Venezuelský prezident Nicolás Maduro požádal Moskvu o vojenskou pomoc – uprostřed tlaku ze strany Spojených států, informoval deník The Washington Post (WP).
»Uprostřed hromadění amerických sil v Karibiku se venezuelský prezident Nicolás Maduro obrací na Rusko, Čínu a Írán s žádostí o posílení svých vojenských schopností a žádá o obranné radary, opravy letadel a případně i rakety, jak ukazují dokumenty získané deníkem The Washington Post z interních vládních dokumentů,« uvádí WP.
Podle deníku byla žádost Moskvě napsána a adresována ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Měla být doručena tento měsíc během návštěvy ruského hlavního města vysoce postaveným asistentem. Podle dokumentů Maduro také zaslal dopis čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, v němž požádal o »rozšíření vojenské spolupráce« mezi oběma zeměmi s cílem čelit »eskalaci mezi USA a Venezuelou«.
»Ve zprávě Maduro zdůraznil závažnost údajné americké agrese v Karibiku a vykreslil americkou vojenskou akci proti Venezuele jako akci proti Číně kvůli jejich sdílené ideologii,« uvádějí americké dokumenty.
Dokumenty rovněž uvádějí, že ministr dopravy Ramón Celestino Velásquez nedávno koordinoval dodávky vojenského vybavení a bezpilotních letounů z Íránu. Ministr údajně řekl íránskému úředníkovi, že Venezuela »téměř jistě potřebuje bezpilotní letouny s doletem 1000 km«. Maduro se zjevně nechce stát obětí nového amerického prezidenta.
Donald Trump obdivuje Ronalda Reagana (6. února 1911 – 5. června 2004), kterého má ostatně ve své pracovně a rád se fotí před jeho obrazem. Malá vítězná válka, je podle představ Bílého domu to pravé, co USA potřebují. Naopak Venezuela nechce být druhou Grenadou.
Převrat a Reaganova invaze na Grenadu 25. – 31. 10. 1983
25. října 1983 byla Grenada, »rebel Antil«, jak se jí říkalo od roku 1979, kdy se nezávislý stát stal socialistickým, potrestána za svou »drzost«. Trestajícím nebyl nikdo jiný než americká vláda, která vojensky zasáhla na tomto malém ostrově, který prezident Reagan v březnu 1983 prohlásil za »hrozbu pro bezpečnost Spojených států«, což vyvolalo celosvětové pobouření a údiv.
Záminkou pro americkou invazi bylo násilné svržení levicového premiéra země, 38letého Maurice Bishopa, jehož politika údajně ohrožovala Spojené státy, místopředsedou vlády Bernardem Coardem a náčelníkem ozbrojených sil Hudsonem Austinem.
Fidel Castro 26. října označil invazi USA za »obrovskou politickou chybu« a dodal, že Kuba na ostrov nevyslala vojáky nejen proto, že americké síly na ostrově byly výrazně převyšující, ale také proto, že atentát na Maurice Bishopa učinil »morálně nepřijatelným« stát na straně současného vedení Grenady. 13. listopadu se na náměstí Revoluce v Havaně shromáždil milion Kubánců, aby uctili památku svých krajanů, kteří byli v Grenadě zabiti. Před památníkem, u jehož základny bylo umístěno 24 rakví, Fidel Castro pronesl ohnivý projev, v němž uvedl, že tito mrtví nebojovali jen za svou vlast, ale za celý svět. Vyvrátil také výroky amerického prezidenta ohledně role Kuby v Grenadě a obvinil Reagana a jeho vládu, že se jí zmocnila »válečná horečka« a snaží se »zničit každou progresivní sílu ve Střední a Jižní Americe«.
Maurice Rupert Bishop (29. května 1944 – 19. října 1983) byl grenadský revolucionář a vůdce hnutí New JEWEL Movement (NJM) – strany, která usilovala o prioritu socioekonomického rozvoje vzdělávání a osvobození černochů. NJM se dostalo k moci během revoluce 13. března 1979, která sesadila z funkce premiéra Erica Gairyho. Bishop stál v čele Lidové revoluční vlády Grenady (PRG) v letech 1979 až 1983. V říjnu 1983 byl sesazen z funkce premiéra a popraven během puče, který zorganizoval místopředseda vlády Bernard Coard.
(is)
FOTO – wikipedia.org a archiv autora