Nároky, které Sudetoněmecký landsmanšaft (SDL) vznáší, jsou urážkou hrdinů boje proti fašismu i všech našich občanů, které zahubil či vážně poškodil. Uvádí se to v dopise, který bude putovat vládě a zákonodárcům České republiky v souvislosti s chystaným sjezdem sdružení v Brně a pod nímž budou podepsáni účastníci veřejného mítinku v předvečer Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Text přečetl historik Josef Skála několika stovkám přítomným na pražském Náměstí Interbrigády.
Záměr pořádat sjezd SDL má podporu tamního magistrátu i řady představitelů stran, poražených v nedávných volbách. Právě na to se v dopise upozorňuje. »SDL není folkloristickým sdružením, jehož nostalgie lze přejít úsměvem. Vznikl na vlně agresívního revanšismu. Antifašistů ho zakládalo pramálo. Tím víc byl podnikem těch, kdo brali naši zemi útokem ‚Heim ins Reich‘, podíleli se na její vražedné okupaci a celé zločinné politice ‚třetí říše‘,« stojí v dopise.
»Fazóna SDL prošla mezitím proměnou. Avšak zrušení dekretů prezidenta E. Beneše se domáhá dodnes,« upozorňuje se v dopise, který se připojuje k názoru předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD), že sjezd SDL lze u nás připustit teprve poté, co budou německé reparace uhrazeny. »Proto se na Vás, vážení ústavní činitelé, obracíme s naléhavou otázkou: Smí o tom, zda se sjezd SDL může konat v Brně, rozhodovat opravdu jen tamní magistrát? Činnost SDL se dotýká závažných národních zájmů ČR. Nároky, které vznáší, jsou urážkou hrdinů boje proti fašismu i všech našich občanů, které zahubil či vážně poškodil. Dávají za pravdu varování, jež prezident E. Beneš opakoval už krátce po osvobození. Dožít se toho, co SDL plánuje v Brně, zabránil by tomu v čele celé poválečné reprezentace naší země. Není snad právě to i závazkem dnešní vlády a zákonodárců České republiky?« uzavírá se v dopise, jehož celé znění naleznete zde:
Na dnešní akci, která připomínala osvobození Osvětimi Rudou armádou, vystoupila přibližně desítka řečníků. Skála připomněl, že skoro 1,2 milionu Sudetských Němců dostalo od Hitlera zvláštní medaili za rozbití demokratického Československa. »My si vážíme všech německých antifašistů, kteří se dokázali postavit té hrůze. Ale je nespornou skutečností, že Henleinovci měli drtivou podporu většiny obyvatel Sudetů,« řekl Skála, jinak rovněž ředitel Institutu české levice.
Podle něj odsun německého obyvatelstva z pohraničí byl »mimořádně humanistický kousek«, protože kdyby zde tito lidé zůstali, dostali by při zkoumání toho, které všechny zákony jeden po druhém porušil, tresty od 10 let odnětí svobody až po ty nejvyšší.
Na něj v tomto směru navázal jiný historik, předseda sekce Strážců míru při Klubu českého pohraničí (KČP) Marek Adam. »Nepřipustíme, aby se pohrobci Henleinovců, tzv. Sudetoněmecký landsmanšaft, který se nikdy nedistancoval od fašistů, roztahoval v naší zemi. Jejich heslem bylo ‚Domů do říše‘, my jsme jim to po válce humánně umožnili, a tak to také zůstane,« řekl za hlasitého potlesku Adam.
Krajský zastupitel Středočeského kraje a dlouholetý poslanec Jiří Kobza uvedl, že v evropských souvislostech se někdo snaží přepsat výsledky druhé světové války. »Myslím, že nebýt výsledku voleb v roce 25, tak by nám za chvíli naše liberální média jako ČT a podobně za nedlouho začala tvrdit, že nás německá okupace, Gestapo, SS a Wehrmacht chránily před mongolskými hordami z východu. Naopak o Heydrichově plánu »Ost«, nebo o tom, co měl v úmyslu s českým národem, a o jeho ‚Konečném řešení‘ ani muk,« řekl Kobza. »Pokud dojde k přepisu výsledku války, padá i otázka reparací,« připojil.
Ústy tiskového mluvčího KSČM Romana Rouna pozdravila na dálku účastníky, kteří dorazili i v extrémně mrazivém počasí, také předsedkyně komunistů Kateřina Konečná. To místopředseda KSČM Milan Krajča dorazil do pražských Dejvic osobně a kritizoval přepisování dějin. »Antikomunistickým zákonem je vyhrožováno lidem, kteří si připomínají vítěze nad fašismem,« kritizoval a vyzval, ať se lidé nenechají zastrašit. »Toto je vlajka osvoboditelů. Těch, kteří osvobodili Osvětim. Těch, kteří osvobodili Prahu. Těch, kteří dobyli Berlín,« vyzval na pódiu s vlajkou Sovětského svazu v ruce.
Z akce se na poslední chvíli pro nemoc omluvila předsedkyně Československého mírového fóra (ČSMF) Vladimíra Vítová, jejíž předem připravený text přečetl Marek Adam. Ve značné části se věnovala odstranění žulové sochy maršála Koněva, která na Náměstí Interbrigadistů stála až do roku 2020. »Maršál Koněv hrál klíčovou roli v dobytí Berlína, podílel se na osvobození Polska a největšího nacistického koncentračního tábora Osvětim a především osvobodil Československo,« připomněla s tím, že výhrady českých politiků k jeho působení po osvobození se nezakládají na pravdě. »Konkrétně se jedná o falešné tvrzení o jeho souhlasu s odvlečením stovek uprchlíků ruské národnosti zpět do SSSR, což nebylo nikdy prokázáno. A co se týče potlačení maďarského povstání v roce 1956, tak tato operace šla mimo jeho působnost,« uvedla Vítová s tím, že odstranění Koněvovy sochy je »znakem duchovního a politického barbarství naší země.«
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar a J. Frejková
Diskuze je uzavřena.