Co se STAČILO!?

Autor má snahu před volbami spíše zastávat »objektivnější« stanoviska, která vycházejí z čísel, analýz a názorů lidí, kteří tomu »více rozumí«, sociologů, politologů, těch, kdo již v minulosti prokázal(a), že jejich názory mají hlavu a patu. V tomto textu tuto oblíbenou platformu ale nejméně částečně opustí.

V posledních dnech jsem se účastnil několika rozhovorů, diskusí na téma, co by levice měla udělat před volbami, aby nezůstala »za dveřmi«. Mnohdy tyto diskuse nakonec sklouzly k tomu, jak dopadne STAČILO!.

Není tajemstvím, že toto uskupení nevyvolává jen obdivné a kladné postoje, ale i kritiku a odmítání. A to i z »vlastních řad«. Promítne se to do konečného zúčtování ve volební pátek a sobotu? A pokud ano, tak jak?

Určitě má smysl volit STAČILO! Už proto, že na stole (zatím) není žádný jiný subjekt, který je alespoň částečně levicový a má šanci někoho ze svých řad vyslat do parlamentu. Ale! Je také potřeba si zachovat zdravý pohled na věc. STAČILO! Je konglomerát různě levicových uskupení, od tradičních radikálně socialistických (pro někoho komunistických) stran a hnutí (zde se jedná bezesporu hlavně o KSČM), přes reformní, tradiční sociálně demokratický proud (SOCDEM), následují různá další uskupení daleko méně se v minulosti profilující a hlásící se k levicovým přístupům a postupům, ale o to více vzývající nově narozené české (i moravské a slezské) vlastenectví. V takovém mixu, politickém guláši, má smysl hledat to správné a levicové do dalšího období? Nejspíše má, ale za podmínky, že případný pozitivní volební výsledek, což jedině je proniknutí do parlamentu alespoň několika osob z tohoto hnutí, ať už se hlásí k čemukoliv, třeba i levici, bude zároveň považovat za startovní bod promyšlené výstavby levicové politiky. Pokud to někdo považuje za cílovou metu veškerého úsilí, pak je to špatně!

Zkušenosti ze zahraničí okolo nás i v širší levicové Evropě ukazují, že k dosažení viditelných výsledků, které hlavně pocítí lidé práce, ti, kdo prodávají svoji pracovní sílu, nestačí krásné verbální proklamace, umění hovořit, nejlépe o všem, ale drobná mravenčí práce (jak mimochodem říkal i »tatíček« Masaryk). A přesvědčit nerozhodnuté voliče, kterých je podle posledního výzkumu okolo 12 %, což je síla, která může všechny volební prognózy převrátit, že to STAČILO! sice není žádný zázrak, ale je přesto schopno dosáhnout výsledek jako odraz současného možného. A že tato volba by mohla vytvořit podmínky, aby toho možného mohlo být postupně více.

První a nutný krok je překročení 5% hranice vstupu do parlamentu. Necelé tři týdny před volbami zatím není nic jistého. Pohled do minulosti ukazuje, že lze propadnout (jako se to stalo ČSSD a KSČM v roce 2021, ale i nemilé překvapení pro Piráty v témže roce), dějí se však i zázraky. Vzpomeňme rok 2010, stranu Věci veřejné. Z nuly na vrchol a rychle zase k nule. A to vše jen za několik roků. I to by mohlo být memento pro některé aktivisty i funkcionáře. Tak to je, když volební strana má sice dobré PR, příjemné obličeje a něco »nového«, ale velmi mělké programové ukotvení. Parlamentní jistotu kvůli relativně velké skupině potenciálních voličů zajišťuje až dlouhodobě udržitelný volební výhled spíše blíže k 10 % než k hraničním 5 %. A to podle současného stavu vyžaduje »někde« sehnat další potenciální voliče. Mnohdy je slyšet radu – mobilizujte nevoliče. To je sice hezké, ale málo reálné. Ne, že by těch více než 35 % občanů, kteří se nedeklarují jako voliči, nebylo slibné. Avšak vnitřní struktura »nevoličů« již tak optimistická není. Rozbor nedávno publikovaný Masarykovou demokratickou akademií třeba říká:

– mladí chodí méně k volbám než ostatní věkové skupiny, ale určení jednoznačné příčiny tohoto jevu není zatím identifikované;

