Skoro to vypadá, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má trochu »hokej« buď v číslech, nebo v letopočtech. Letošní rozpočet je schválen s deficitem 280 miliard korun. Tato částka je ale jeho ambicí pro příští rok, dokonce nižší než 280 miliard korun. Jenže v červenci předloží vládě novelu státního rozpočtu na letošní se schodkem pod 330 miliardami korun…
Stanjura v pořadu České televize Otázky Václava Moravce rovněž zopakoval informaci z dubna, že vláda zvažuje, že ponechá sníženou spotřební daň u nafty trvale. Důvodem je konkurenceschopnost s okolními zeměmi. V současnosti platí snížení spotřební daně na naftu i benzin o 1,50 koruny na litr, a to pro období od 1. června do 30. září. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle Stanjury vláda neplánuje.
Vláda podle něj také počítá pro příští rok se zvýšením platů ve veřejném sektoru. Přidání ale bude nižší než o inflaci. O kolik by případně mohly výdělky pracovníkům státních a veřejných služeb růst, nepřiblížil. Odbory žádají navýšení o inflaci už pro letošek, a to od července. Devět odborových svazů veřejné sféry je ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Jednání předáků s lídry vládních stran by se mělo uskutečnit v úterý.
Stanjura řekl, že při přípravě návrhu rozpočtu zmrazení výdělků navrhovat nebude. »Říct nula – podle mě to nebude návrh vlády, ani můj, ale nebude to dorovnání inflace. Podle mě by to byl chybný krok. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si méně služeb a zboží,« uvedl ministr financí. Podle něj zatím není jasné, o kolik by případně výdělky pracovníků veřejného sektoru mohly příští rok růst. »Důležitý je objem peněz, ne to, zda to poroste o pět, či sedm procent,« míní šéf státní poklady. Tlačit chce na zefektivnění práce a snížení počtu pozic.
Je výše schodku důležitá nebo není?
»Budu se snažit, aby ten (letošní) schodek byl co nejnižší – a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,« uvedl Stanjura. V současnosti se podle něj zdražila obsluha státního dluhu proti loňsku o zhruba miliardu korun měsíčně.
Pro letošní rok ministerstvo financí (MF) odhaduje v dubnové strategii financování státního dluhu náklady na zhruba 48 miliard korun. Příští rok přitom mohou podle Stanjury stoupnout na 50 až 60 miliard korun a v roce 2025 až na 80 miliard korun. »Proto ty schodky rozpočtu do budoucna musí být nižší,« dodal ministr. Státní dluh by měl podle odhadů MF stoupnout letos na 2,728 bilionu z loňských 2,466 bilionu korun.
Ekonom Jan Libich v pořadu upozornil, že výše schodku rozpočtu nyní není důležitá. »Aktuálně ten schodek nehraje roli, protože se musíme koukat na ten dlouhodobý obrázek. Důležitější je, jaké udělat koncepční kroky,« upozornil.
Podobně se vyjádřil i místopředseda hospodářského výboru Sněmovny Radim Fiala (SPD): »Pro nás není důležité, jestli schodek bude 280 nebo 330 miliard Kč, ale aby vláda přišla s tím, že se schodky budou v dlouhodobém horizontu snižovat. Je třeba konsolidace a revize rozpočtu především na výdajové straně.«
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard korun. Připravovaná novela rozpočtu na letošní rok, kterou MF předloží vládě v červenci, by měla zohlednit dopady války na Ukrajině a s tím spojené dodatečné výdaje i vysokou inflaci.
Podle Stanjury dosud není vidět v rozpočtu žádné dodatečné příjmy, za celý rok by pak měly být zhruba 15 miliard korun. Nyní je rozpočet schválen s příjmy 1,613 bilionu korun a výdaje 1,893 bilionu korun. Příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun přijde rozpočet podle Stanjury na osm miliard korun a druhá valorizace důchodů rovněž osm miliard korun. Výpadek u zrušení silniční daně by měl činit čtyři miliardy korun a u dočasného snížení spotřební daně u nafty rovněž čtyři miliardy Kč.
Opatření vlády na boj proti vysokým cenám energií by letos měly stát přijít na 16 miliard korun, tedy na zhruba jednu čtvrtinu celkové pomoci ve výši 66 miliard korun. »Z celkové sumy přitom odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje činí 23 miliard korun, zavedení úsporného tarifu 27 miliard korun, kompenzace firmám dvě miliardy korun, pomoc bytovým domům s domovními kotelnami 3,6 miliardy korun a pomoc teplárnám, které zajišťují centrální vytápění, deset miliard korun,« uvedl ministr.
(zmk)