Volil se Okamura. Další příklad, co za kravinu je tenhle zednářský parlamentní systém. A furt lidi nic nechápou, jsou jak tupé stádo, slepě se vlekoucí za svými berany se zástěrami a kružítky.
Kriste pane, však přece bylo dopředu jasné, že to nemůže jinak dopadnout, než že Okamura bude zvolen, když ho navrhuje to politické uskupení, které má většinu. Přitom od rána se v budově PS PČR na tohle téma žvanilo. Po tisící prvé pokládám stále stejnou otázku: K čemu je při hlasování opozice, když nikdy nic nemůže prosadit, anžto nemá většinu? Co je tohle za idiotský cirkus? Existence tohoto parlamentního systému přece nedává absolutně žádný smysl! Navíc je kurevsky drahý. Já počítal…
Průměrný plat poslance je zhruba 100 tisíc Kč. Těch figur tam sedí 200. Čili 100 000 Kč děleno 30 dny = 3333 korun = mzda poslance na jeden den… krát 200 poslanců = 666 666 Kč, což jsou základní denní platové náklady (bez jakýchkoli příplatků) na tenhle divadelní soubor. Tolik se včera při volbě Okamury s předem daným výsledkem vyhodilo z oken Thunovského paláce na Malé Straně. Když bych k tomu připočetl náklady na provoz jednacího sálu a všech k tomu náležících daností, dostali bychom se na částku, hodně přesahující 700 tisíc korun českých.
Jinak řečeno, za ty peníze se nevyřešilo nic – kdyby se přešlo k volbě hned zrána, za půl hodiny nebylo co řešit. Jenže my přece máme tu pojebanou parlamentní demokracii. Zlaté Federální shromáždění s jednotou kandidátkou Národní fronty v poslaneckých lavicích… Stálo to pakatel a oproti dnešku minimálně všechno to základní fungovalo ve prospěch občanů Československé socialistické republiky.
Dušan Sedlák
PS: Mimochodem – aniž bych k tomu cílil, to ďáblovo číslo (666 666) mi vyšlo přenádherně, až jsem z toho zkoprněl, když mně ho kalkulačka spočítala…