AKTUALIZOVÁNO
To je návrat, jaký se zapíše do historie! Eva Adamczyková se po mateřské pauze vrátila mezi absolutní světovou elitu a v italském Livignu vybojovala stříbrnou olympijskou medaili v snowboardcrossu. O zlato přišla jen o čtyři setiny sekundy, když ji v cíli předčila mladá Australanka Josie Baffová. Bronz zůstal doma zásluhou Michely Moioliové.
Dvaatřicetiletá rodačka z Vrchlabí tímto stříbrem zkompletovala svou olympijskou sbírku – po zlatu ze Soči 2014 a bronzu z Pchjongčchangu 2018 má nyní i stříbro. A to všechno poté, co vynechala hry v Pekingu kvůli zlomeninám obou kotníků a v této sezoně se vrátila k závodění po mateřské dovolené. Příběh, který by scenáristé sotva vymysleli lépe.
»Je to super. Tenhle kov mi ve sbírce chyběl. Já si za to vlastně můžu sama, protože jsem si z toho pořád dělala srandu, že bych chtěla stříbro, když žádné nemám. Tak jsem si ho asi zasloužila,« smála se po závodě s českou vlajkou kolem ramen. Typický knírek si tentokrát vybarvila do bílé a červené a přidala modrou tečku jako připomínku ročního syna Kryštofa. »Chtěla jsem, aby tam byl taky kousek jeho,« dodala s úsměvem.
Už dopolední kvalifikace naznačila, že se děje něco velkého – Adamczyková ji totiž vyhrála. Ve vyřazovacích jízdách pak předváděla přesně to, co ji zdobí celou kariéru: skvělý start, chladnou hlavu a dokonalou kontrolu stopy. Ve čtvrtfinále si vypracovala náskok hned po startu a nepustila ho až do cíle. V semifinále pak české barvy slavily naplno – Eva v závěru předjela Francouzku Niraniovou-Pereirovou a suverénně postoupila do boje o medaile.
»Byla jsem hodně unavená, odjela jsem kvalifikaci a pak ještě čtyři vyřazovací jízdy. To teplo tady člověku docela bere síly,« uznala Adamczyková. »Bylo to zvláštní, protože jsme neměly trénink. Po kvalifikaci jsme čekaly dvě a půl hodiny a pak šly rovnou do ostré jízdy,« připojila.
Finále bylo nervy drásající. Adamczyková se zpočátku držela na třetí pozici, ale všichni věděli, že tohle je její parketa. Bojovala, tlačila se dopředu a ještě na posledním skoku se pokusila zaútočit na Baffovou. Nakonec z toho bylo fantastické stříbro, které chutná skoro jako zlato.
»Jsem ráda, že jsem to holkám nedala zadarmo a ony mně taky ne. O to je ta medaile cennější,« smála se. »Muselo se jet každou jízdu naplno, bylo to strašně těsné. Doufám, že si to lidi užili, protože pro mě to byl fakt zábavný závod,« dodala.
Radost ale není jen o jedné hrdince. Český snowboardcross má budoucnost. Osmnáctiletá Karolína Hrůšová si odbyla olympijskou premiéru, v kvalifikaci zajela 23. čas a v osmifinále dlouho držela postupovou pozici. Nakonec sice skončila třetí a do další fáze neprošla, ale ukázala, že o ní ještě hodně uslyšíme.
Český den v Livignu tak má jasnou hrdinku. Adamczyková znovu dokázala, že když jde o velké závody, patří mezi nejlepší na světě. Po všech zraněních, pauzách a návratech je zpátky na olympijském pódiu. A my máme důvod slavit!
(koz)
FOTO – Facebook.com/olympijskytym
Opravdu super příběh! Blahopřání