Zfilmovaný příběh Mašínů? Vrazi a zbabělci, upozorňují komunisté

Za měsíc přijde do kin film Bratři režiséra Tomáše Mašína, na jehož vzniku se podílel Státní fond kinematografie částkou 15 milionů korun a který byl Českou filmovou a televizní akademií vyslán do boje o Oscara. Představitelé levicové KSČM podrobili tento projekt ostré kritice.

»Jak název i jméno režiséra napovídá, jedná se o zfilmovaný příběh bratrů Mašínů – vrahů, kteří v zájmu vlastního prospěchu neváhali zabíjet a okrádat nevinné spoluobčany, aby pak zbaběle prchli za hranice vlasti. Pokřivený polistopadový režim vytvořil z bestiálních vrahů své hrdiny a jejich zločin zahalil do antikomunistického pláště pseudoodvahy. Je ostudou české kinematografie, že investuje státní peníze do projektů, o jejichž objektivitě lze i bez shlédnutí výsledku důvodně pochybovat. Režisér – vzdálený příbuzný vrahů Mašínů – se nechal slyšet, že ‚je to téma blízké mému vnitřnímu nastavení. Když se někdo postaví jasné přesile, tak mu fandím‘. Stejně nehorázný je i fakt, že ČR bude ve filmovém světě reprezentovat příběh zbabělosti, násilí, krutosti a nenávisti vydávaný za heroický epos,« uvedli komunisté na sociální síti.

Včera se zúčastnili pietního aktu u příležitosti 72. výročí zavraždění příslušníka SNB, štábního strážmistra Jaroslava Honzátka. Otec dvou malých dětí byl během své služby vylákán ze služebny pod záminkou autonehody, následně svázán, omámen chloroformem, zavlečen zpět na služebnu a nakonec zcela nepochopitelně podříznut »hrdinným bojovníkem proti komunismu« Ctiradem Mašínem, který se za tímto účelem dokonce vrátil z automobilu. »Mladý život bezbranného a nevinného člověka vykrvácel na podlahu čelákovické služebny,« kritizují komunisté.

Skupina bratří Mašínů působila v letech 1951 až 1953. Spolu s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou se rozhodli utéci z Československa, vstoupit do armády USA a bojovat proti režimu se zbraní v ruce. V roce 1953 se Mašínové s Paumerem probili do americké zóny v tehdejším Západním Berlíně. Švéda a Janata byli zadrženi a v roce 1955 se Ctiborem Novákem popraveni.

Film bude mít premiéru 26. října, sedmdesát let od útěku Mašínů do Západního Berlína. Kromě tohoto snímku vznikla i petice, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy jejich odbojové skupiny. Senát je letos nominoval na Medaili Za hrdinství a petici připravili historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly.

Při návštěvě Brna v tomto týdnu hlava státu uvedla, že nechce před 28. říjnem odtajňovat, kdo bude vyznamenán. Doplnil však, že jeho postoj k vyznamenání Mašínů se nezměnil, je stále stejný.

(pk)

FOTO – Totalfilm