského státu o nápravu špatného unijního systému bude ze strany Bruselu nevybíravým a tvrdým způsobem trestán.
Dobrovolně jsme strčili hlavu do oprátky zvané EU. Existují jen dvě možnosti, jak na danou situaci zareagovat. Buď ve špatném systému zůstat a vypít si kalich hořkosti až do dna, nebo ze systému vystoupit, dokud je ještě čas. Jediným smysluplným krokem je: Vystoupit z členství v EU, neboť nelze očekávat jeho nápravu. Tedy czexit. Aby se EU nemohla mstít odcházejícím, bude nutné předem jednat s uskupením BRICS.
V roce 2026 mají začít platit ustanovení Paktu o migraci a azylu, který je důsledkem systémových chyb špatného unijního systému, protože problém s ilegální migrací »Pakt« vůbec neřeší. S tím souvisí i chybná eurounijní migrační jurisdikce. Otázkou je, zda se vládě Andreje Babiše podaří odmítnout Pakt o migraci a postaví se do jednoho šiku s Orbánem. Unijní vládní politici nechápou, že islám není jen prosté náboženství, ale ucelený systém zasahující svoji totalitní ideologií do všech oblastí lidského života. Muslimové jsou absolutně přesvědčení, že islám je poslední a nejdokonalejší náboženský systém, který jako jediný vede ke skutečné Boží spáse. Proto musí zvítězit na celém světě. Ten, kdo nepochopí, že islám obsahuje násilí, pak nikdy nepochopí, co se v rámci islámu děje.
O problémech muslimů v soužití s nemuslimy a jeho příčinách jsem popsal v několika publikovaných úvahách. Vládní politici nechápou, že muslimové ilegálně přicházející do Evropy nikým nezvaní se nechtějí a nebudou integrovat do našeho systému, ale naopak budou prosazovat islám a jeho ideologii. Oni nechtějí demokracii nebo podpořit náš systém. Oni chtějí jen pořádek ve jménu islámu. Nejde jim o soužití s Evropany, ale o prosazení své víry a o islamizaci Evropy. Většina politiků, kteří neznají islám a jeho cíle, zaobalují svá rozhodnutí do pseudohumanitárních frází. Bohužel si naivně myslí, že s tolerancí a bezbřehou vstřícností k muslimům v Evropě se automaticky vyřeší všechny problémy v soužití s nimi. To je neuvěřitelná a nebezpečná hloupost. Tolerance k netolerantním jen posiluje jejich netoleranci. Hodnotový systém islámu je zcela nekompatibilní s demokracií. Proto islám do Evropy nepatří!
Jestliže jsme do této doby jen četli, jak se negativně chovají muslimové v zemích, ve kterých se připustila jejich větší koncentrace, tak se tyto události v krátké době stanou součástí našeho života, a to díky nesmyslnému Paktu o migraci. Už brzy i u nás uslyšíme jejich bojový takbír: »Alláhu akbar«. Závažné problémy muslimů, včetně kriminálních, budou přímo úměrně narůstat se zvyšováním jejich počtů. Jediné čemu ilegální migranti rozumí, je síla. To dokazuje australský migrační model, který jako jediný úspěšně řeší ilegální migraci. Prezident Trump kritizoval EU právě za nekontrolovanou migraci. Uvedl, že západní Evropa »chřadne« a stává se imigranty zahlceným smetištěm. V tomto směru ostře zkritizoval Londýn a Paříž.
Místo rozvoje ekonomiky další ožebračování lidí
Namísto reálně volného trhu a rozvoje ekonomiky jsme svázaní řadou nesmyslných a zhoubných bruselských regulací, což snížilo a dále snižuje konkurenceschopnost i ekonomický růst. Drahá energie způsobuje krach firem nebo jejich odchod do zahraničí, kde je levnější, např. do Číny a USA. Realizace Green Dealu je spolehlivým pomyslným hřebíčkem do eurounijní rakve. O naší zemi nelze dnes říci nic optimistického. Žádný velký průmysl nebo banky nám už nepatří, v mnohých směrech jsme ztratili soběstačnost, zahraniční matky ovládají drtivou většinu tuzemských aktivit a naše prosperita mizí před očima.
S tristním výhledem budoucího vývoje souvisí i prodej emisních povolenek. Původní cena byla pět eur za jednu povolenku. V současné době se platí více než 90 eur. Přitom EU připustila, aby veškeré emisní povolenky skoupili různí investoři nebo fondy. Něco takového mohl vymyslet jen eurounijní úředník. Za většinou těchto »investorů« stojí americké a německé penzijní fondy. Jde jen o velký byznys zakrývající se ekologii. Zavádí se ETS2, které domácnostem zdraží byty, palivo i energii. Prostě jde o další ožebračení lidí.
Evropa nahrazuje demokracii totalitními a mafiánskými principy, tím nás žene do záhuby a namísto našeho vzepření se tomu mnozí ještě tleskají. Vládní a mediální manipulace způsobila takovou míru idiocie společnosti, že si mnozí neuvědomují rozsah pekla, do něhož padáme. V Bruselu se vytvořil vysoce přeplácený úřednický a politický moloch. Řízení EU se přetvořilo v autonomní systém, který si žije už jen vlastním mocenským životem. S tím souvisí iracionalita až nepředvídatelnost rozhodovacích procesů EK i EP. Je to projev hlouposti, tedy neschopnosti pochopit děje a jejich důsledky.
Margaret Thatcherová svého času řekla: »Snaha o sjednocenou Evropu je klasickým utopistickým projektem, pomníkem marnivosti intelektuálů, programem, jehož nevyhnutelným údělem je krach.«
František Krincvaj
(Mezititulky redakce)