– ukazuje se, že ze sociodemografických charakteristik nejpozitivněji ovlivňuje volební chování vzdělání (které se zvyšuje právě s rostoucím věkem);

– vzdělání je úzce spjato s věkem i s ekonomickým postavením. Nejmenší podíly voličů nalezneme ve skupině nezaměstnaných, což bývají často i lidé s nižším vzděláním. Pokud mají mít lidé motivaci zúčastnit se demokratického procesu, musí mít pocit, že systém »na oplátku« dokáže reflektovat jejich životní situaci a zlepšit ji;

– nedůvěra v demokracii a stávající politický systém se ukazuje jako další problém. Občané, kteří by za jistých okolností byli ochotni preferovat autoritářský systém nebo mají dokonce pocit, že na povaze systému jako takovém vůbec nezáleží, mají větší pravděpodobnost absence u voleb (ne že by voliči STAČILO! nějak zvláště důvěřovali stávajícímu politickému systému, ale mezi »nevoliči« tito občané zrovna k tomuto hnutí netíhnou);

– v neposlední řadě jde o roli odborů. V českém případě se prokázal jejich pozitivní efekt na volební účast. Odbory jsou ze strany pravicových politiků a opinionmakerů neprávem spojovány s nedemokratickým předlistopadovým režimem a komunistickou ideologií, ve skutečnosti data prokazují jejich prospěšnost pro fungování demokracie.

Uvedená studie je o docela zajímavých poznatcích a zájemce si ji může stáhnout (bezplatně) na webu MDA. Vyplývá z ní, že v této skupině (ne)voličů není žádná skupina připravená se mobilizovat ve prospěch STAČILO!. Zkušenosti z minulých voleb naopak potvrzují, že pokud se v rámci volebního střetu mezi dominujícími protivníky (nyní opět ANO – SPOLU) zmobilizují další voliči, pakt to zvedne absolutní počet voličů, zároveň ale hlavně a především pouze ty voliče svázané s uvedenými stranami, a pokud zůstane počet voličů STAČILO! stejný, pak dojde k procentnímu poklesu výsledku STAČILO!. Tomuto hnutí spíše nahrává nižší volební účast, protože starší voliči (u nich je těžiště volby STAČILO!) mají vyšší volební účast. To by se pak projevilo procentně lepším výsledkem.

Kudy by tedy mohla vést cesta? Není žádný sociolog či výzkum, který by tvrdil, že lze počítat s výraznějším přelivem ze skupiny voličů »pro-koaliční – anti Babiš« do skupiny »antiFiala«. Tady snaha nestojí za to úsilí a náklady. K čemu dochází, je, že se přelévají voliči mezi jednotlivými volebními stranami jednoho »bloku«. A tady je nebezpečí, ale i možnost pro STAČILO!. To má relativně velký přeliv mezi voliči uvažujícími koho volit mezi STAČILO! a ANO (10 % z potenciálu) a SPD (9 %). Tady při chybách lze ztratit anebo získat. To záleží na tom, jak přesvědčím možné voliče konkurenta, že moje nabídka a volba mé kandidátky jim lépe naplní představy. V tomto případě musí však existovat jednoznačně identifikovaný rozdíl mezi volebními konkurenty, a to pro STAČILO! v tomto finále jsou jednoznačně ANO 2011 a SPD. Zdá se, že si to už uvědomil T. Okamura, který již »vystartoval« na STAČILO! a jeho vůdkyni. I když pro některé osoby STAČILO! to nebude úplně jednoduché, i oni budou muset prokázat, že se s SPD (příp. ANO) dá sice spolupracovat a být v některých oblastech názorově blízko před volbami, ale to není to, co by bylo potřeba stavět výrazně na odiv chvilku před volebním dnem. Teď je třeba tvrdě ukazovat, v čem je STAČILO! přitažlivější pro lidi, voliče a voličky, kteří svůj díl společenského bohatství získávají hlavně svojí prací, ať rukami nebo vlastní hlavou.

