Výzkum naznačuje, že krevní test na odhalení Alzheimerovy choroby by mohl být stejně přesný jako bolestivá a invazivní lumbální punkce a mohl by přinést revoluci v diagnostice tohoto onemocnění.
Podle odborníků by měření hladiny bílkoviny p-tau217 v krvi mohlo být stejně dobré jako lumbální punkce při odhalování příznaků Alzheimerovy choroby a lepší než řada dalších testů, které jsou ve vývoji.
Tento protein je markerem biologických změn, ke kterým dochází v mozku při Alzheimerově chorobě.
Ve studii, které se zúčastnilo 786 osob, byli vědci schopni pomocí testu ALZpath p-tau217 určit, zda se u pacientů jedná o pravděpodobné, středně pravděpodobné nebo nepravděpodobné onemocnění Alzheimerovou chorobou.
»Tato studie je velmi vítaným krokem správným směrem, protože ukazuje, že krevní testy mohou být stejně přesné jako invazivnější a dražší testy při předpovídání, zda má někdo v mozku znaky Alzheimerovy choroby,« řekl Richard Oakley, zástupce ředitele pro výzkum a inovace Alzheimerovy společnosti.
»Navíc naznačuje, že výsledky těchto testů by mohly být natolik jasné, že u některých lidí s Alzheimerovou chorobou nebudou nutná další následná vyšetření, což by mohlo v budoucnu výrazně urychlit diagnostiku. Stále však potřebujeme další výzkum v různých komunitách, abychom pochopili, jak účinné jsou tyto krevní testy u všech, kteří žijí s Alzheimerovou chorobou.«
V současné době je jediným způsobem, jak prokázat, že se u někoho v mozku hromadí bílkoviny, lumbální punkce nebo PET vyšetření amyloidu. Lumbální punkce spočívá v tom, že se do dolní části zad, mezi kosti páteře, zavede jehla.
Profesor David Curtis z UCL Genetics Institute uvedl, že »všichni lidé starší 50 let by mohli být rutinně vyšetřováni každých několik let, podobně jako jsou nyní vyšetřováni na vysoký cholesterol«.
»Je možné, že v současnosti dostupná léčba Alzheimerovy choroby by u takto včas diagnostikovaných osob fungovala lépe. Myslím si však, že skutečnou nadějí je, že se podaří vyvinout i lepší léčbu. Kombinace jednoduchého screeningového testu s účinnou léčbou Alzheimerovy choroby by měla dramatický dopad pro jednotlivce i pro společnost.«
Studie doktora Nicholase Ashtona z Göteborské univerzity a jeho kolegů byla publikována v časopise Jama Neurology.
(jb)