Hrozí zcela jiný puč?

Pokud slova o odboji lídr STAČILO! v Královéhradeckém kraji Klusáček, jinak předseda »národních socialistů«, opravdu řekl tak, jak je začínají od čtvrtka interpretovat některé sdělovací prostředky, je to jedna z mnoha předvolebních hloupostí, které už v souvislosti s volbami byly vysloveny. Jde o neuskutečnitelný nesmysl, pro nějž nejsou a ani nemohou být podmínky. Nejsme Jižní Amerika v době revolučních akcí gerilových vzbouřenců. Pokud však je pravdou to, co vyslovil prezident Pavel, že nebude jmenovat ministrem nikoho, kdo by odmítal NATO a údajně dokonce ministerským předsedou toho, kdo byl právoplatně odsouzen, pak ovšem jde o skutečně vyslovený záměr ovlivnit výsledek voleb. Tentokrát ze strany nevyššího představitele moci, jednoduše řešeno: o převrat ve stylu jihoamerických generálských junt.

Informace o tom, tedy o dalším scénáři, jak změnit výsledek voleb, se dostala na veřejnost. Korespondenční volba, případný zásah Ústavního soudu, masové demonstrace, obvinění z ruského ovlivňování a tudíž nutnost zopakování volebního aktu, nějaká varianta Kubiceho zprávy zveřejněná na poslední chvíli, jsou doplněny o zásah prezidenta. Co proti tomu je uhlazený Klusáček slibující gerilovou válku? Jen folklórem předvolebního boje vytrženým zřejmě ze souvislostí.

Boj o nejmenování premiéra může ovšem znamenat, že do čela vlády bude navržen jiný politik z ANO, než předpokládaný Andrej Babiš. Jak se vítězná strana rozhodne, se dozvíme až po volbách. Pavlem byl vysloven také nesouhlas se jmenováním politiků, kteří nectí NATO a Unii, což se týká mj. kandidátů z hnutí STAČILO!, kteří se v případě úspěchu dostanou do Sněmovny. To jistě může vyvolat stejné problémy, jaké tu byly, když Miloš Zeman odmítl některá sociálnědemokratická jména nebo pozdějšího pirátského přeběhlíka jmenovat ministrem zahraničí. Nakonec se problém vyřešil, i když hrozba soudního řešení tu byla. Takže nic nebylo na ostří nože, jen dva tři kandidáti se museli poroučet anebo ustoupil Zeman. Scénář by se tudíž zopakoval.

Generál by však mohl použít jinou variantu, pověřit Fialu vytvořením i povolební vlády přesto, že by ve volbách neuspěl a neměl ve Sněmovně tolik partnerů, aby vytvořil kabinet. Při hlasování by tato vláda zcela jistě neprošla Sněmovnou. Pavel by ovšem měl ještě jeden pokus. Dopadl by stejně, i kdyby do čela vlády byla postavena jiná osobnost blízká prezidentovi. Uběhlo by ovšem půl roku, což by mohlo umožnit přijmout jiná řešení. Teprve pak by předseda Sněmovny, již nikoli Pekarová Adamová, vybral jiného kandidáta. Toho by prezident jmenovat musel. Musel? Jakou kličku už vymyslel Pavlův tým, nebo že by se do vymýšlení zapojila Unie a Aliance, aby se slovo musel ukázalo jako bezpředmětné?

Je ovšem možné, že by následovaly masové demonstrace a scénář blízký barevným revolucím, kteréby donutily (umožnily) naše spojence přinést klid do našich ulic. Zavazuje je k tomu Washingtonská smlouva, pod níž jsme od 12. března 1999 také podepsáni. Vždyť přece státy NATO »jsou odhodlány hájit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Jejich snahou je podporovat stabilitu a blahobyt národů v severoatlantickém prostoru.« A vláda někoho jiného, než jsou ti dnešní vyvolení, je přece ohrožením svobody, společného dědictví a právního řádu, není-liž pravda. Tedy podle pojetí týmu Petra Pavla, současné koalice, akcionářů zbrojařských a dalších koncernů, Aspenu, Bruselu a Fedu.

Co je proti tomu něco jako Svaz brannosti, který zřejmě inspiroval předsedu národních socialistů Klusáčka. Pokud ovšem všechno kolem jeho slov není bluff. Onen Svaz kdysi měl být něco jako poúnorové Lidové milice zřízen Československou stranou národně socialistickou, ale to bylo o řadu měsíců dříve, než skoro totéž uskutečnili komunisté. To všechno ovšem odvál čas a z jeho členů, Svazu brannosti, snad žije, možná, už jenom Josef Mašín.

Nic pochopitelně není ještě ve hře, ale že něco stále méně populární koalice a její prodloužené ruce, kam počítám i prezidenta a Ústavní soud, připravuje, je nasnadě. Navíc to, co už dnes víme ze strany Petra Pavla, nás nemůže nechat klidnými. To si uvědomuje 54 % respondentů, kteří při průzkumu uspořádaném přímo ministerstvem vnitra uvedlo, že se bojí manipulace voleb současnou vládou. Současná hlava státu je bohužel součástí této mašinérie.

Jaroslav Kojzar