ANO 2011 již z jeho programových principů lze maximálně hodnotit jako centristický subjekt, kterému ale nevadí nechat zaplatit některé společenské náklady hlavně těmi méně bohatými, protože u těch bohatších si musí zajistit jejich podporu. U SPD se ukazuje při hlubším zkoumání (ono je to umně zakryté), že její sociálně ekonomický program je tvrdě liberální s malou empatií k těm, kdo to ve společnosti »nezvládají«. A že je SPD primárně antikomunistické uskupení, je také pravda. Má-li mít kandidatura STAČILO! ve volbách smysl (nejen jako cesta pro někoho na poslanecké křeslo), pak je třeba potenciálním voličům ukázat, že má smysl to hodit i subjektu, u kterého (zatím) není plná jistota, že projde do parlamentu, ale který přináší něco podstatně jiného, než jen vlastenčení a volání po obraně »českých národních zájmů«. Jednoznačně a velmi hlasitě volat – STAČILO! není nějaké »Béčko« SPD a Tomia Okamury. Je sice hezké, že si mnozí lidé myslí, že český kapitalista jaksi dře českého pracujícího tak nějak jemněji (snad, že mu k tomu zpívá české lidovky), ale většinové poznatky mluví spíše o opaku. Korporát a globální firma se spíše chová vůči svým pracovníkům civilizovaněji a získává z nich nadhodnotu elegantněji, ne tak brutálně. Ono se jí to globálně vyplácí. Historky o tom, jak se český zaměstnavatel výslovně zaměřil na nějakého svého pracovníka, tak, aby ho vyštípal z firmy jen pro to, že snad dotyčný uvažoval o tom, že by ve firmě mohly působit odbory, jsou pravdivé. To si zahraniční firmy tak okatě nedovolí, ne proto, že by byly více lidumilné, ale protože z dlouhodobého hlediska to »kazí kšefty« a nelíbilo by se to z tohoto důvodu ani kolegům ze stejné sociální skupiny. »České zájmy« mají nezanedbatelný i třídní rozměr a tady by trochu té levicovosti, socialismu či sociáldemokratismu nemohlo škodit. A že pro jistotu STAČILO! téměř nemluví o odborovém hnutí, o svém pohledu na moderní družstevnictví a komunitní ekonomice (třeba i severského typu) také moc nesvědčí o promyšlenosti, co dál, po »porážce« Pětikoalice. Stejně tak je ostudné, že STAČILO! má největší rozdíl v podpoře mužů a žen. Levice, která historicky bojovala za práva žen, zde najednou u nich neboduje!

Přesto při všech výhradách zvláště k některým tvářím STAČILO! jinou relevantní stranu, kandidující do parlamentu, jejíž přístup k sociálně ekonomickým problémům je něco více než jen řeči o charitativní podpoře těch, kdo se bez reálné pomoci neobejdou, nemáme. Programové řešení stavěné na třídní a skupinové solidaritě je, nebo by mělo být pociťováno od kandidátky STAČILO!. Lze jen litovat, že něco málo dalších kandidujících levicových subjektů se domnívá, že v ideové čistotě je větší síla než v ideovém volebním kompromisu. Tak, snad příště.

