Bubny dostanou čtvrť za devadesát miliard. Kdo jim dá teplo, je stejná otázka, jako kdo jim dal pozemky

(Díl 4., přídavek k sérii o Bubnech: kde se potkává kauza pozemků s kauzou tepla)

V předchozích třech dílech jsme psali o tom, jak Praha nikdy nevlastnila pozemky v Bubnech-Zátorech a jak náměstek Petr Hlaváček (STAN) v tom samém území jednou prodal, co prodat neměl, a odmítl koupit, co koupit měl. Mezitím Praha chystá jinou investici — 18,25 miliardy do nového zdroje tepla, který má zásobovat mimo jiné právě tuhle čtvrť. Ukazuje se stejný vzorec, jen v jiném sektoru.

Dvě kauzy, jedna čtvrť

Bubny-Zátory: stát prodal pozemky v roce 2006 za 1,1 miliardy, dnes se na nich staví za devadesát. Praha mezi vlastníky nebyla nikdy — ani jako kupec (2025, Hlaváček odmítl koupit od CPI), ani jako prodejce s pákou (jedinou výjimkou v územním plánu za 27 let byla filharmonie, prosazená zkráceným postupem tím samým náměstkem).

Teplárenství: Praha prodala podíl v Pražské teplárenské v roce 2017 a s ním i páku nad tím, kdo teplo dodává a za jakých podmínek. Dnes staví nový zdroj za 18,25 miliardy — z rozpočtu, z dotací a z úvěru EIB — ale poslední kilometr k odběrateli zůstává v rukou Veolie, protože teplárenství je monopol na síť a přístup třetích stran do ní na rozdíl od elektřiny a plynu není zákonem nijak regulovaný.

Dvě různé kauzy, dva různí náměstci, dva různé výbory. Spojuje je jedna věc: v obou případech končí veřejná investice v soukromých rukou tam, kde se s koncovým uživatelem skutečně obchoduje.

A teď ještě teplo pro tu samou čtvrť

Podle aktuálního zpravodajství Praha »zvažuje« využití chystaného energocentra na Císařském ostrově »v souvislosti s budoucí výstavbou v oblasti Bubnů a Vltavské filharmonie«. Tedy přesně ta čtvrť, kde právě Penta, Strnadova AKIPIA a J&T staví byty za devadesát miliard na pozemcích, které jim prodala CPI.

Energocentrum bude stavět a vlastnit město — přes Pražskou vodohospodářskou společnost a Pražskou plynárenskou. Kam ale teplo z něj poputuje dál, je už doložené: podle Novinek by energocentrum dodávalo páru přímo »do sítě centrálního zásobování teplem« a teplo z něj má směřovat právě do Buben-Zátor a do Veleslavína, přes kolektor pod Vltavou u Hlávkova mostu, který Bubny propojí s centrem Prahy. Ta centrální síť je síť Pražské teplárenské — tedy Veolie.

Model je proto stejný jako u pozemků, jen o krok dál, než jsme čekali: město postaví zdroj tepla za veřejné a dluhové peníze, ale posílá ho do sítě, kterou provozuje soukromá firma a ta rozhoduje o podmínkách, za kterých se teplo dostane až do bytů v nové čtvrti. Co veřejnost nezná, není fyzické propojení — to je zdokumentované už přes rok. Co nezná, je cena a smluvní podmínky, za kterých Veolia cizí teplo do své sítě pustí.

Vzorec, který se opakuje napříč sektory

U pozemků jsme ukázali, že jde o vzorec starý přes dvacet let, opakovaný pod třemi různými koalicemi — a že současná koalice SPOLU, Pirátů a STAN ho zopakovala v roce 2025 jako čtvrtá v pořadí, s tím rozdílem, že u ní se to stalo dvakrát v jednom roce a jednou obráceně (neodmítla jen koupit, aktivně prodala pozemky vedle, v Holešovicích).

U tepla je vzorec jiný technicky, ale stejný politicky: město v roce 2017 prodalo páku a dnes platí za infrastrukturu, u které samo přiznává — vlastním strategickým dokumentem z října 2023 — že nad ní »ztratilo kontrolu«. Sedm let se s tím nic nedělalo, až teď se řeší navyšováním kapitálu městských firem, bez viditelného mechanismu, jak si tu kontrolu vzít zpátky.

Není to tak, že by za obojí mohl jeden člověk. Za pozemky odpovídá primárně náměstek pro územní rozvoj, za teplárenství náměstek pro energetiku a Výbor pro energetiku vedený Janem Chabrem (ODS). Ale rozhoduje ta samá rada, ta samá koalice, to samé zastupitelstvo — a výsledek je pokaždé identický: veřejné peníze postaví hodnotu, soukromá firma si ji na konci řetězce vyzvedne.

Co z toho plyne pro voliče

V Bubnech-Zátorech se během příštích deseti let potkají tři veřejné investice najednou — filharmonie za víc než 17 miliard, energocentrum za 18,25 miliardy a stovky milionů do okolní infrastruktury — a jedna soukromá developerská investice za devadesát miliard, které Praha nemá páku ovlivnit ani u pozemků, ani (možná) u tepla, které do nich poteče.

Tohle už není nešťastná shoda okolností ve dvou nesouvisejících kauzách. Je to popis toho, jak stejná radnice systematicky zachází s veřejnými penězi a soukromými zisky, ať jde o zem pod domem, nebo o teplo v radiátoru. Za pět týdnů se rozhoduje, jestli bude ve stejném rukopisu pokračovat i příští čtyři roky.

Ing. Jiří Bodenlos, Spojená levice pro Prahu

Zdroje

• Praha chystá energetickou revoluci za 18 miliard — Hrot24.cz (citace o využití energocentra »v souvislosti s budoucí výstavbou v oblasti Bubnů a Vltavské filharmonie«)
• Zdroj tepla pro desítky tisíc domácností. Praha chce začít využívat odpadní vody — Novinky.cz, 2. 4. 2024 (pára do sítě centrálního zásobování teplem; teplo směřuje do Buben-Zátor a Veleslavína; kolektor u Hlávkova mostu)
• Praha bude energií ze splašků vytápět klimaticky neutrální čtvrť — e15.cz, 7. 10. 2022
• V Praze vznikne klimaticky neutrální čtvrť. Bubny-Zátory budou získávat teplo ze splašek — Obnovitelně.cz, 13. 10. 2022
• První klimaticky neutrální pražská čtvrť Bubny-Zátory — praha7.cz
• Díly 20, 20a, 20b tohoto seriálu (Bubny, Holešovice, Hlaváček)
• Díl 11a (Energocentrum, Veolia, poslední kilometr)
• Strategie rozvoje teplárenství do 2036 — prumysldnes.cz