To, že zadlužení obyvatel České republiky neustále stoupá, potvrzují i čerstvá data Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Podle nich se celkový dluh Čechů za první čtvrtletí letošního roku zvýšil meziročně o rekordních 407 miliard korun na 3,07 bilionu Kč. O rekordní růst se zasloužil především pokračující zájem o hypotéky, tentokrát doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu.
Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření vzrostl meziročně o 383 mld. Kč (o 17,6 procenta) a dluh z úvěrů na spotřebu se zvýšil o 23 mld. Kč (o pět procent). Meziroční nárůst celkového dluhu byl na konci letošního 1. kvartálu třikrát vyšší než na konci roku 2019. V případě dluhu z úvěrů na spotřebu jde o největší meziroční nárůst od konce roku 2019, tedy od posledního čtvrtletí před vypuknutím pandemie. Během posledních dvou let objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval nebo se dokonce snižoval.
»V dalších čtvrtletích už se takto vysokého čísla určitě nedočkáme. Důvodem je slábnoucí poptávka po úvěrech na bydlení, která se začala výrazněji projevovat během dubna. Do března se lidé naopak snažili sjednat hypoteční úvěr ještě podle starých pravidel. Strach z toho, že by na hypotéku po zpřísnění podmínek nemuseli dosáhnout, do značné míry vyrovnal vliv rychle rostoucích úrokových sazeb, který by za normální situace působil proti silné poptávce,« uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl komentoval nárůst dluhu z úvěrů na spotřebu: »Lidé se začali vracet ke svým dřívějším spotřebním návykům, přestali šetřit a začali si více půjčovat na menší výdaje. Z pohledu chování klientů tak pomalu končí pandemické období, které bylo charakteristické extrémním zájmem o hypotéky a zároveň nízkým zájmem o úvěry na spotřebu.« Část lidí pak podle něj spotřebitelské úvěry využívá jako doplněk k hypotékám.
Objem nespláceného dluhu dosahoval na konci prvního čtvrtletí 28,1 mld. Kč a meziročně se snížil o 1,8 mld. Kč. Z toho 22,5 mld. Kč tvořil nesplácený dluh z úvěrů na spotřebu a 5,6 mld. Kč dluh z úvěrů na bydlení. Lidé tak nespláceli 4,4 % úvěrů na spotřebu a 0,2 % z toho, co měli půjčeno na bydlení.
S objemem nespláceného dluhu se snížil také počet lidí, kteří své finanční závazky nedokázali plnit. Úvěry na spotřebu nesplácelo z 2,28 milionu klientů 176 000 lidí (meziročně o 7000 méně). V případě úvěrů na bydlení jich z 1,1 mil. nesplácelo své závazky 10 644 (meziročně o 2606 lidí méně).
(ici)