Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) loni zaplatil za SMS recepty více než 33 mil. Kč. Je to téměř pětina jeho provozních výdajů. Ty příští rok ještě stoupnou v souvislosti se zavedením povinného ePoukazu na zdravotnické prostředky. V dnes zveřejněné zprávě na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj existují i jiné možnosti, jak recept pacientovi předat nebo jak si lék v lékárně vyzvednout. Veřejnost o tom ale příliš neví.
Počet SMS receptů neustále roste. Zatímco v roce 2020 bylo formou SMS zasláno 28,5 milionu receptů, v roce 2024 už to bylo téměř 56 milionů receptů. To je téměř 65 % všech předepsaných e-receptů. SÚKL to stálo více než 33 mil. Kč.
»V porovnání s některými jinými digitálními systémy státu systém eRecept úspěšně užíváme. Ovšem eRecept formou SMS generuje SÚKL už dnes třicetimilionové roční výdaje z jeho provozu, které v budoucnu ještě více porostou,« uvedl člen NKÚ Jan Stárek, který kontrolu vedl. Jde podle něj o nesystémové řešení, nad kterým by se měl stát zamyslet. »Nemohou být například SMS, které posílá stát občanům, od operátorů zdarma?« dodal Stárek.
Více využívat aplikaci eRecept
Elektronická preskripce léčiv je povinná pro všechny lékaře od 1. ledna 2018. Pacient si může zvolit způsob doručení receptu, a to buď využitím aplikace eRecept, prostřednictvím SMS, e-mailu či v tištěné formě. Od června 2020 si může pacient lék v lékárně vyzvednout i jen po předložení platného občanského průkazu.
Do aplikace eRecept, která je pro pacienty dostupná od roku 2020 se uživatelé mohou přihlásit identitou občana, bankovní identitou nebo pomocí mobilního klíče eGovernmentu. V roce 2024 bylo jejím prostřednictvím pacientům vydáno přes 290 tisíc receptů, tedy ani ne půl procenta (0,34 %) z celkového počtu vystavených receptů.
NKÚ zjistil, že právě širším využíváním aplikace eRecept může SÚKL své provozní náklady snížit. »Přesto byla informační a mediální kampaň na podporu využívání aplikace spuštěna až v roce 2025, tedy téměř pět let po jejím zpřístupnění,« uvedli kontroloři.
Chyby ve veřejných zakázkách
NKÚ při kontrole dále zjistil, že SÚKL chyboval ve veřejných zakázkách. U osmi z 15 prověřovaných zakázek konstatoval NKÚ porušení právních předpisů. Například u veřejných zakázek na nákup informačních a komunikačních technologií v hodnotě 37,6 mil. Kč bez DPH zjistili kontroloři porušení zásady transparentnosti. Toho se SÚKL dopustil tím, že neuchoval dokumentaci vztahující se ke stanovení předpokládané hodnoty zakázky, což je klíčový prvek tzv. auditní stopy. Tím SÚKL znemožnil podle NKÚ zpětnou kontrolu správnosti a přiměřenosti zvoleného zadávacího postupu.
»U veřejné zakázky na cateringové služby zadal SÚKL zakázku na základě výjimky přímo poskytovateli, přestože podmínky uplatnění této výjimky nebyly naplněny. SÚKL tak nepostupoval transparentně a porušil zásadu rovného zacházení, když uzavřel smlouvu s konkrétním dodavatelem bez výběrového řízení. Tím jej zvýhodnil oproti jiným dodavatelům,« konstatovali kontroloři v závěrečné zprávě.
(jad)