Sněmovna schválila Vatikánskou smlouvu. Je zbytečná a nepotřebná, tvrdí její kritici

Sněmovna dnes schválila smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Rozhodla tak navzdory kritikům pasáží smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích, kteří upozorňovali na to, že smlouva bude napomáhat krytí pachatelů trestních činů. Poslanci odmítli také ústavní přezkum smlouvy, o který žádali Piráti.

Pro schválení smlouvy hlasovalo 92 ze 152 přítomných poslanců, proti jich bylo devět. Smlouvu podpořili zástupci všech poslaneckých klubů, přičemž proti byli jednotně pouze Piráti a poslanci SPD se hlasování s výjimkou Jaroslava Foldyny zdrželi, podobně jako polovina poslanců ANO. Pro schválení smlouvy byli jednotně pouze poslanci vládních stran.

Sněmovna se zároveň shodla v doprovodném usnesení na tom, že záměrem jejího souhlasu se smlouvou nebylo rozšiřovat institut zpovědního tajemství nad rámec platného právního řádu. Současně požádala vládu o to, aby pokračovala v opatřeních na ochranu obětí zneužívání a dojednala s církvemi vymezení okruhu pastoračních pracovníků.

Výhody hlavně pro církevní funkcionáře

Proti schválení smlouvy vystupovali především zástupci Pirátů. Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové je smlouva zbytečná, nepotřebná a nepřinese nic hmatatelného, co by vyvážilo její rizika. Česká republika podle ní bez této smlouvy funguje od svého vzniku. Obdobnou právní úpravu odmítl jak Tomáš Garrigue Masaryk, tak i například Václav Klaus.

V současné době nevidí důvody pro její přijetí. »To, co reálně trápí občany a mělo by trápit i vládu, je třeba to, jak nastartovat skutečnou modernizaci naší země, ne návrat do středověku, a to i obracením se k zbytečnému sepětí s jednou církví,« uvedla Richterová. »Vatikánská smlouva není jen tak nějaký dokument. Jde o ochranu obětí, rovnost před zákonem a také jde o svrchovanost naší země. Nechci, aby mezinárodní smlouva měla přednost před naším českým právem, když nám nepřináší žádné zřetelné výhody,« dodala.

Rovněž podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je smlouva zbytečná. »106 let jsme žádnou takovouto smlouvu neměli, ničemu to nevadilo. A ta smlouva přináší pro Českou republiku a občany České republiky, zejména ty zranitelné osoby, akorát rizika a výhody zejména pro církevní funkcionáře,« uvedl.

Smlouvu na jednání hájil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj nevymezuje rozsah zpovědního tajemství a ani na rozdíl od obdobných smluv s jinými státy nestanovuje, že by toto právo bylo nedotknutelné a absolutní. Proto podle ministra nezhorší ani postavení obětí zneužívání v církvi.

Kritici smlouvy nesouhlasí ani s její částí, která stanoví, že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství »za podmínek stanovených zákonem«. Není ale přesně definováno, kdo může být pastoračním pracovníkem, teoreticky tak podle nich to bude moct být kdokoli, koho tak představitelé církve označí.

Senátoři se obrátí na Ústavní soud

Piráti navrhovali, aby Sněmovna projednávání smlouvy odročila do soudního přezkumu souladu smlouvy s ústavním pořádkem. To Sněmovna odmítla. Na Ústavní soud se kvůli přezkumu hodlá obrátit skupina senátorů kolem Václava Lásky (SEN 21).

Soud by podle senátorů měl rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku, také by měl posoudit, zda je smlouva vyvážená, a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, zda je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem.

Konkordát zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.

(jad)