Co tímto textem chtěl autor říci? Je úplně jedno, zda volič či volička bude házet kandidátku STAČILO! do urny s ohromným nadšením nebo se skřípěním zubů. Ve volbách totiž nejde volit jaksi po částech – trochu socialismu, trochu národovectví, trochu naštvanosti na současnou vládu. Tady je to buď anebo. V takový moment je dobré si představit, co znamená to nebo. V poslední době se na internetu ukázalo několik diskusí, textů, kdy Jiří Dolejš se vyjadřuje k volbám. Že nemá slova podpory pro STAČILO!, je fakt, který ještě někteří moderátoři těchto diskusí zdůrazňují. Ale není to kritika zprava. Je to vyargumentovaná analýza (v tom bývalý prognostik byl vždy dobrý), která ale nemá téměř nic skutečně podnětného v odpovědi, jak dál. Ale to, jak dál, bude muset ta část společnosti, která se deklaruje jako levicová, brzo řešit. Z různých důvodů. Komunisté v tradiční podobě v podstatě biologicky vymřou a nastupující nová generace bude mít trochu jiné priority a přístupy k řešení společenských rozporů. Jsem ale hluboce přesvědčen, že uvažovaná řešení nebudou o nic méně marxistická, dialektická. I tradiční koncepce sociál demokratického, reformního řešení také volbami nezemřou. Pokus se znovu etablovat alespoň částečně v horních patrech české politiky se sociáldemokratismem se možná podaří, pokud ne, tak se to bude muset zkusit znovu. Možná, že některé nové přístupy, které se nyní objevují, také přinesou jiné a inspirativní impulsy. Nedávno se nechal slyšet Daniel Sterzik, když odpovídal na přímou otázku, zda je komunista, rázně, že »ne«. Jeho pohled je určitě »zvláštní«. Cítí se být jako Jan Neruda v období, kdy byla doba těhotná společenskými problémy, a ze kterých se pak socialistické koncepce rodily téměř 150 let. A chce začít »znovu«. A nakonec (možná trochu nerad) připustil, že tedy je spíše (trochu) socialista (možná vlažný). Nejspíš chceme širokou »frontu«, kterou někteří možná poněkud utilitárně nazvali jako levice, která prosazuje roli společnosti ve funkci tvorby »sociálního státu«. Ano, tento hlas by také měl být v té »široké« frontě, ale zároveň nesmí vylučovat jiné koncepce včetně marxistické (radikálně revoluční) i té reformní s jejími ohromnými přínosy hlavně v druhé polovině minulého století ve velké části (západní) Evropy. Proto v budoucí diskusi musí mít slovo Vidlák i Dolejš, komunistický tradicionalista i modernista, reformní sociální demokrat, trockista i obdivovatel socialismu s čínskými rysy či přesvědčený družstevník a tradeunionista. To vše jsou velké a složité otázky bez jednotného názoru na jejich řešení. Budou vyžadovat kvalifikovanou diskusi (nejen tzv. expertů a mezi elitami) občanů, kterých se to týká. Na tyto diskuse bude doba po začátku října. A dokonce to nebude ani záležet na tom, zda se do parlamentu dostane někdo, kdo je považován za levičáka. Objekt diskuse existuje objektivně, a pokud ti, kdo cítí levicově, se této diskusi vyhnou, nebudou si ji připouštět, nepovažují ji za důležitou, sprovodí ji ze svého světa, pak je to špatně. Vše se odehraje bez pohledu zleva. A v této diskusi nemůže být levicový pohled ani suplován institucemi, jako je Spolek Svatopluk. Od něho je třeba očekávat kvalitní odbornou expertizu, ale ne »politiku«.

Jedna z docela nutných podmínek k tomu, aby strategická diskuse o další cestě české i evropské a vlastně světové lidské pospolitosti proběhla, je, aby byli k dispozici levičáci, kteří se jí účastní. A snáze budou, pokud ti u nás budou mít určité zázemí i v českém parlamentu. To lze zajistit jen tím, že STAČILO! překročí 5 % hlasů, protože nikdo jiný s levicovými ambicemi na to (zatím) nemá.

Jiří Málek

Související články

631 KOMENTÁŘŮ

  1. گروه تجاری ققنوس به عنوان یکی از قدیمی‌ترین شرکت‌های حمل‌ونقل و بازرگانی بین‌المللی، با تکیه بر بیش از یک دهه تجربه و دارا بودن دفاتر رسمی در ایران، چین و امارات متحده عربی، با زنجیره‌ی کاملی از خدمات نظیر حمل بار هوایی، زمینی و دریایی، سرویس‌های حمل درب‌به‌درب و لنجی، همچنین خدمات خریدهای خارجی از وب‌سایت‌هایی مانند Alibaba، Amazon، eBay و 1688 و نهایتاً خدمات ترخیص کالا برای بارهای هوایی و دریایی، می‌تواند شریکی مطمئن در کلیه فرایندهای واردات کالای شما باشد.

  2. DDPCHAIN is a China-based freight forwarder offering DDP shipping with full handling from pickup to final delivery. With 7+ years of experience, offices in major cities, and services by air, sea, road, and rail, it provides simple, reliable, cost-effective global logistics.

  3. DDPCHAIN is a China-based freight forwarder offering DDP shipping with full handling from pickup to final delivery. With 7+ years of experience, offices in major cities, and services by air, sea, road, and rail, it provides simple, reliable, cost-effective global logistics.

  4. 강남달토, 달토가라오케, 강남하이퍼블릭 – 강남에서 손꼽히는 프리미엄 가라오케! 세련된 공간과 특별한 서비스로 잊지 못할 밤을 예약하세요

  5. Stačilo má sílu jako levicové hnutí 10až15% do PS.Hrozně těžké je získat zpět voliče ,kteří odešli do hnutí ANO.Babiš chytře zneužil ČSSD a KSČM a ti mají co oplácet.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy