Před pár dny jsem komentoval oprávněné stížnosti Maďarska a Slovenska na to, že Ukrajina svévolně na základě dekretu prezidenta Zelenského rozhodla o omezení či dokonce zastavení dodávek ruské ropy ropovodem Družba do těchto dvou zemí. Je zajímavé, že dodávky do Česka a Rakouska tímtéž ropovodem kráceny nejsou. Což v případě Česka jistě kvitujeme, ale na druhé straně bychom měli ctít něco, čemu se říká unijní solidarita. Je to vlastně bezmezná drzost od země, jako je Ukrajina, jejíž energetická síť je sanována rozsáhlými dodávkami elektřiny ze Slovenska a zejména z Maďarska (Maďarsko údajně pokrylo v červnu 42 % potřeb ukrajinské energetické soustavy).
Je totiž známo, že ukrajinská energetika je předmětem neustálých ničivých útoků ruské armády. Což ve svých důsledcích znamená, že dochází k velkým výlukám dodávek elektrického proudu jak do výrobních odvětví, tak do domácností. Maďaři a Slováci pomáhají tento deficit elektrické energie Ukrajině alespoň z části vykrývat. Přesto se ukrajinské vedení rozhodlo k činu, který nemá obdoby. Kandidátská země EU, kterou Ukrajina nepochybně je, se rozhodla jednostranně ohrozit energetickou bezpečnost dvou členských států EU.
A Brusel na to: NIC. Litevský komisař EU Dombrovskis se vyjádřil po žádostech Maďarska a Slovenska o zásah u ukrajinského vedení, aby dodržovalo platné obchodní smlouvy, že potřebuje více času na prozkoumání celého problému. Je to opravdu skandální rozhodnutí pana komisaře. A ještě skandálnější je, že 11 členských států EU toto rozhodnutí Dombrovskise podporuje. Slováci a Maďaři jsou v zásadě nuceni, pokud chtějí mít ropu pro rafinerii Slovnaft v Bratislavě, pokusit se zajistit ropu z jiných zdrojů ze západní Evropy, majících původ mimo jiné často i v Rusku.
Výsledkem v každém případě bude, že za ropu zaplatí více. To tedy za prvé. A za druhé, pokud západoevropskými ropovody přiteče do Slovnaftu ropa arabská, nemusí být zařízení rafinerie Slovnaft schopné tuto ropu vůbec zpracovat. Zařízení rafinerie Slovnaft je nastaveno na ruskou ropu.
Takže samozřejmě EU, respektive její vedení, ke kterému litevský komisař patří, vlastně akceptuje svévolné ukrajinské sankce vůči dvěma členským státům EU za jejich alternativní postoj vůči válce na Ukrajině. Samozřejmě, ten kdo chce psa bít, hůl si najde, a tak ukrajinské vedení mluví o tom, že dodávky ruské ropy a platby za ní ze Slovenska a Maďarska do Ruska přicházející, mají za následek de facto posilování financí Ruska. Pokud jde o Česko, tam jim zřejmě ruské dodávky ropy ropovodem Družba a následné české platby Rusku nevadí. Takže celá věc je pochopitelně a jednoznačně politicky motivovaná.
A Slovensko a Maďarsko budou muset přistoupit k odvetným sankcím vůči Ukrajině, což bude znamenat další výpadky, tentokrát větší nežli dosud, dodávek elektrické energie, které byly kryty dodávkami ze Slovenska a zejména z Maďarska. Ukrajinské vedení tedy kašle i na vlastní obyvatelstvo a zájmy vlastního průmyslu. Samozřejmě, že česká mainstreamová média celý tento problém přechází s naprostou lehkostí, jako kdyby nebyl.
Jiří Paroubek
Diskuze je uzavřena.