Rozbití atomu člověkem zásadně ovlivnilo lidský vývoj. Nejprve to vedlo k vyvinutí, výrobě a použití atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki 6. a 9. srpna 1945 (na místě 160 tisíc a 80 tisíc mrtvých, desetitisíce umírají na následky tehdejšího ozáření dodnes, závěr druhé světové války v Asii byl opravdu tvrdý, stejně jako předchozí masový teror Japonců nejen v Číně), pokračovalo to jaderným vydíráním ze strany Spojených států amerických, vyvinutím a vyzkoušením atomové bomby Sovětským svazem v srpnu 1949, vyvinutím a vyzkoušením vodíkové bomby SSSR počátkem roku 1954 a krátce na to i v USA. Později atomovou bombu vyvinuly, vyrobily a vyzkoušely také Velká Británie Francie, Čína, Indie, Pákistán a Izrael.
Vytvořením přibližné vojenské rovnováhy mezi tehdejším Západem v čele s USA a Východem v čele se Sovětským svazem počátkem 70. let vytvořilo základ vojensko politické stability a světového míru. Jak kdosi ironicky napsal, jaderné zbraně, resp. praktická jistota oboustranného zničení při masovém nasazení těchto zbraní udržovala a udržuje světový mír, jež ale nevylučuje četné místní války. Útlocitní ať prominou, ale tak to bylo a je.
Jaderná energetika
V roce 1954 byla v Obminsku poblíž Moskvy zprovozněna první průmyslová jaderná elektrárna. Bez jaderných elektráren si brzy vyspělé státy včetně Československa nebyly s to svou elektro energetiku představit. Byla čistá, až na vyhořelé jaderné palivo, velmi nebezpečný a obtížně odstranitelný odpad. Radioizotopy se začaly využívat i v medicíně a leckde jinde.
Poměrně brzy se začalo formovat i hnutí proti jaderným elektrárnám. Již v roce 1978 zaznamenalo první velký úspěch – Rakousko na základě velmi těsných výsledků celostátního referenda, před kterým se neurvale lhalo o negativech jaderné energetiky, se rozhodlo nezprovoznit svou právě dokončenou jadernou elektrárnu ve Zwentendorfu. Ano, protijaderní ekologové zvítězili, nepotřebovali k tomu žádnou velkou jadernou havárii, leč rakouská energetika se z toho dodnes nevzpamatovala a zachraňují ji jaderné elektrárny československé, švýcarské, francouzské a donedávna i německé, o negativních dopadech tohoto rozhodnutí na životní prostředí a na klima nemluvě.
Ano, referendum se konalo přibližně rok před první velkou jadrnou havárií v Harrisburgu v USA (vysoce radioaktivní materiál ale zadržel kontejnment, takže nikdo mimo elektrárnu nebyl ohrožen), přibližně osm let před největší jadernou havárií v ukrajinském Černobylu a 33 let před velkou jadernou havárií v japonské Fukušimě. První dvě havárie způsobila neukázněnost obsluhy (v Černobylu šlo navíc o experiment spojený s porušením všech myslitelných bezpečnostních předpisů), havárii ve Fukušimě způsobily dvě vážné projektové chyby – nízká výška zdi proti vlnám tsunami a umístění náhradních agregátů v nejnižší části elektrárny, kde je z provozu vyřadila stejná vlna tsunami, která vyřadila z provozu jadernou elektrárnu. Hlavní škody ve všech třech případech byly v podobě nevyrobené elektřiny, resp. nutnost ji zajišťovat jinak a mnohem dráž. Počet obětí nehody v Černobylu a ve Fukušimě není znám, resp. průkazné údaje chybí a zejména v případě Černobylu se nehorázně lže.
Oběti jaderných havárií jsou relativně i absolutně mnohem menší než oběti průmyslu fosilních paliv. V případě uhlí, zejména hlubině těženého, je bezpočet obětí důlních neštěstí a nemocí z povolání – nejčastěji silikózy plic. Nekončící války o ropu (v málokteré válce po roce 1900 ropa nefiguruje) je snad zbytečné komentovat, byť negativ těžby a zpracování ropy je mnohem víc. Zemní plyn rád vybuchuje a pak běda všem v místě, kde k výbuchu dojde.
Jaderná elektrárna produkuje obtížný odpad – vysokoaktivní vyhořelé jaderné palivo. Je pravda, že novější reaktory a novější palivové články ho produkují méně. Je pravda, že v roce 2021 byl v Rusku spuštěn první a v roce 2022 druhý průmyslový jaderný blok s tzv. množivými reaktory, který »spaluje«, přesněji štěpí vyhořelé jaderné palivo a tím problém jeho likvidace či bezpečného uložení odstraňuje a zároveň zásadně zvyšuje disponibilní zásoby jaderného paliva.
15. dubna 2023 němečtí zelení a další protijaderní ekologové mohutně slavili. Podařilo se jim dosáhnout ukončení provozu posledních tří bloků jaderných elektráren v Německu a učinit Německo v zimě ještě víc závislé na dovozu elektřiny, zejména z Francie, z Česka a ze Švýcarska. Že životní prostředí a ochrana stability klimatu dostaly pořádně po hubě, je prý jen malá vada na kráse. Ale oni mají tento nesmysl i na vývoz.
Tragédie zvaná ochuzený uran
Je otázka, zda jadernou zbraní je i munice s ochuzeným uranem. Totiž, použití ochuzeného uranu v munici má dva cíle. Vojenský – zvýšit průraznost příslušného náboje například proti pancíři, a ekonomický – zbavit se tohoto obtížného odpadu. Rozsáhlé škody na zdraví jsou vedlejším produktem. Munice s ochuzeným uranem byla opakovaně použita ve válkách proti Iráku počátkem roku 1991 a na jaře 2003, při bombardování srbské Bosny letectvem USA a jeho některých spojenců z NATO v létě 1995, při bombardování Jugoslávie letectvem USA a jeho některých spojenců z NATO na jaře 1999 (za vládní účasti německých zelených), v Sýrii a v dalších zemích, kam USA a jejich spojenci z NATO vyváželi svou perverzní svobodu a demokracii a tyto země ničily.
Brzy po rozbombardování Iráku počátkem roku 1991 se objevila tzv. nemoc »ze Zálivu«. Totiž, munice s ochuzeným uranem se rozžhaví, zčásti vypaří a kdo se těch radioaktivních uranových par nadýchá, zakládá si na rakovinu a na další nebezpečné nemoci. Podobné problémy se objevily i v dalších státech napadených vojsky NATO za použití munice s ochuzeným uranem. Zdravotnické odhady mluví o desetitisících obětí v důsledku použití této munice, nejčastěji zemřelých na rakovinu plic. Mám za to, že zákaz munice s ochuzeným uranem je zcela na místě.
Nejen vyhrůžky
25. listopadu 2015 bojovníci jednoho z ukrajinských banderovských praporů vyhodili do vzduchu dva stožáry vysokého napětí, vedoucí ze Záporožské jaderné elektrárny na Krym, a elektrárnu »odstřihli« od vyvádění elektřiny. Tím ji málem zhavarovali. Zachránili ji dodávkami elektřiny tehdy ruští pracovníci elektrorozvodných sítí. U nás se o tom v rámci »politické korektnosti« a »evropských hodnot« nepsalo.
Britská premiérka Tereza Mayová před lety opakovaně vyhrožovala, že »jménem Britů je připravena použít jaderné zbraně, pokud to bude považovat za nutné«. Zajímavý to příspěvek ke zvýšení mezinárodní důvěry a bezpečnosti.
Dramatické okamžiky zažívá jádro za současné zástupné války Západ v čele s USA versus Rusko na Ukrajině. Co hledali a našli či nenašli Rusové v havarované jaderné elektrárně v Černobylu, se zřejmě teprve dozvíme. Že ukrajinští vojáci nejprve neúspěšně napadnou a poté budou z dálky ostřelovat Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou předtím obsadila ruská vojska, bylo šokem, byť se to málo úspěšně pokoušeli hodit na Rusy. Zatímco Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Organizace spojených národů a další se snažily toto šílenství zastavit, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR to nestála za zmínku. Možná je už protiruská hysterie v Česku tak vysoká, že brání kdysi vysoce populární paní Drábové takové šílenství odmítnout.
Ono je to ještě horší. Když nedávno Velká Británie oznámila záměr dodat Ukrajině munici s ochuzeným uranem (už tak prý přes protesty mimo jiné OSN učinila a na Ukrajinu je dodala), paní Drábová prohlásila, že ochuzený uran nepředstavuje pro zdraví lidí a životní prostředí nebezpečí. Dosavadní desetitisíce mrtvých po použití ochuzeného uranu nestojí za řeč?
Jan Zeman
Diskuze je uzavřena.